Orgány, bez nichž můžeme žít. Slinivka ano, ale jen s přísným režimem

Lidské tělo má desítky orgánů, ale ne všechny jsou pro přežití nepostradatelné. Díky schopnosti adaptace a pokrokům moderní medicíny se člověk bez některých obejde. Někdy bez větších obtíží, jindy za cenu trvalých omezení, dietních opatření nebo celoživotní „udržovací“ léčby. Které orgány lze postrádat relativně snadno a kde už začínají zásadní omezení?

Hovořit o „zbytečných orgánech“ je podle lékařů jeden z nejrozšířenějších mýtů. I orgány, bez nichž lze žít, mají v těle svou roli a jejich ztráta obvykle znamená nutnost přizpůsobení, prevence a dlouhodobé péče. Postradatelný totiž není totéž, co zbytečný.

„Největším mýtem je představa, že některé orgány jsou zbytečné. Každý orgán má svou funkci – i když se bez něj dá žít, neznamená to, že ho tělo nepotřebuje. Medicína pouze umožňuje jeho funkci nahradit nebo obejít, nikoli ji zcela ignorovat,“ vysvětluje Adéla Navrátilová, chirurgyně z Nemocnice AGEL Ostrava‑Vítkovice.

Kolik orgánů vlastně máme?

Na zdánlivou otázkou není jednoznačná odpověď, jak by se mohlo zdát. Záleží totiž na tom, co všechno za orgán považujeme.

Atlas bolesti břicha. Poznejte zánět slepého střeva i žlučníkový záchvat

„Je to oblíbená akademická otázka, nad kterou nepanuje zcela jasná shoda. V odborných článcích se hovoří o čísle 78. Pokud bychom ovšem počítali i všechny kosti v lidském těle, vyšlo by nám číslo 283. A při započítání všech zubů jsme dokonce na 314,“ říká Jan Doleček, praktický lékař z Chrudimi.

Pro medicínu je však podle lékařů důležitější než samotný počet jejich funkční význam. Některé orgány jsou pro život nezbytné, jiné má tělo schopnost alespoň částečně nahradit.

„Postradatelný neznamená zbytečný,“ potvrzuje lékařka Adéla Navrátilová. „Každý orgán má svou roli. U některých ale dokáže organismus jejich funkci převzít, kompenzovat nebo ji nahradit moderní léčbou,“ dodává.

Operace a vyšetření

Sledovat další díly na iDNES.tv

Za skutečně nezbytné pro přežití jsou bez podpory medicíny považovány mozek, srdce, játra, alespoň jedna ledvina a jedna plíce. U ostatních záleží na konkrétní situaci, zdravotním stavu a následné péči. Ztráta některého orgánu navíc představuje poměrně zásadní dopad na kvalitu života.

Zhoršená kvalita života

„Viditelným“ příkladem je třeba významné poškození zraku či sluchu. Člověk bez nich může žít, ale výrazně ho to omezuje, byť je jinak jeho zdravotní stav dobrý. „Po odstranění části slinivky, žaludku nebo střev je zase nutná dlouhodobá šetřící dieta, pravidelné kontroly u specialistů a doživotní užívání předepsaných léčiv,“ přidává další příklad lékař Jan Doleček.

Transplantace může zachránit život

V České republice se stejně jako ve světě nejčastěji transplantují ledviny, dále pak játra, srdce, slinivka, plíce, tenké střevo a v rámci klinické studie i děloha.

Zdroj: IKEM

Může být ještě hůř. Například pacienti se špatnou funkcí plic jsou mnohdy odkázáni na dlouhodobou domácí oxygenoterapii – doma mají přístroj na výrobu koncentrovaného kyslíku. „Přístroj vhání kyslík přes tenkou hadici do kyslíkové masky nebo kyslíkových brýlí, které má pacient nasazené na obličeji,“ říká Doleček.

Pacient musí používat tento přístroj zhruba 16 hodin denně, včetně spánku. „Při významné poruše funkce ledvin zase musí pacient dojíždět na pravidelnou hemodialýzu na několik hodin i několikrát týdně,“ dodává lékař.

Podle Adély Navrátilové z Nemocnice AGEL Ostrava‑Vítkovice je podobně složitá následná péče pro osobu po odstranění slinivky břišní. „Vyžaduje přesně nastavenou hormonální a enzymatickou léčbu. Tyto stavy kladou vysoké nároky nejen na medicínu, ale i na spolupráci pacienta,“ vysvětluje lékařka.

KVÍZ: Poznáte, co lékař vyoperoval?

Umění adaptace

Aspoň malou dobrou zprávou je, že lidské tělo má jednu úžasnou a pro někoho překvapivou schopnost – a tou je adaptace. Díky tomu si s některými „výpadky“ dokáže poradit, přizpůsobit své mechanismy. „Játra nebo ledviny se dokážou částečně přizpůsobit snížené kapacitě,“ uvádí Adéla Navrátilová.

Co naopak neumí tělo samo nahradit, jsou jeho hormonální funkce. „Po odstranění štítné žlázy nebo slinivky jsou léky naprosto nezbytné pro život,“ doplňuje lékař Jan Doleček. Právě hormony, enzymy a moderní technologie, jako jsou třeba inzulinové pumpy, dnes umožňují pacientům fungovat téměř normálně.

Podle obou lékařů hraje právě moderní medicína zásadní roli. Dialýza, transplantace, miniinvazivní operace i cílená farmakoterapie dramaticky změnily prognózu pacientů. Co dříve vypadalo pro další život fatálně, je dnes řešitelné – a okolí si mnohdy ani nevšimne, že dotyčnému v těle něco chybí.

„Dříve šlo hlavně o přežití. Dnes je cílem kvalita života. Díky moderním lékům pacienti po ztrátě některých orgánů vedou plnohodnotný život, pracují, sportují a fungují bez výrazných omezení,“ dodává lékařka Navrátilová.

Myslete na prevenci

Podle praktického lékaře Jana Dolečka se stačí podívat například na data úmrtnosti pacientů před tím, než byla zavedena a rozšířena hemodialýza. Další příkladem je podle něj moderní léčba cukrovky 1. typu, při němž slinivka břišní neprodukuje dostatečné množství inzulinu.

„Dnešní moderní inzulinové pumpy dokážou neskutečně dobře dávkovat potřebný inzulín v závislosti na hladině cukru v krvi, při minimálním nepohodlí pacienta,“ konstatuje Doleček. Do budoucna se dá navíc očekávat ještě větší využití moderních technologií.

Bez sleziny se obejdeme, ale oslabí se nám imunita. Co ji ohrožuje?

I tak podle Dolečka platí, že je lepší se nepříjemným zdravotním komplikacím vyhnout a myslet na prevenci. Mezi ně řadí například screeningové programy.

„V mé běžné praxi praktického lékaře řešíme screeningový program časného záchytu rakoviny prsu u žen, prostaty u mužů, u obou pohlaví karcinom střev a u kuřáků či bývalých kuřáků řešíme i časný záchyt karcinomu plic. Stejně tak vyšetřením pacienta můžeme zjistit podezřelý nález na kůži a následně referovat pacienta ke kožnímu lékaři, který rozhodne o jeho vyříznutí,“ dodává.

Orgány, bez kterých lze žít relativně v pohodě

Slepé střevo
Dlouho bylo považované za zbytečný orgán, ale dnes víme, že se podílí na imunitě. Po jeho odstranění však většina lidí nepociťuje žádná dlouhodobá omezení.

Žlučník
Slouží jako zásobárna žluči. Po jeho odstranění žluč odtéká přímo do střeva. „Většina pacientů se po úpravě jídelníčku vrátí k běžnému životu,“ říká lékař Doleček, i když u části lidí se mohou objevit trávicí obtíže.

Štítná žláza
Bez štítné žlázy lze žít plnohodnotně, ale pouze za předpokladu celoživotní hormonální léčby. Při správném dávkování nebývají výrazná omezení.

Jedna ledvina
Ledviny jsou párový orgán a mají velkou funkční rezervu. Pokud přijdete o jednu ledvinu a druhá je zcela funkční, dokáže převzít její roli. Lidé žijící s jednou ledvinou obvykle nemají žádné zdravotní problémy. Nutností jsou však pravidelné kontroly. Pokud vám nefungují obě ledviny je nutná buď transplantace, nebo dialýza.

Orgány, bez kterých lze žít, ale s trvalými omezeními

Slezina
Je důležitou součástí imunity. Po jejím odstranění jsou pacienti náchylnější k infekcím a potřebují preventivní očkování. Jinak mohou fungovat poměrně běžně.

Jedna plíce
Život s jednou plící je možný, ale obvykle vede ke snížení fyzické výkonnosti a horší toleranci zátěže.

Část žaludku nebo střeva
Odstranění části trávicího traktu často znamená změny trávení, nutnost diety a někdy i dlouhodobé doplňování živin.

Orgány, bez kterých lze žít jen s velkým omezením

Slinivka břišní
„Život bez slinivky je možný, ale velmi náročný,“ upozorňuje praktický lékař Jan Doleček. Pacienti musí celoživotně nahrazovat inzulin i trávicí enzymy a dodržovat přísný režim.

Játra (částečně)
Játra mají výjimečnou regenerační schopnost, proto je možné odstranit i jejich značnou část. Bez nich jako celku však žít nelze a i po částečném odstranění je nutný šetrný životní styl.