Sedmadvacetiletá absolventka práv začala být závislá na výplních ve rtech a dalších úpravách v oblasti obličeje zhruba před pěti lety. Sama po čase došla k závěru, že už to s velikostí rtů přehnala a měla by si výplně nechat odstranit.
Na první zákroky si delší čas šetřila a později veškeré nové úspory opět utrácela za další zákroky. „Byla jsem na nich závislá. Milovala jsem ten pocit po zákroku. V minulosti jsem na sobě nenáviděla několik věcí. Nemohla jsem se dívat na svůj nos a malé rty. Vadil mi celkově můj obličej,“ uvedla.
Nikdy kvůli vzhledu nebyla šikanována, ani si nikdo další z jejího vzhledu neutahoval. Vždy byla za krásku a lidé ji měli rádi takovou, jaká byla. Přesto sama se sebou nebyla spokojená, protože v televizi a na internetu vídala dokonale upravené ženy, které propadly plastickým operacím. Měla za to, že by také měla být ještě dokonalejší verzí sama sebe.
„Moji přátelé mi hned řekli, že to přeháním a neměla bych si rty nechávat zvětšovat. Mysleli to se mnou dobře, ale já jsem si stála za svým. Nakonec jsem sama došla k závěru, že už je to příliš,“ pokračovala. Vadilo jí totiž, jak na ni lidé na ulici civěli. Byl to pro ni natolik nepříjemný pocit, kvůli kterému byla permanentně nervózní, že se rozhodla pro kompletní odstranění výplní.
„Byla jsem strašně vyděšená, bála jsem se, jak budu zase vypadat. Nakonec jsem ale nesmírně ráda, že jsem se vrátila zpět ke své přirozenosti. Začala jsem se po letech mít ráda a už nebudu pokoušet osud a zdraví,“ dodala v rozhovoru pro Sian aesthetics. A všem vzkázala, aby si dobře rozmysleli jakoukoli změnu svého vzhledu.