Jitka: Ideální jsou rovinky a pevný povrch, ale…
Přihlásila ses na ne úplně lehký závod, jaká je tvoje dosavadní běžecká minulost?
Na prvotní impuls se už asi nepamatuju, ale bylo to tak před čtyřmi lety, bylo to v posilovně na páse a bylo to strašný. Po pár pokusech jsem vyběhla ven a od té doby to nejde jinak. Před dvěma lety jsem uběhla první půlmaraton, asi spíš proto, že mi nikdo nevěřil. Jinak běhám proto, abych si odpočinula, vyčistila hlavu, upustila páru, jak se říká … takže od toho se odvíjejí i moje běžecké zkušenosti, jsou období, kdy běhám víc, i období, kdy běhám míň. Dá se to asi shrnout jako: věčný začátečník.
Jitka Jašková věk: 28 let děti: bezdětná povolání: senior specialista řízení výkonnosti záliby: kromě běhání a práce jsem v podstatě docela povaleč, takže seriály, knížky a tomu podobné |
Třikrát deset kilometrů během dvou dnů (minimálně) při nedostatku pohodlí, spánku, klidu… Do toho by nikdo normální dobrovolně nešel, ne? Tak proč?
Tak přesně asi proto, že jsem byla vždycky tak trochu blázen. A taky proto, že jsem si vždycky chtěla něco podobného zaběhnout, ale podobné závody bývají dost náročné, hlavně na délku trasy. Vltava Run je podle mě tak akorát. Je to přeci jen ne úplně běžný závod a splňuje to podmínku dostatečné trhlosti, přitom třikrát deset asi není ještě nic abnormálně náročného.
Jaké úseky tratě budeš preferovat?
Já poběžím cokoliv a jsem přesvědčena, že to bude super, ale na rozdíl od svých kolegů v týmu nepatřím mezi zkušené běžce. Kopce mě bolí a terén je sice super, ale nejsem úplně šikovná, takže se bojím, že se někde přizabiju. Pro mě představuje ideál pevný povrch a rovinka, čehož se moc nedočkám, jak jsem pochopila, ale o to větší to bude zážitek.
S jakou výbavou budeš stát na startu, co vše budeš mít s sebou?
Patřím mezi ty, kteří si myslí, že k vyběhnutí stačí triko, kraťasy a boty (a těch nevlastním úplně moc, takže výběr bude jednoduchý), takže asi nic speciálního. Špatně snáším vedro, a protože se běží v květnu, tak to tipuju na zabezpečení se proti přehřátí. No a hudba, to rozhodně, i když nevím, jestli je to trasa na hudbu - na silnici to nepůjde, a že bych si v noci v lese na uši nasadila sluchátka, to asi taky ne, ale i tak je beru s sebou a uvidíme. Moc nevím, co mě čeká, ale o to víc se těším.
Karel: Od začátku půjde o sílu celého týmu
Přihlásil ses na ne úplně lehký závod, jaká je tvoje dosavadní běžecká minulost?
Největším impulsem pro běh byl pro mě cíl uběhnout maraton. Ten jsem si minulý rok splnil, běhat jsem ale nepřestal, naopak se snažím lépe připravovat na kratší závody a zrychlovat. Ale výzvy jako Vltava Run nebo Od Tater k Dunaji si nemohu nechat ujít.
Třikrát deset kilometrů během dvou dnů (minimálně) při nedostatku pohodlí, spánku, klidu… Do toho by nikdo normální dobrovolně nešel, ne? Tak proč?
Karel Kédl věk: 23 let děti: žádné povolání: letecký mechanik záliby: Zrovna si dávám dohromady silniční kolo, abych mohl k běhu přidat také triatlon. Plavat se doučuji u Vodní záchranné služby ČČK Kladno. Jinak mezi záliby patří má práce. Také hudba, často mi pomáhá v motivaci před náročným tréninkem nebo naopak k uvolnění se při regeneraci. O dlouhých zimních večerech čtu českou literaturu 20. století. Ale nejradši mám stejně pivo v dobré společnosti přátel. |
S podobným závodem již mám zkušenosti ze Slovenska, kde jsem byl minulý rok v srpnu. Běh je většinou takový samotářský sport a je velice těžké najít třeba tréninkového parťáka na podobné úrovni a s podobnými cíli tak, aby se dal dodržovat a sledovat nějaký dlouhodobý plán. Tady půjde především o týmový výkon a ne individuální, jak je tomu většinou, a právě v tom bude Vltava Run jedinečný. Jde hlavně o ten týmový rozměr závodu. V momentu, kdy se vyběhne, celý tým podporuje svého zástupce na trati a fandí mu, jak jen to jde. V tom je obrovská síla a většina lidí ze sebe dostane maximum a ukáže se, jakou má kuráž.
Jaké úseky tratě budeš preferovat?
Budou mi vyhovovat rovnější úseky. Velice exkluzivní bude etapa v Českém Krumlově, tam se to poběží samo. Ale taktiku do závodu nechám na kapitánovi.
S jakou výbavou budeš stát na startu, co vše budeš mít s sebou?
Po zkušenostech ze Slovenska se musím lépe připravit po stránce výživy. Přece jen je to (alespoň pro mě) příliš mnoho rychlých kilometrů za krátký časový úsek. Vše důkladně a pečlivě proberu se svým osobním výživovým poradcem, mimochodem výhercem v Rungo.cz soutěži o batoh Ronhill Jakubem Hurychem. Z důležitých věcí si určitě vezmu oblíbené rychlé závodní boty. Nesmí chybět závodní dres Maratón klubu Kladno a sčítačka kilometrů od firmy Garmin, to je z vybavení vše. Ale určitě se neobejdu bez chuti závodit.
Roman: Jsme pestrý tým, to nám pomůže
Vypadáš na tichého, neprůbojného kluka, jak se popasuješ s rolí kapitána?
Tak nějak se i vnímám, s přibývajícími léty se to však mírně zlepšuje. Přesto se ale cítím lépe ve společnosti lidí než sám. Že jsem tichý, mi v roli kapitána asi nijak nepomůže, ale s tím souvisejí i jiné věci, například relativně vysoká schopnost empatie, kterou mám. Ne vždycky je to v životě výhodná vlastnost, ale v tomto případě by se mohla hodit. Role kapitána je stejně zatím spíš organizační. Co bude v závodě, si nedovedeme úplně představit, ale naštěstí je nás na to dvanáct.
Jsi u Rungo.cz od jeho vzniku, pomáháš s výběhy v Brně, proto jsme si tě vytipovali jako kapitána. Co sis v tu chvíli řekl, když jsme tě oslovili?
Společné výběhy jsou pro mě radost. Sám bych nedokázal běžet tak pomalu, jak se má, a člověk též pozná hodně zajímavých lidí.
Roman Němec věk: 41 let děti: 3 povolání: IT specialista záliby: běhání, cestování, rodina, virtualizace, četba a různé individuální sporty |
Co se týká Vltava Runu, v první okamžik jsem byl samozřejmě nadšený. Loni jsem slyšel o podobném závodu na Slovensku a hned jsem věděl, že bych to chtěl zažít. Když jsem pak na fórech zjistil, že existuje Vltava Run, byl jsem stoprocentně rozhodnutý se do nějakého týmu přidat. Vy jste mi to jenom trochu usnadnili. Že budu kapitán, jsem si uvědomil až ve druhém kroku, ale stejně jsem netušil, co taková role znamená.
Sestavil jsi tým na základě dotazníků a vypadá to na různorodou partičku lidí, mají něco společného?
Nadšení. Jinak je to, doufám, různorodá skupina lidí – a o to mi víceméně šlo. Od první chvíle jsem věděl, že nechci jenom seřadit lidi podle toho, jak rychle běhají. Chtěl jsem opravdu různé typy lidí, holky, kluky, mladší i starší, z různých profesí a místa bydliště. O tom je přece i celé Rungo.cz, jak ho já chápu.
Musím se přiznat, že výběr byl pro mě trochu nepříjemný. Vybíral jsem sice jenom z asi třicítky přihlášek, ale i tak jsem musel vytřídit minimálně polovinu lidí, ze kterých sálalo nadšení a které bych sám rád poznal. Bylo by jednodušší sestavovat týmy dva. Co je zajímavé - ti lidé se až na pár výjimek neznali, ale poté, co jsme se dali dohromady, se dvě dvojice z nich rozhodly absolvovat horský ultramaraton dvojic.
Jste z různých koutů republiky, už jste se viděli? Jaké bylo první setkání?
Ano, vybrat lidi skoro ze všech krajů je myšlenka sice zajímavá, ale když se pak máte sejít, není to úplně praktické. Všichni se sejdeme až na Kvildě, ale část týmu, přesně sedm lidí, se už setkala v Praze. Jak jinak bychom se měli poznat, než právě při činnosti, kterou máme všichni tak rádi, při běhu? A tak jsme společně uběhli asi šestadvacet kilometrů po břehu Vltavy.
Máš nachystáno něco do závodu na motivaci pro vyčerpané? Co když se ti někdo sekne, že ztratil oblíbený polštářek na spaní nebo trenky pro štěstí? Máš rád cukr i bič?
Žádné krizové plány prozatím nemám a problémy budeme řešit za pochodu. Tím, jak má každý jinou specializaci, jsme schopni vyřešit celkem velké spektrum potíží. Teď mi došlo, že pokud bude nějaké příště, angažujeme asi i běžce – psychologa. (smích) Když se ptáš na cukr a bič, já preferuju spíš cukr. Ne že by se mi bič občas nehodil. Sebe motivovat nepotřebuju. Budu se snažit do svých úseků dát maximum, nezakopnout, nezabloudit a nezranit se, a pokud tohle klapne, nemůže to být špatné.
Co si od Vlava Runu slibuješ?
Těším se hodně a na hodně věcí - přírodu, lidi a samozřejmě na běhání, ale zároveň si nedělám iluze, bude to určitě fofr, rychle to uteče a ze své zkušenosti už vím, že když běžím závod, není moc času se kochat. I tak ale věřím, že si to prostě užijeme. A že vyhrajeme. (smích)
