Prší? Přibude depresí, ale klesne zločinnost, zjistili vědci

  19:28aktualizováno  19:28
Počasí a déšť především nás ovlivňují víc, než si myslíme. Vědci zjistili, že na změny tlaku před a během bouřky reaguje nejen tělo, které může začít víc bolet, ale i psychika. Lidé jsou nervóznější a smutnější, ale taky se jim nechce ven, takže ubývá zločinů na ulicích, napsal týdeník Téma.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Počasí má vliv na historii národů, ale i na lidskou psychiku v moderním světě. Například v deštivých dnech v nejlidnatějším americkém městě New Yorku podstatně klesá počet vražd. Podobný výzkum provedl v anglickém Manchesteru expert na kriminologii Peter Langmead-Jones. Analyzoval 6,6 milionu policejních záznamů za dobu deseti let, které prokazují, že zločinnost v Manchesteru roste se stoupající teplotou.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Proč mají slzy od cibule jiné chemické složení než ty na pohřbu? Kolik litrů slz nám z oka vyteče za celý život? Čtěte v týdeníku Téma.

Hranicí je ovšem 18 stupňů Celsia, při vyšší teplotě se již množství trestných činů snižuje. A i tento výzkum potvrdil, že čím víc prší, tím je kriminalita menší. A to nejen ta pouliční, ale i domácí násilí.

„Silný déšť lidem brání, aby vyrazili ven do hospody nebo koupit si alkohol v obchodě. A protože domácí násilí je s konzumací alkoholu silně propojené, lidé, kteří nepijí, nepáchají tolik násilí,“ vysvětlil Langmead-Jones. Pouliční násilí snižuje během deště i prostý fakt, že pro přepadení je na ulicích málo potenciálních obětí, většina lidí je totiž doma.

Vědecké studie si všímají i toho, jak se před bouřkou mění chování dětí. Že zlobí daleko víc, než je obvyklé. O důvodech se zatím jen spekuluje. Počínaje vlivem poklesu barometrického tlaku až po skutečnost, že pozitivní ionty v atmosféře spojené s příchodem bouřky zvyšují u lidí krevní tlak a podrážděnost. Ostatně nervozitu a zhoršení nálady způsobují u lidí i vizuální podněty spojené s blížící se bouřkou – zatažená obloha, rychlý úbytek světla či silný vítr.

Kromě dětí vnímají bouřky a déšť citlivěji i ženy. Vědci to vysvětlují tím, že ženy více než muži reagují na nedostatek světla. Což může mít evoluční důvody.

Pro naše prapředky, žijící v afrických savanách, představovaly totiž bouřky a déšť značné ohrožení. A protože ženy jsou „slabší“ pohlaví, a navíc už tehdy měly na starosti „domácnost“ a ochranu malých dětí, přicházející bouře časem začaly spouštět v jejich organismu automaticky poplach (nervozitu, podráždění).

Hlad a „hormon štěstí“

Několik vědeckých studií naznačuje i vztah mezi silným deštěm a intenzivnějším hladem. A příčina je stejná jako u podráždění pravěkých žen před bouřkou. Tedy serotonin, přezdívaný „hormon štěstí a dobré nálady“. Když je slunce skryté za mraky, náš mozek produkuje serotoninu méně. A právě množství serotoninu krom jiného ovlivňuje v mozku centra nálady.

Během slunečných dní dáváme podle výzkumu amerického psychologa Michaela Cunninghama v kavárnách a restauracích větší spropitné. A v tyto dny se zvyšuje i naše ochota pomoci cizímu člověku v nouzi.

Když je naopak počasí delší dobu zamračené a tělo má serotoninu málo, zvyšuje se u lidí podrážděnost. A dlouhotrvající nedostatek tohoto hormonu může vyvolat i deprese, poruchy spánku či migrény.

Jednou z hlavních příčin, že míra sebevražd i počet duševních poruch jsou vyšší v zemích, kde jsou dlouhé a studené zimy s minimem slunečních paprsků, je právě dlouhodobě nižší produkce serotoninu. To popsala i japonská studie z roku 2013, podle níž se v zemi po třech až sedmi dnech špatného počasí, kdy je zataženo nebo prší, pravidelně zvyšuje počet sebevražd.

Pád dynastií i civilizace

V roce 2008 publikoval společný tým badatelů americké University of Minnesota a čínské Lanzhou University v časopise Science pozoruhodnou studii. Ta ukazuje, že ve starověké Číně docházelo k největším sociálním bouřím v době, kdy málo pršelo. 

V letech, kdy byly v severní Číně letní monzuny nejslabší, a bylo tedy největší sucho, padly po lidových nepokojích hned tři vládnoucí dynastie – Tchang (9. století), Jüan (14. století) a Ming (17. století). Silný letní monzun s vytrvalými dešti naopak převládal během jednoho z čínských „zlatých věků“, kdy v 10.–12. století vládla dynastie Severní Sung. Právě tehdy se stala hlavní plodinou v Číně rýže a populace se zdvojnásobila. Množství srážek v jednotlivých letech z dob starověké Číny zjistili vědci v podzemních jeskyních z analýzy vrstev stalagmitů (druh krápníků), starých až 1 810 let. 

Suché počasí bez srážek je spojeno i s pádem mayské civilizace. Ostatně není se co divit – čím méně vody, tím horší úroda. A čím méně obilí, tím větší riziko hladomoru, a tedy i sociálních nepokojů. Kvůli neúrodě po prudkém ochlazení klimatu, které vyvolaly osmiměsíční výbuchy sopky Laki na Islandu, začala v roce 1789 i Velká francouzská revoluce… A období sucha a neúrod provázelo ve středověku i největší hony na čarodějnice a jejich upalování. 

Minimálně jeden příznivý dopad na lidskou psychiku ale déšť má. Dobře se nám při něm spí. Důvodem je nejen zvlhčený vzduch, ale i zvuk dopadajících dešťových kapek. Psychologové tvrdí, že tiché bubnování dešťových kapek má vlastnosti tzv. růžového šumu, což je zvuk, který snižuje mozkovou aktivitu a pomáhá tak při usínání.

„Bude pršet, cítím to v kloubech…“

Zhruba třetina Čechů na sobě nějakým způsobem pociťuje změnu počasí. Mnozí už dokonce před tím, než přijde. Výkyvy počasí mají vliv na bolesti kloubů (artróza), astma, migrény, infarkty, embolie, alergie, revma, žaludeční vředy, ozývají se i letitá zranění.

U starých lidí či chronicky nemocných může být důvodem to, že mají zesláblý organismus a prudké změny atmosférického tlaku, teploty nebo vlhkosti vzduchu tak zhoršují stav řady nemocí. Ostatně i zdraví lidé často onemocní chřipkou tehdy, když se po studených dnech náhle oteplí.

U některých jedinců má prostě imunitní systém problém se tak prudké změně přizpůsobit. Třeba lidé s artrózou v kloubech špatně snášejí rychlé snížení atmosférického tlaku (ten předchází bouřkám), náhlé ochlazení či vlhko. Cítí se jakoby zatuhlí. A potíže revmatiků se často zhoršují se stoupajícím teplem a vlhkostí vzduchu.

Pro kardiaky jsou sice tradičně velkou zátěží letní vedra, až dvojnásobný počet úmrtí je ovšem v jejich případě překvapivě na jaře či na podzim, kdy se často prudce mění počasí, a především když rychle klesne tlak při prudkém ochlazení. Lidské cévy se v ten moment stáhnou a náš krevní tlak se zvýší. Hůř se nám dýchá a zátěž je to pro celý kardiovaskulární systém.

A když před bouřkou po sobě v atmosféře kloužou různě teplé vrstvy vzduchu, v ovzduší výrazně stoupne množství kladně nabitých iontů. Ty pak tlumí činnost řasinek v našich dýchacích trubicích, které odsud vytlačují škodliviny.

Napětí mezi kladně nabitým nebem a záporně nabitou zemí vyvolává i změny těchto poměrů v krvi. Může se tím zvýšit srážlivost krve, a tedy nebezpečí vzniku krevní sraženiny. Elektrické stavy v ovzduší mění také erupce na Slunci. Kromě problémů se srdcem a cévami pak některé lidi začne bolet hlava, zhorší se jim nálada, u dalších propuká migréna. I proto Český hydrometeorologický ústav zveřejňuje v rámci předpovědi počasí i předpokládanou biozátěž.

Autor:

Nejčtenější

Vezmi děti a kopni ji do zadku, radila náhradní manželka. Míra poslechl

Jarka poznala Míru, když jí bylo 15 let. Mají spolu dvě děti.

Vztah Jarky s Mírou je před krachem, zatímco Martina s Michalem spolu vrkají jako hrdličky a do Výměny manželek se...

Po třech dětech vážila Ludmila skoro metrák. Teď vypadá jako modelka

Osmatřicetiletá Ludmila shodila 25 kilogramů

U nás v rodině měly všechny ženy velké zadky, směje se Ludmila Černá (38), jejíž hmotnost se po narození třetího dítěte...

Tomáš se mně nemůže přizpůsobit, musím já, říká Anna Satoranská

Anna Satoranská

Společně se svým otcem Pavlem Maurerem pořádá gastronomické výlety do světa, vydává průvodce po restauracích a pořádá...

Spíš než druhá míza to je touha po změně a milostném životě, říká sexuolog

Zlatko Pastor.

Přichází bez varování a rozvrací fungující rodiny. Ze zralých mužů dělá rozpustilé mladíky, kteří si chtějí život...

Twiggy slaví 70 let. Dívka s klučičím zjevem změnila ideál krásy

Britská modelka, herečka a zpěvačka Twiggy

Dívka s extrémně štíhlou postavou a výstižnou přezdívkou Twiggy (proutek) před více než padesáti lety převrátila svět...

Další z rubriky

Oslaďte si život bez cukru: medem či sirupy z javoru, agáve a kokosu

Ilustrační snímek

Nejobvyklejším sladidlem je cukr. Dnes je na výběr mezi hnědým, který by měl být přírodní, a bílým, jenž prošel...

Žena jí téměř třicet let jen sendviče se sýrem a chipsy

Duben Griffithová

Devětadvacetiletá Duben Griffithová už od dětství nejí nic jiného než sendviče se sýrem a chipsy. „Jakmile se pokusím...

Britská dýdžejka zhubla polovinu své hmotnosti. Po proměně ji nepoznáte

Britská dýdžejka prošla za čtyři roky neuvěřitelnou proměnou, kdy zhubla...

Dříve šedá myška s krátkými vlasy, které váha ukazovala více než sto kilogramů. Dnes sexy dlouhovlasá brunetka, která...

Rakovina prsu ohrožuje stále mladší ženy. Nádory jsou navíc agresivnější

Prsa (ilustrační fotografie)

Nádory prsu se objevují u čím dál mladších žen. Podle onkologa Bohuslava Konopáska jsou důvodem jak porody ve vyšším...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Databáze nemocí

Najdete na iDNES.cz