Vitamín D může přispět v rámci prevence k dobrému zdravotnímu stavu, ale není všespásný. Přispívá k normální funkci imunitního systému, ale je také potřeba mít celkově vyváženou výživu a dbát obecně o zdravý životní styl.
„Je pro imunitu stejně důležitý jako mnoho dalších látek. Rozhodně neplatí, že ten, kdo má dost vitamínu D, nemůže být virem ohrožený. Je potřeba dodržovat i další formy prevence,“ uvedl pro iDNES.cz epidemiolog Rastislav Maďar.
Vitamín D
|
Ne každý však může získat potřebnou dávku vitamínu D ze slunečních paprsků, shodují se lékaři a zejména v zimním období doporučují jíst ryby a jejich játra, která jsou také jeho zdrojem. Alespoň dvakrát týdně bychom si měli dopřát lososa (ideálně z volného odchytu), tuňáka či krevety. Bohatým zdrojem vitamínu D je také kaviár, ústřice, ale i vepřové sádlo a vejce – zejména žloutky od slepic z volného chovu, které obsahují až pětkrát víc vitamínu D než od slepic z klecí.
Pozor na předávkování
Státní zdravotní ústav doporučuje kromě zmíněného také obohacené potraviny – například margaríny, mléčné výrobky aj. Kdo nejí ryby, může využít rybí olej. Vitamín je možné doplnit také v kapkách. Ideální denní dávka vitamínu D v potravě se uvádí 15–20 mikrogramů, tedy 600–800 IU, některá doporučení zohledňují věk a radí 5 µg do 50 let věku, 10 µg pro věk 51 až 65 let a 15 µg při věku nad 65 roků.
Speciální přípravky s vitamínem D by vám ovšem měl předepsat lékař a také pravidelně kontrolovat jeho hladinu v krvi. Při předávkování vitamínovými preparáty může totiž hrozit hyperkalcemie či poškození ledvin.
Deset až třicet minut sluníčka
Světová zdravotnická organizace doporučuje vystavit obličej a paže slunečnímu záření po dobu asi 30 minut denně, aniž by došlo k popálení, aby se dosáhlo přiměřené produkce vitamínu D. Doporučení jsou však individuální, záleží na celé řadě okolností (fototyp člověka, věk, denní i roční doby i postavení slunce...) Je k tomu řada doporučení, která spadají do kompetence kožních lékařů.
„Aby kůže vyrobila denní dávku potřebného vitamínu D, potřebuje jeho paprsky alespoň deset minut denně na nechráněném kousku těla,“ uvedla pro iDNES.cz dermatoložka Naděžda Vojáčková s tím, že lidé s nejcitlivější kůží se na slunci spálí klidně už za pět minut a děti do jednoho roku bychom UV záření neměli vystavovat nikdy.
„Opalovací krémy sice produkci vitamínu D výrazně omezují, ale pokud budete dodržovat doporučení kožních lékařů a nebudete se bez ochrany vystavovat slunci v nejkritičtější střední části dne, uděláte pro svou imunitu maximum. Lidem se světlou pletí postačí denně půlhodina na slunci, ti opálenější by si měli slunečních paprsků užívat o něco déle,“ uvedla lékařka.
