Pozor na zápal plic. Potrápit vás může i bez nákazy koronavirem

Zápal plic je ještě nebezpečnějším protivníkem než covid-19. Když se oba spojí, je třeba se o sebe starat. Zrádný je zejména u starších lidí a pacientů s chronickými chorobami.

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Jako zápal plic (odborně pneumonie) se označuje více typů zánětů plicní tkáně. Nejčastěji je důsledkem nákazy bakteriemi – a to především tzv. pneumokokem. 

Někdy ho mohou vyvolat i viry (to spíše u dětí) či plísně, vzácně je způsoben i neinfekčním poškozením plic – to jsou však mnohem méně časté případy. Zdaleka největším rizikem je invazivní pneumokoková pneumonie.

Pneumokok je bakterie patřící mezi streptokoky – správně se nazývá Streptococcus pneumoniae. Kromě toho, že vyvolává těžký zápal v plic, může způsobit i meningitidu, zánět středního ucha či mozkových blan.

Jde tedy o velmi nebezpečného protivníka, který obvykle využije oslabení organismu.

Názor odborníka

MUDr. Igor Karen, praktický lékař

Řada pacientů, zejména starších padesáti let, ale i mladších, s diagnózou diabetu, ischemické choroby srdeční, chronickým onemocněním plic nebo ledvin může mít při nákaze koronavirem komplikace. Pokud se k původním nemocem a koronaviru přidá i zápal plic, může být pacient ohrožen na životě. Proto je důležité nechat se také proti pneumokoku očkovat. Stačí se domluvit se svým praktickým lékařem a on tuto vakcínu objedná. Navíc jde o jednorázové doživotní očkování (na rozdíl od některých jiných vakcinací), které lze provádět prakticky po celý rok.

Často tato bakteriální infekce „nasedne“ na původní virovou, což vede ke zvláště v závažným komplikacím – v mnoha případech je právě kombinace virového covidu-19 s bakteriální pneumonií smrtelná. 

Zápal plic také zhoršuje stav u lidí s chronickými onemocněními plic (astma, CHOPN) s diabetem, kardiovaskulárními chorobami, onemocněními ledvin. 

Obecně je větším rizikem pro vyšší věkové kategorie, což ovšem neznamená „jen“ velmi vysoký věk – podle dat Státního zdravotního ústavu zemřelo v roce 2019 v důsledku invazivní pneumokokové infekce 14,5 % pacientů mezi 40 a 64 lety.

Lékař vám poradí

Nakazit se pneumokokem je velmi snadné, přenáší se kýcháním, smrkáním kašláním - zkrátka kapénkovou infekcí. 

Základní obrana před nákazou je jasná – je stejná jako u nového koronaviru. Shodné je i to, že jak před teď tolik diskutovaným virem, tak před touto bakterií vás nejúčinněji ochrání očkování – samozřejmě ne totéž. 

Musíte se poradit s praktickým lékařem, jak vhodně skloubit vakcínu proti koronaviru s očkováním proti pneumokokové infekci.

Jak se chránit

• Důsledně dodržujte veškerá bezpečnostní opatření proti koronaviru – ochrání vás i před nákazou pneumokokem. Nechte se očkovat proti oběma těmto závažným infekčním nemocem a ideálně též proti chřipce (nikoli najednou – lékař vám doporučí očkovací kalendář). To vás navíc uklidní a zbaví strachu zhoršujícího imunitu.
• Posilujte imunitní systém – především pestrým a zdravým jídelníčkem, dostatečným příjmem vitaminů C a D, pohybem na čerstvém vzduchu, relaxací, spánkem, obranou proti vyčerpání a stresu. Neprochladněte. Nekuřte.
• Každé akutní onemocnění dýchacích cest musí být dobře vyléčeno, nepodceňujte ani „banální“ nachlazení (k zápalu plic může přispět mimo jiné i nahromadění hlenu v nosních dutinách, přetrvávající kašel apod.).
• Trpíte-li jakoukoli chronickou chorobou, důsledně užívejte předepsané léky, dodržujte všechna doporučení specializovaného lékaře a choďte k němu na pravidelné kontroly tak, jak vám určí – nevyhýbejte se vyšetřením ani v této době různých omezení.
• Zvýšené riziko zápalu plic mají dlouhodobě ležící pacienti (v důsledku nedostatečné cirkulace krve). Proto je třeba, aby s nimi pečující osoby v rámci možností cvičily a zajistily účinnou prevenci vzniku proleženin.