Tuky mají u většiny veřejnosti špatnou pověst - mohou za to, že nejsme jako proutek a máme nějaká ta kila navíc. "Ale tuky do vyvážené stravy patří," upozorňuje dietoložka Karolína Hlavatá.
Tuky by měly tvořit pouhých 30 až 35 procent z celkového doporučeného denního příjmu energie (referenční hodnota příjmu u dospělé osoby činí 8 400 kJ/2 000 kcal), takže skutečně platí, že tuky mají vysokou energetickou hodnotu.
Proč nenasycené kyseliny
Důležité je, jaký tuk si vybereme, jaké kyseliny obsahuje, takže jestli sáhneme po tradičním máslu, nebo moderním margarínu.
Vím, co jímProgram vychází z celosvětové iniciativy The Choices programme, která definuje složení potravin odpovídající zdravé výživě na základě kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Značka Vím, co jím je určena především spotřebitelům pro jejich snadnější orientaci v nabídce potravin. Posláním značky je umožnit spotřebitelům snadnější výběr výživově hodnotných potravin.  |
Relativní nevýhodou másla je, že obsahuje vysoký podíl nasycených kyselin, které lidské tělo ke svému fungování zásadně nepotřebuje a ve větším množství mohou zvyšovat hladinu cholesterolu.
Ovšem pro zdravé, aktivní, štíhlé lidi nepředstavuje máslo žádné zásadní nebezpečí. To spíše pro lidi s nadváhou, kardiovaskulárními chorobami, cukrovkou. Pro ně má Petr Havlíček stručné doporučení: "Na máslo zapomeňte."
Kvalitní margaríny obsahují především nenasycené mastné kyseliny, které si lidské tělo nedokáže vyrobit, přestože jsou velmi důležité například pro udržování správné hladiny cholesterolu.
Nenasycené mastné kyseliny jsou zpravidla rostlinného původu (na rozdíl od živočišných nasycených kyselin), ale například tropické tuky - kokosový či palmový - obsahují nezdravé nasycené kyseliny.
Nebezpečné transmastné kyseliny
Při výběru vhodného "mazadla" na chléb je potřeba dbát i na to, kolik obsahuje transmastných kyselin a soli. "Transmastné kyseliny patří mezi nebezpečné složky výživy, které výrazně zvyšují riziko nemocí srdce a cév," řekla iDNES.cz dietoložka Hlavatá. V ideálním případě by obsah transmastných kyselin i soli měl být pod půl procentem.
Transmastné kyseliny se ovšem vyskytují i jinde, přirozeně v mlékárenských výrobcích, ale také v trvanlivém pečivu, levných cukrovinkách, náhražkách čokolády nebo některých polevách - jako výsledek průmyslového ztužování rostlinných olejů.
Nechcete-li na chléb máslo (protože si ho vzhledem ke svému zdraví nemůžete dovolit) nebo margarín (protože vám nechutná), můžete použít třeba termizovaný sýr, kterého si na chléb můžete namazat dokonce až čtyřikrát více než klasického másla. Důležité je, aby sýr obsahoval do 30 procent tuku.
Výhodou sýru je navíc to, že obsahuje i vápník a bílkoviny. "Takže se i zasytíte," poznamenala Hlavatá.
Margarín je jistota
Zvolíte-li tedy máslo, na chlebu by ho mělo být tak asi 5 gramů, tedy jedna kávová lžička. Margarínu může být dvakrát tolik a termizovaného sýru dokonce třikrát tolik, protože má méně tuku. Oblíbeného pomazánkového másla může být zhruba stejně jako margarínu.
Pokud si nejste jisti, čemu dát přednost, měli byste sáhnout po kvalitním margarínu. Nejlépe po tom, který má na krabičce logo "Vím, co jím". Podle výživového speciality Petra Havlíčka je to totiž záruka toho, že výrobek obsahuje správné množství nasycených mastných kyselin, transmastných kyselin i soli.
A jestliže váháte, jestli si koupit light margarín nebo jeho klasickou verzi, můžete zvolit klasiku, namazat na chléb menší vrstvu a ještě ušetříte, protože light bývá dražší.
