Ona
Ženy by se neměly spokojit s plenkovými kalhotkami. Jejich terapie buď selhala, nebo nebyla žádná. Ilustrační foto.

Ženy by se neměly spokojit s plenkovými kalhotkami. Jejich terapie buď selhala, nebo nebyla žádná. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Většina žen se stydí mluvit o inkontinenci. Zbytečně

Inkontinence je zjednodušeně řečeno jakýkoli únik moči, který žena nechce. Avšak je třeba si uvědomit, že ženy neobtěžuje pouze únik moči ale i nepříjemné pocity, které obtíže s močovým měchýřem a močovou trubicí provázejí. Většina žen se o svých obtížích udržením moči ale stydí mluvit a s léčbou otálí.

Zejména urgence (náhlý a nutkavý pocit nutnosti se vymočit, který lze jen obtížně oddálit), polakisurie (příliš časté močení během dne, typicky osm a vícekrát), nykturie (probouzení se jednou a vícekrát za noc kvůli nucení na močení). Tento soubor příznaků společně s neudržením moči provázené pocitem nutkání na močení, který může být, ale i nemusí, se nazývá hyperaktivní močový měchýř - OAB (overactive bladder).

Pro úplnost, inkontinence se v zásadě dělí na stresovou, kdy k úniku moči dochází při zvýšení nitrobřišního tlaku (kašel, smích, běh, zvedání břemen, vstávání z postele), bez předchozího pocitu nucení na močení. Tvoří 40 - 50% ze všech inkontinencí.

U urgentního typu, který tvoří 30% ze všech inkontinencí, dochází k úniku bez ohledu na velikost nitrobřišního tlaku, ale předchází mu výrazné nucení na močení, většinou náhle vzniklé, bez předchozího varování, kdy si žena nestihne dojít na záchod a dojde k úniku moči. Možná je samozřejmě kombinace obou, pak hovoříme o inkontinenci smíšené. Ta se vyskytuje u 20% všech inkontinencí. Zbylé typy (reflexní, paradoxní, psychosomatická) tvoří 5%.

Obtíže nahlásí jen polovina pacientek
Přestože většina žen se o svých obtížích udržením moči stydí mluvit, bohužel i se svým lékařem, je výskyt inkotinence moči a hyperaktivního měchýře v populaci poměrně častý. Pouze necelá polovina pacientek své obtíže lékaři hlásí, zbytek si myslí, že je to součást stárnutí a o možnosti léčby mají málo informací.

Odhaduje se, že 30 - 50% žen v populaci udává občasný únik moči bez ohledu na typ inkotinence, soubor příznaků OAB se vyskytuje u cca 16 - 20% žen všech věkových kategoriích.

S věkem se výskyt úniku moči zvyšuje, ale nevyhýbá se i mladým ženám a dívkám. Například urgentní inkontinence se vyskytuje od 2% u 18 - 25letých do 19% u 65 - 74letých žen, s významným nárůstem po 44 roce života. Kromě věku mají na inkontineci a OAB vliv i jiné faktory. U stresové inkontinence je to především vrozená kvalita vazivové tkáně, počet spontánních porodů a fyzicky náročné zaměstnání. Na urgentní inkontinenci a OAB má vliv životní styl, hormonální stav pacientky či infekce močových cest.

Jak se inkontinece léčí?
Záleží na typu inkontinence. Stresová se nejčastěji léčí u lehčího stupně speciálními cviky, které posilují svaly pánevního dna, někdy hormonálně, málokdy medikamenty. Těžší stupeň většinou operujeme. Ale ke každé pacientce je třeba přistupovat individuálně, správný výběr operace proti úniku moči je velmi důležitý.

U urgentního úniku moči a OAB nejprve vyloučíme infekci močových cest, eventuálně ji přeléčíme pokud vyjde z kultivace moči. Pak následují režimová opatření zahrnující změnu životního stylu, trénink močového měchýře. U tohoto typu inkontinece operujeme zcela výjimečně.

Důležitý je pitný režim
Nesmírně důležité je dodržovat pitný režim, to znamená dostatečný příjem tekutin. Mnoho pacientek v ambulanci udává, že ze strachu z pomočení radši nepije. Tím ovšem situaci ještě zhoršují, protože koncentrovaná moč neúměrně dráždí sliznici močového měchýře a urgence se mohou ještě zintenzivnit. Dostatek tekutin je samozřejmě, pomineme-li inkontinenci, důležitý pro optimální fungování celého organismu.

V poslední době naštěstí máme na léčbu urgentní inkontinence k dispozici léky, které velmi selektivně působí na močový měchýř a přitom mají minimum nežádoucích účinků. Přestože jsou to léky dosti drahé, pacientky je dostanou na recept buď s minimálním doplatkem, nebo i bez doplatku. U smíšené inkontinence moči se nejprve přeléčí složka urgentní medikamentozně a následně ve druhé době odoperujeme složku stresovou.

Inkontinence je vážný problém
Co říci závěrem? Inkontinence moči, ač se o ní pacientky stydí promluvit, je vážným problémem, jednak pro vysokou četnost v populaci a také proto, že ač to není onemocnění smrtelné, působí mnoha ženám vážné problémy v osobním a intimním životě, ve společnosti i v zaměstnání.

Například u urgentní inkontince trpí až 44% pacientek depresí, u stresové zhruba 17%. V hospodářsky rozvinutém světě se na léčbu inkontinece vydá ročně tolik financí jako na léčbu diabetu. Konkrétně v USA stojí léčba inkontinence ročně v přepočtu 273 miliard korun. Proto na ženském oddělení českobudějovické nemocnice funguje urogynekologická poradna.

Nosit plenkové kalhotky je chyba
Naším cílem je samozřejmě všechny pacientky vyléčit, bez toho, aby museli nosit antiinkontinentní pomůcky jako jsou vložky a různé plenkové kalhotky, tak zhusta doporučované v různých reklamách, kde se jejich uživatelky tváří nesmírně uvolněně a šťastně, asi proto že je mohou ve již 40 letech nosit. Pokud jsou, ženy v takto relativně mladém věku odkázané na plenkové kalhotky, lékaři to považují za špatnou terapii či její selhání.

Po léčbě inkontinence by se pacientky měly bez několikerého buzení na záchod v noci vyspat, neměly by se kvůli inkotinenci bát chodit do kina, divadla, na nákupy do města či se svléknout do plavek, aniž by se bály nechtěného úniku moči či nadměrně častého močení a neustálého pocitu nucení na močení.

Článek vznikl ve spolupráci se serverem www.hyperaktivnimechyr.cz.