Po špenátu rostou svaly
Je sice pravda, že tento příslib byl oblíbeným argumentem dozoru ve školních jídelnách a rodiče se dlouho oháněli příkladem Pepka námořníka, ale faktem je, že špenát nemá se svaly nebo tělesnou sílou vůbec nic společného.
Špenát byl už dlouhou dobu známý jako zelenina s vysokým obsahem železa, ale teprve na začátku dvacátého století získal pověst potraviny, po které zázračně rostou svaly. To bezpochyby souviselo s tím, že roku 1929 spatřila světlo světa slavná postavička Pepka námořníka - propagátora špenátu.
Špenát je vynikajícím zdrojem vitamínu C, vitamínu A a hořčíků. Železo v něm obsažené je důležité pro správnou funkci hemoglobinu, který přenáší kyslík z plic do celého těla. Nicméně zcela určitě vám nezvětší bicepsy a na růstu tělesné síly nemá žádný podíl.
Sycené nápoje škodí kostem
"Zprávy o tom, že bublinkové nápoje spotřebovávají kalcium v kostech, se vynořily někdy na začátku devadesátých let," říká Andrew Weil, profesor medicíny na univerzitě v Arizoně, kterého citoval zpravodajský server MSN.
"Tehdy totiž proběhla studie, která naznačovala možné spojení mezi nadměrnou konzumací nápojů colového typu a vyšším rizikem zlomenin kostí u adolescentních dívek a starších žen. Nicméně všechny studie, které následovaly a pokusily se tento závěr potvrdit, byly neprůkazné."
Neexistuje tedy žádná dokázaná spojitost mezi sycenými nápoji a ubýváním vápníku z kostí. Odborníci spíš spatřují hlavní problém v tom, že tento typ nápojů dodává tělu v podstatě jen neužitečné nebo přímo škodlivé látky. Pokud je tedy pitný režim člověka tvořen jen těmito nápoji, může dojít k nedostatku vápníku, který by jinak tělo mělo získat například z mléka.
Kousání kostek ledu poškozuje zuby
Ačkoli to denně dělají miliony lidí a na toto téma nebyla ještě provedena žádná studie, odborníci, které oslovil server MSN, se shodují, že by se podobným praktikám měli lidé spíše vyhýbat.
"Lidé by se měli vyvarovat kousání ledových kostek, rozkousávání pecek, nebo dokonce otevírání ořechů zuby," tvrdí doktorka Barbara Richová, členka asociace dentistů Spojených států. "Tvrdé předměty mohou vést k uštípnutí, ulomení, nebo jinému poškození zubu. Lidé, kteří jsou zvyklí kousat ledové kostky si navíc mohou přivodit i bolestivé zranění dásní."
Nutkavé kousání ledu je údajně typičtější pro ženy a je typické pro určité typy neuróz.
Praváci žijí déle než leváci
Tato myšlenka se poprvé objevila v roce 1992 v knize kanadského psychologa Stanleyho Corena. Coren a jeho tým totiž po dobu dvaceti let zkoumali široký vzorek praváků a leváků (90 % populace je pravoruká a dvakrát víc leváků je mezi muži) a zjistili, že leváci žijí přibližně o deset let méně než praváci.
V roce 1993 vědci z Harvardské univerzity celou studii zopakovali. Jejich vzorek tvořilo 4000 lidí ve věku nad 65 let, kteří byli v rámci výzkumu sledováni po dobu šesti let. Výsledek? Po dobu studie zemřelo 32,2 % praváků a 33,8 % leváků, což je považováno za statisticky významný výsledek.
Kolem tohoto závěru se vynořila spousta hypotéz objasňující, proč tomu tak je. Ačkoli skutečná příčina zatím není potvrzena, nejvíc odborníků se přiklání k tomu, že lékařské vybavení i vybavení operačních sálů je navrhováno pro praváky.
To může být údajně příčinou problémů například v případě operací mozku, u něhož leváci preferují odlišné části než praváci. Podle statistik mají také leváci víc úrazů, což je způsobeno tím, že většina nástrojů je navržena pro pravoruké používání.
Lidé používají jen deset procent svého mozku
Jde o jeden z nejpopulárnějších vědeckých mýtů tohoto století. Ačkoli nikdo netuší, kde se objevil a z čeho vznikl, velmi rychle se ujal a úspěšně přežívá.
"Kdyby ovšem byla pravda, že používáme jen deset procent našeho mozku, potom by jeho malé poškození mělo jen minimální dopad na naše schopnosti a dovednosti," říká profesor Reza Shadmehr, neurochirurg vyučující na univerzitě Johnse Hopkinse.
"Ze zkušenosti však víme, že například pacienty s mrtvicí jen malé poškození mozku často naprosto vyřadí z běžného života. V mozku není ukryté žádné rozsáhlé prázdné skladiště, které bychom mohli v případě potřeby využít. Zcela jistě používáme celý mozek."
Mozek nikdy neodpočívá a je neustále aktivní. Dokonce i ve spánku, v jehož REM fázi vykazuje stejnou mozkovou aktivitu jako v bdělém stavu.
