Lékař: Trénovat mozek je jako čistit Národní divadlo kartáčkem na zuby

  • 37
Desítky hodin strávil neurochirurg Vladimír Beneš s novinářem Martinem Moravcem, aby dali společně dohromady obsáhlý knižní rozhovor s názvem Mé cesty do hlubin mozku. „Vždy jsem byl přesvědčen, že si neurochirurgie zaslouží stejnou pozornost jako kardiochirurgie. Proto neodmítnu žádnou možnost obor propagovat,“ řekl lékař v pořadu Rozstřel.

„Operace není obřad a sál není chrám. Lidé obvykle nejlépe pracují, když je zábava a není nuda, takže si pouštíme rádio, muziku a bavíme se mezi sebou,“ uvedl lékař, ale vyloučil dobrodružství. „To by na sále být nemělo. Nese s sebou riziko.“

Být na špičce oboru stojí podle Vladimíra Beneše, přednosty Neurologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, hodně času. „Potřebujete zlatý ručičky a zlatý mozeček a musíte prezentovat, co umíte, a umět to přednést mladým,“ řekl a vysvětlil, že kvůli perfektnímu výkonu nesmí být mezi lékařem a pacientem žádný emoční vztah.

Anatomická stavba mozku je podle něj daná. „Lze rozeznat mozek starého člověka i alkoholika – i když oba budou vypadat podobně, bude tam méně nervové tkáně a více mozkomíšního moku. Schopnosti jsou spíš o tom, co každý dokáže z mozku vytáhnout,“ uvedl neurochirurg, který se oboru věnuje již čtyřicet let a má za sebou přes osm tisíc operací. Dodal, že jeho profese je pro něj celoživotní výzvou, proto někdy nezhoubný nádor označí za „krásný“, i když jde o protimluv.

V Rozstřelu přišla řeč také na léčitelství. „Když ke mně bude pacient chodit na kontroly, tak s tím nemám problém. Léčitel může být nebezpečný, pokud pacienta s nádorem nepošle k lékaři. Léčitelé nemají žádnou zodpovědnost ani vzdělání, je to paralelní svět s tím naším,“ uvedl nekompromisně. Podle něj jde spíš o psychoterapii. „V tom smyslu však může pomoct i absolutní amatér u kávy a výsledek bude stejný.“

Lékař se přiznal k ateismu a ryze materialistickému světonázoru. „Nervová buňka vydrží bez kyslíku pět minut, pak nenávratně umírá. Já jsem v tomhle materialista a nemyslím, že by myšlenka mohla přežít bez hmoty,“ uvedl. „Jsem absolutně striktně zaměřen na hmotu. Jestli věřit, tak v přírodu, jejíž síla je neuvěřitelná a přijde mi to jako nejdůležitější a nejsilnější entita kolem nás,“ řekl a prozradil, že jeho koníčkem jsou brouci, za nimiž jezdí po celém světě. „Já je nechytám, já je lovím,“ řekl.

A jestli lze mozek trénovat? Vladimír Beneš si nemyslí, že to má valný význam. Můžete však mozku ublížit. Třeba alkoholem. „Jinak samozřejmě luštit křížovky. Ale je to jako mýt Národní divadlo kartáčkem na zuby,“ řekl.