Cítím zvědavost a drobnou nervozitu… Čeká mě noc v prvorepublikové vile, která se nachází na kopci, v klidné oblasti na okraji Prahy. Působí nenápadně, jen na brance je cedulka NEO. To vše kvůli anonymitě klientů, kteří se tady léčí ze závislostí. Dnes tu bude místo nich parta novinářů, kteří chtějí zjistit, jak to za zdmi takové soukromé adiktologické kliniky vypadá, prožít si 24 hodin v tomto prostředí a aspoň částečně se vcítit do kůže člověka, co bojuje s tímto problémem.
Ráno jsem si ubalil brko, dal si dvě dvanáctky k snídani, pak další brko, pustil jsem si seriál, další brko, oběd, brko, další dvě piva. Večer brko, jídlo, brko. Žena už byla zhulená, šla si lehnout. A já si od dealera objednal gram koksu nebo jsem šel na pumpu koupit si vodku. Ve studiu jsem měl demižon, kam jsem čural a vyléval to z okna, abych manželku nebudil splachováním. Myslel jsem si, že to je normální.
