Než začala hubnout, měla sto sedmdesát kilo. Pak se rozhodla po porodu řešit téma obezity se svým lékařem a přemýšlela i nad operací, během které by si nechala podvázat žaludek. To ale jí i lékaři přišlo jako příliš radikální řešení a rozhodli se pro vyzkoušení léku na hubnutí, se kterým měli pacienti dobré zkušenosti. Ačkoli byla upozorněna, že mohou nastat nepříjemné vedlejší účinky, Rebecca uvedla, že patří mezi šťastlivce, kteří si cestu k vysněnému tělu užívali.
„Byla jsem na tom kvůli vzhledu docela špatně po psychické stránce. Uvědomovala jsem si, co vše mi s obezitou hrozí, a děsilo mě, že bych tu jednou nemusela být pro svého syna jen kvůli tomu, že jsem byla obézní. Jako matce mi došlo, jak důležité je, abych byla zdravá. Synovi je rok, začíná chodit a je skvělé, že s ním mohu držet krok,“ uvedla žena pro The Mirror.
Za léky dala v přepočtu zhruba padesát tisíc korun a věří, že kila dole zůstanou. Zatímco v minulosti jí sport moc neříkal, nyní se snaží být v pohybu a posilovat, aby měla dostatek sil. Denně s kočárkem ujde přes deset tisíc kroků a cvičí. S vytahanou kůží se pak zřejmě vypořádá za pomoci plastik.
„Je zajímavé, jak někteří lidé reagují na hubnutí za pomoci léků, jako je Mounjaro nebo Ozempic. Podle nich je to podvádění a hubnutí není opravdové. Myslí si o tom své. Za mě osobně je to skvělý způsob, jak se dostat do kondice a být zdravý. A na tom nevidím nic špatného. Pokud to člověku okolnosti dovolí, je to jedna z cest k hubenějšímu tělu. Nikomu nic nevnucuji. Jen myslím, že pro mě to byla lepší varianta než operace. Jsem šťastná, že už obezita není téma, které bych musela řešit. A lék na hubnutí byl jen začátek. Mě čeká cesta zdravého životního stylu a nepolevím,“ doplnila.
