Hledáte-li botu pro závodní použití, je důležité, abyste si na začátku uvědomili dva základní fakta. První z nich je, že závodka nikdy nebude ani zdaleka tak pohodlná jako klasická tréninková bota. To se projeví zejména při delším běhu nebo při častém a pravidelném používání. Druhý bod se týká životnosti, se kterou jsou na tom závodní modely podobně jako s pohodlím. Životnost totiž obvykle dosahuje pouze zlomku toho, co jejich výrazně mohutnější alternativy určené na každodenní trénink.
Sečteno podtrženo jsou závodky relativně tvrdé a nepohodlné boty, které toho příliš nevydrží. Proč si je vůbec pořizovat? Odpověď je jednoduchá. Závodní bota vám dokáže výrazným způsobem zpříjemnit snahu o dosažení vysněného času. Nečekejte, že po přezutí z tréninkového do závodního modelu zrychlíte o pět minut na desítce, ale rozdíl mezi těmito dvěma typy bot je opravdu citelný.
Pro někoho raději botu tempovou
Pokud vám nízká životnost a vysoká tvrdost závodní boty vadí, doporučuji zaostřit na kategorii tempových bot, které svou konstrukcí vychází ze závodních modelů. Na rozdíl od nich jsou ale poupravené pro pravidelný trénink nebo opakované absolvování delších běhů. To se projeví zejména na pohodlnějším tlumení a výrazně vyšší životnosti. Čistě závodní boty pak ocení zejména ti běžci, kteří je plánují využívat pouze občasně na závod nebo na velmi rychlý tempový nebo intervalový trénink.
Charakteristické vlastnosti závodních bot
První, čeho si při prvním kontaktu se závodkou všimnete, je nízká hmotnost. Podle studie z University of Colorado v Boulderu se každých 100 gramů hmotnosti dolů rovná zlepšení výkonu o jedno procento. Tento přepočet vychází z měření v laboratorních podmínkách, ale do určité míry se bude jistě týkat i reálné praxe. Závodní boty navíc bývají postavené tak, aby pomocí vyšší tuhosti nebo energetické návratnosti podporovaly efektivní běžeckou techniku, což je další věc, která přispívá k lepšímu výkonu. Loňská novinka Nike Zoom Vaporfly 4% se dokonce chlubí až čtyřprocentním zlepšením oproti konkurenčním běžeckým botám a podle prvních nezávislých testů to vypadá, že toto tvrzení není pouze marketingový tahák, ale reálná vlastnost.
Ruku v ruce s nízkou hmotností a lepší efektivitou běhu jde i konstrukce tlumící vrstvy. Ta totiž není ani zdaleka tak měkká jako u tréninkových modelů, ale díky tomu se do boty nebudete zbytečně bořit a přicházet o cennou energii. Díky tomu sice závodky nikdy nebudou optimální botu pro dlouhodobý objemový trénink, ale při občasném využití ve vyšších rychlostech se tvrdosti nemusíte obávat.
Na co si dávat pozor?
Nízké tlumení ale dokáže být velmi zákeřné. Na krátkých tratích od pěti do deseti kilometrů můžete s klidným svědomím sáhnout i po těch nejtvrdších závodkách na trhu, ale pokud se chystáte na půlmaraton nebo maraton, pak bych doporučil zvážit některou z měkčích a pohodlnějších variant. Ke konci takhle dlouhého závodu se totiž přílišná tvrdost může ukázat jako obrovský problém pro vaše chodidla, což se nevyhnutelně podepíše na výkonu.
Nedá se přesně tvrdit, od jaké rychlosti už mají závodní boty smysl, ale obzvlášť na delších tratích bych si dovolil vytyčit hranici na rychlosti pěti minut na kilometr. Při pomalejším tempu bych doporučoval sáhnout spíše po některém z tempových modelů, který by měl být dostatečně lehký a dynamický a zároveň optimálně pohodlný pro očekávanou dlouhotrvající zátěž.
Závodky mají také standardně užší střih než tréninkové modely a je dobré s tím při výběru počítat. Zbytečně úzký svršek dokáže napáchat velké škody na vašich chodidlech a ve většině případů dochází k jeho zbytečně rychlému praskání.
Ve výsledku je při pořizování závodní boty dobré počítat s tím, že tento nový přírůstek do botníku by měl vždy plnit roli pouze doplňkové boty. Určení je jasně dané na závody a vysoce intenzivní tréninky a velký důraz při zkoušení by měl být kladen především na šířku svršku a celkovou pevnost boty na noze při odrazu i v zatáčkách. Při závodech nebo intervalech totiž můžete dosahovat velmi vysokých rychlostí a závodní bota to vše musí spolehlivě zvládnout.
Vítek Kněžínek Vítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert. |
