Martin: Když tu, ejhle – Vltava Run!
Přihlásil ses na ne úplně lehký závod, jaká je tvoje dosavadní běžecká minulost?
Vlastně úplně první impuls mi dal bratr, který měl dokonce tu čest absolvovat závody se lvíčkem na prsou. V raně dorosteneckém věku jsem se nechal inspirovat a vstoupil do klubu AC Rumburk, který jsem reprezentoval na tratích od 800 do 5 000 metrů. Pravda, tréninku jsme tenkrát moc nedali a nejvíc kilometrů naběhali za holkama. Později jsem od atletiky přešel k cyklistice, naštěstí ve zdraví absolvoval několik amatérských závodů, abych se posléze, zhruba před třemi lety, znovu vrátil k běhání. Od té doby jsem absolvoval několik půlmaratonů i závodů na kratších tratích a v loňském roce také první maraton, čímž jsem si splnil svůj cíl, jehož dosažení mě však jen podnítilo k hledání nových výzev – když tu ejhle: Vltava Run.
Martin Novák věk: 39 let děti: dvě dcery, Linda a Diana povolání: obchodník záliby: veškerá sportovní činnost (no, golf a curling mi k srdci nepřirostly), četba, hudba tvrdšího ražení a hlavně nesmím zapomenout na svou rodinu, bez jejíž podpory bych se na Vltava Run asi těžko podíval |
Třikrát deset kilometrů během dvou dnů (minimálně) při nedostatku pohodlí, spánku, klidu… Do toho by nikdo normální dobrovolně nešel, ne? Tak proč?
Třikrát deset kilometrů za dva dny se dá, myslím, celkem obstojně zvládnout. Psychická ani fyzická zátěž mi nikdy nečinila problémy, překážky beru spíš jako výzvu k jejich zdolání. Mám rád nové výzvy, rád zkouším nepoznané, každá nová zkušenost člověku přinese něco, co by mu dřív ani nepřišlo na mysl, a možná otevře nové dveře. A seznámit se s Vltavou od jejího pramene až do matky měst – to přece stojí za to, ne?
Jaké úseky tratě budeš preferovat?
V tréninku běhám po silnici, dráze i lesních stezkách. Žiji v Liberci, o kterém se s nadsázkou říká, že zde buď prší, nebo jde člověk do kopce. Časově se musím přizpůsobovat rodině a práci, takže běhám za tmy, nad ránem, v poledne i večer. Zkrátka, vyloženě preferované úseky nemám, těším se na každý, který mi „vedení“ určí.
S jakou výbavou budeš stát na startu, co vše budeš mít s sebou?
Zatím jsem to moc neřešil… běžecké oblečení do tepla i chladna, radši po dvou setech, dvoje běžecké boty a nějaký teplejší civil. Konkrétní skladbu budu dolaďovat až před odjezdem. Talismany nemám, určitě bych je ztratil.
Věra: Jsem magor. A těším se na stejně postižené!
Přihlásila ses na ne úplně lehký závod, jaká je tvoje dosavadní běžecká minulost?
Loňský rok byl na závody hodně náročný. Jako začátečník, který odstartoval první desítkou před třemi lety v Praze, jsem se postupně dostávala k půlmaratonům. A právě vloni jsem, ač ne úmyslně, dala tři půlmaratony po týdnu. A pokaždé osobák. Běhám, co to dá. Dokonce docela ušetřím na benzinu, protože běhám do práce a někdy i zpět. Jediná taková zkušenost je, že už sama dokážu rozvrhnout síly a dokonce si všechno srovnat v hlavě, abych tu trasu, kterou mám naplánovanou, zvládla bez velkého utrpení.
Věra Dočkalová děti: dvě holky povolání: operační důstojník u hasičů záliby: nejen moje profese, ale i jízda na koni a zpěv, běh se stal mým koníčkem před čtyřmi lety |
Třikrát deset kilometrů během dvou dnů (minimálně) při nedostatku pohodlí, spánku, klidu… Do toho by nikdo normální dobrovolně nešel, ne? Tak proč?
Tento závod se mi zdá opravdu hodně netradiční. Mám ráda dobrodružství a vyhledávám něco nového. Na změnu denního nebo nočního režimu jsem z profese zvyklá. Závody dávám i mezi nočními nebo po druhé noční službě, kdy opravdu není člověk úplně odpočatý. Od té doby, co běhám, mi kolegové v práci říkají, že jsem magor. Jsem! Jsem na to hrdá a navíc to mám již nějakou dobu před jménem. Těším se právě na stejně postižené lidi, kteří budou s námi.
Jaké úseky tratě budeš preferovat?
Na tratě jsem se dívala. Nepreferuji žádné. Kam budu zařazena, tam poběžím. Myslím, že obtížná je celá trasa, nikdo na tom nebude ani lépe, ani hůře.
S jakou výbavou budeš stát na startu, co vše budeš mít s sebou?
Pokud budu na trase, kam se auto nedostane, poběžím se svou vestičkou a pitím. Záleží, kolik bude mít trať délku. Pokud do hodiny, nepotřebuji v podstatě nic. Ráda si beru na závody žluté tričko a žlutou čepici adidas, aby mě bylo dobře vidět. Možná jsem trochu postižená svým povoláním. Tempovky mám Brooks, ty asi nebudou chybět.
Václav: Bude to můj první závod po onemocnění
Přihlásil ses na ne úplně lehký závod, jaká je tvoje dosavadní běžecká minulost?
Běhání mě nadchlo v roce 2009, kdy jsem poprvé vyrazil z domu a běžel ,,co to dá“. Po 27 kilometrech jsem doběhl vyčerpaný domů. Pár dnů jsem chodil jako tučňák. A tehdy mě běhání přemohlo.
Dva roky poté jsem se poprvé postavil na start závodu. Závodění mě dostalo, našel jsem si běžecký pohár, který se konal blízko nedaleko místa, kde bydlím, a snažil jsem se pořád víc a víc vyrovnávat stálým soupeřům. A tak jsem získal motivaci k dalším a tvrdším tréninkům.
Václav Chalupný věk: 20 let děti: žádné povolání: student PřF a FF Univerzity Palackého v Olomouci záliby: běh, běh na lyžích, florbal, turistika |
V květnu 2012 mi bylo diagnostikováno žilní onemocnění a já si musel dát roční pauzu. Poté jsem začal znovu běhat. Málokdo věřil, že se dokážu k běhu vrátit, ale já chtěl ukázat, že i když ještě nejsem definitivně vyléčen, běh možný je. A tak jsem začal znovu trénovat a připravovat se na první závod. A vyšlo to tak, že první závod bude právě Vltava Run.
Třikrát deset kilometrů během dvou dnů (minimálně) při nedostatku pohodlí, spánku, klidu… Do toho by nikdo normální dobrovolně nešel, ne? Tak proč?
Mám rád výzvy a také se moc rád setkávám s lidmi, kteří jsou do běhu zapálení stejně jako já. Navíc to bude ta správná relaxace před zkouškovým obdobím.
Jaké úseky tratě budeš preferovat?
Rád bych běžel tam, kde je hodně rozmanitý profil. Nejlépe nahoru-dolů. Samozřejmě uvidím, na čem se s týmem dohodneme. Ale kdyby se naskytla možnost běžet pěknou krajinou, určitě bych se tomu nebránil.
S jakou výbavou budeš stát na startu, co vše budeš mít s sebou?
Na start se postavím v závodních botách, ale budu mít v záloze i měkčí boty. Dále samozřejmě kraťasy a tričko a většinou se neobejdu bez podkolenek. Možná s sebou vezmu i nějaký ionťák.
