Věková hranice, kdy zdravotní pojišťovny hradí mamograf ve dvouletých intervalech v rámci prevence až ženám nad 45 let, není podle lékařů dána náhodou.
„Jestliže lékař odmítá napsat mladší ženě žádanku na mamograf, postupuje správně. Žena by jej neměla obcházet a řešit to tím, že si vyšetření sama zaplatí,“ říká Jiří Rod, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, která varování zveřejnila.
„Preventivní mamografie by u žen mladších 40 let neměla být prováděna a u ostatních nanejvýš jednou za rok. Jen taková expozice prsní tkáně zářením je odůvodněná,“ píše se ve výzvě. Mamografy totiž nejsou zcela nevinný přístroj a vyšetření není bez rizika.
„Jako u každého ionizujícího záření je u něj důvodné podezření, že může vyvolat rakovinu,“ říká onkoložka Jana Prausová. „Zkrátka ženy si příliš brzkou prevencí na mamografu mohou nádor samy vypěstovat,“ říká to natvrdo onkolog David Feltl.
Pro mladší ženy je proto vhodnější ultrazvukové vyšetření prsou. To je pro ně bezpečnější. Navíc levnější – když si žena chce ultrazvuk kvůli prevenci a pro vlastní jistotu uhradit sama, zaplatí okolo tří set, zatímco za mamograf pět set korun.
„Kromě toho je prsní tkáň mladší ženy jiná a lékař snáz pozná, zda něco není v pořádku, právě spíš z ultrazvukového vyšetření nebo magnetické rezonance. Naopak pro starší ženy je mamograf vhodnější,“ říká onkolog David Feltl.
Přehnaná péče škodí
Samo záření mamografu, kterým se nádory zjišťují, není pro mladé ženy úplně bezpečné. „Když bude taková žena příliš úzkostná a bude každý rok chodit preventivně na mamograf od třiceti let, tak si nádor vypěstuje sama kvůli dávkám záření,“ varuje ostravský onkolog David Feltl.
Lékaři jsou navíc v případě rakoviny leckdy až příliš pečliví a nařídí raději více vyšetření a operativních zákroků, než je třeba.
„Některá menší mamografická centra nemají tak dobrou návaznost na onkology, takže když se ženě na mamografu zobrazí nějaký nález, odesílají ji rovnou na chirurgii, kde ji operují. A pak se může ukázat, že to nebylo nezbytně nutné,“ popisuje Hana Jírovcová ze sdružení Mamma Help, které pacientkám pomáhá.
Skutečnou a nezpochybnitelnou diagnózu, zda šlo o zhoubný nádor, totiž zjistí až histolog z tkáně nádoru.
„Odeslat ženu nejdřív k chirurgovi je špatné. Ta cesta by měla být opačná: z mamografu nejdřív k onkologovi, protože ten se může například pokusit zmenšit nádor pomocí chemoterapie. A až pak ženu odešle k operaci. Jde o to, aby operací bylo co nejméně,“ dodává Hana Jírovcová.
To všechno neznamená, že by ženy měly přestat chodit na mamograf a na preventivní vyšetření rezignovat. Ženy pod čtyřicet let by se ho však neměly dožadovat za každou cenu nebo si ho rovnou zaplatit.
Posouzení by měly nechat na lékaři, za kterým přijdou s konkrétním podezřením. A zhruba od dvaceti let si doma čas od času zkontrolovat, zda si na prsech něco nenahmatají.
„Samozřejmě jsou výjimky – když má žena těžkou rodinnou zátěž a její matka, babička i sestra měly rakovinu prsu, tak tam je nutné se pravidelně hlídat od mládí, protože zhruba osm až deset procent nádorů prsu je způsobeno dědičností. Jinak však mladé ženy, které jen chtějí mít jistotu, posíláme na ultrazvuk nebo na magnetickou rezonanci,“ říká onkolog David Feltl.
V Česku ročně onemocní rakovinou prsu přibližně šest tisíc žen a zemřou jich dva tisíce. Nádor se nejčastěji objeví u žen nad padesát let. Ale v poslední době i u mladých žen – mimo jiné coby daň za odložené mateřství.
Dvě procenta pacientek jsou mladší pětatřiceti let. Ženy v tomto věku by měly dostat prevenci v podobě hmatového vyšetření prsu jednou ročně u svého gynekologa.
POHLED LÉKAŘŮMamografické vyšetření u žen mladších 40 let je indikováno ve vybraných případech vysokého rizika onemocnění. U žen, u nichž se v předchozích generacích objevilo onemocnění karcinomem prsu u mladých žen, je na místě nejen vyšetření ultrazvukem, ale i mamografem. Projekt 35, zaměřený právě na tyto ženy, s oběma typy vyšetření počítá. Projekt 35 realizuje Onkologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem, dalšími onkologickými pracovišti v České republice a Českou společností podpory zdraví. Z celkového počtu 5 500 nových případů karcinomu prsu u žen tvoří nádory prsu u žen do 35 let pouhá 2 %, průběh nemoci je však mnohem agresivnější než u žen starších. Do značné míry je to dáno tím, že mladé ženy zahajují léčbu v pokročilejším stádiu nemoci. Podle prof. MUDr. Luboše Petruželky, CSc., přednosty Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK a předsedy koordinační skupiny Projektu 35 "mohou být paušální výroky bez přihlédnutí k potřebám specifických skupin pacientů mylně vnímány širokou veřejností a v krajním případě i ohrozit jejich zdraví vzhledem k pozdní diagnóze.“ Autoři projektu samozřejmě souhlasí s názorem, že v naprosté většině případů není u mladých žen mamografické vyšetření indikováno, avšak ženy, u nichž indikováno je, by měly uposlechnout svého lékaře a vyšetření absolvovat. Klíčovým aspektem Projektu 35 je časné zahájení léčby. K tomu je nezbytné důkladné vyšetření jak ultrazvukové, tak mamografické. „Pokud se budou podobné paušalizující články objevovat častěji, hrozí, že u ohrožených žen nebude léčba moci být zahájena včas, a to se všemi důsledky, které z toho plynou,“ varuje profesor Petruželka. Zdroj: Onkologická klinika VFN a 1. LF UK |
