Diskuse k článku

Za běžecká zranění může hopsavý styl, zjistili vědci

Ani hmotnost, ani typ vybavení. Běžecká zranění souvisejí s úplně jiným faktorem, zjistili harvardští vědci. Může za ně špatný běžecký styl, rizikem je hopsavý běh s velkou vertikální oscilací

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A46n22t16o84n77í90n 18V32o56t75á50p85e38k 3832926796271

By mne zajímalo, jak by to viděl pan Zátopek, kdyby to četl. Já myslím, že by se smál. Udělala se z toho fakt věda. Osobně jsem přesvědčen, že většina lidí, co chce běhat, by se měla nejdřív naučit chodit. Můj postup byl takovej, že jsem nejdřív chodil po lesích bos, jenom chodil cestou necestou bez obuvi, což udělalo neskutečný věci s klenbami, postupně chůze s občasným popoběhnutím (jsem zíral, jak se mi sám zkrátil krok a zároveň zvýšila kadence (180/min)). Pak jsem se obul. Styl běhu mi zůstal zachován, tělo si pamatuje. Občas si popoběhnu bos, abych si "fixoval" ten prožitek a zejména hmat v chodidle tomu dává další rozměr (třeba teplota povrchu...). A hlavně: nelámu si s tím hlavu.

0/0
22.3.2016 10:01

O15l10d77ř95i91c10h 59J75a92n86e58č93e34k 8279706883881

souhlas - ale Vy jste si s tím sice nelámal hlavu, zato jste tomu obětoval spoustu času. jenže to spousta lidí nechce, jim se možná ani vůbec nechce do toho lesa. oni chtějí koupit a nazout boty a běžet. že to nejde, protože je noha slabá a technika mizerná? právě z toho pramení ta zranění. a s tím si pak lámou hlavu.

+1/0
22.3.2016 16:18

E18l96i96š65k23a 42K71u76č77e49r28o13v95á 7569622763583

tohle byl největší posun vůbec - že mi trenér vysvětlil, že pokud chci něco uběhnout, nesmím nechat skákat těžiště, že se tím nejvíc vyčerpám. dělala jsem to hodně a změna přišla okamžitě.

0/0
19.3.2016 19:26

M80i57r58o62s53l21a55v 19H84e13r59a37n 6328587791

Ze to resite, pokud se zranite a nasledne se nad vama budou sklanet takove dve slecny, s tim ze vam zraneni pofoukaji.... V mohl byse clovek i umyslne zranit az by bezel kolem nich :-P

+1/0
16.3.2016 10:04

O96l48d74ř95i82c60h 91J67a15n28e24č60e40k 8719966403941

sorry, ale na to bych přišel bez jakýchkoliv studií, že při dopadu na patu se při 'hopsání' riziko zranění zvyšuje ;-D pro klouby to přeci je mnohem větší zátěž.

ale problém není to hopsání, ale ten dopad na patu. pokud takto budete běhat, tak se nedivte, že budete neustále zranění. běh není zrychlená chůze.

ano přeučit se na špičky vyžaduje silná lýtka a i tak to docela bolí. ale prevence je to spolehlivá.

tak došlapujte aspoň na střed, když už to přes špičku nejde...

+2/0
16.3.2016 8:45

P26e74t46r 22K40a36ň64o84v50s56k38ý 1384212487549

Záleží i na tempu, třeba při 6:00/km je běh přes špičky celkem dost neefektivní a v podstatě zbytečný, když takový běh při určitém typu provedení nemá letovou fázi a opravdu spíše připomíná vysokadenční chůzi. Jinak doporučuji třeba článek: www.personal

+1/0
16.3.2016 9:15

O90l48d16ř56i80c66h 93J96a88n89e52č43e38k 8609256463861

Právě naopak - čím pomaleji běžím (klušu), tím více se snažím zůstat na špičkách. Běh totiž celkově stojí méně energie, pomaleji se unavím, takže zůstává dost energie pro lýtka, aby udržela paty ve vzduchu a já si neničil kolena. Běh po špičkách opouštím nejvíce při závodech, kdy mi prostě dříve nebo později dojdou síly a vůle to na špičkách držet (bavíme se o závodech od 15km nahoru). Pochopitelně i při dlouzích výbězích, ale když si můžu vybírat, tak se stejně tvrdému podkladu vyhýbám, co to jen jde.

0/0
16.3.2016 15:12

P72e63t21r 56K22a67ň66o22v20s20k41ý 1144632397929

Henderson, B. (2011) Důležitým faktorem ekonomiky běhu je frekvence za minutu, což znamená početkroků za minutu (kolikrát dopadne pravá noha na zem). Nejlepší atleti mají kadenci kolem 90.Předpokládá se, že rychlost kadence snižuje riziko zranění při běhu, snižuje i vertikální oscilacia zkracuje krok. Tím dochází k plynulejšímu přechodu mezi jednotlivými fázemi běhu.

citace z is.muni.cz

0/0
16.3.2016 3:01

P79a68v68e91l 65O50t58a 6389324774565

ne každý člověk je od přírody stvořen a nadán pro provozování veškerých aktivit.

proto nemůže každý člověk provozovat běh , i když je to komerční produkcí prezentováno jinak ;-D

0/0
15.3.2016 8:59

O31l86d91ř35i34c35h 19J50a64n57e37č97e78k 8799486433701

no já nevím, zatímco např. schopnost hrát fotbal v evoluci nehrála jakoukoliv roli, pračlověk, který nebyl schopen běhat, byl přinejmenším silně znevýhodněn.

takže neschopnost běhat je narozdíl např. od neschopnosti hrát míčové hry nebo malovat spíše civilizační choroba než nahodilá odchylka od nomrálu.

+3/0
16.3.2016 8:50

P55e61t92r 34K60a58ň63o69v90s33k80ý 1464242357879

Jako nejjednodušší kriterium vidím kadenci, čím vyšší kadence, tím kratší krok, tím menší otřesy, přirozeně se tím i eliminuje dopad na nataženou nohu před sebe apod.

+4/0
14.3.2016 19:17

J78a64n 45K78r29a84l85i16k 8934228730

Suhlas. Pri vysokej kadencii, kratsom kroku nie je cas na vertikalne plytvanie energie, pre mna ucinnejsie, pre kolena setrnejsie je len podsuvanie noh, ako pri pstrosom behu :-) a je to i strata casu. Vyskoky robim pri odrazoch behu do schodov koli ziskaniu sily, ale srdce ide na doraz

0/0
14.3.2016 21:36

P45e51t70r 88K21a26ň16o87v81s69k83ý 1324702387389

Hlavně se to celkem dobře kontroluju, radím to hlavně lidem s méně zkušenostmi, aby se snažili o kadenci kolem 180/min při libovolném tempu a vlastně nic jiného neřešili. Výpočtem lze snadno zjistit, že u tempa kolem 6:00/km je krok dlouhý jen 92 cm, takže v podstatě stejně dlouhý, jako při běžné chůzi, takže tam je téměř nulová letová fáze. Je to velmi šetrné a zejména pro dlouhé běhy i efektivní.

0/0
14.3.2016 21:46

T64o42m11á37š 13M50r31á48z 4280240441686

Ja nevím jak Vy, ale pokud budeme měřit krok od špičky ke špičce, tak to rozhodně není 92cm! Průměr bude okolo 60 při chůzi.

0/0
15.3.2016 7:29

P24e84t69r 54K97a21ň85o22v21s97k11ý 1214632407369

Jasně, záleží na rychlosti chůze, při 9:00/km (6,3 km/h) mi výpočet dává 81 cm (mívám kadenci kolem 130), což není od těch 92 příliš daleko. Lidé, kteří chodí pomaleji, vesměs pomaleji i běhají, pak bude oboje menší.

0/0
15.3.2016 8:13

T53o28m94á42š 73M50r90á30z 4520140651196

Jjo, ale to už bych bral, jako fitness chůzi, nebo pokud mám honičku. Otázka ještě je, jak dlouho by začátečník vydržel kadenci 180bpm, no a jak moc je i vrozená.

0/0
15.3.2016 8:22

P33e24t13r 52K74a76ň57o90v12s21k24ý 1854202837259

Začátečníci, kteří ke kadenci 180 na základě mého doporučení přešli, to vesměs zvládali dobře, snížila se jim i tepovka při běhu a hlavně si přestali stěžovat na různé bolesti. Pravda, někteří se to učili doma, při běhu na místě, podle metronomu, třeba www.metronomeonline.com

+2/0
15.3.2016 8:27

P26e65t40r 89K73a72ň23o76v30s33k81ý 1694282327649

Neříkám, že je to nějaký "vrchol běžecké techniky", ale posílám odkaz na video z tempa 5:20/km (11 km/h), ze kterého lze přehráváním snímek po snímku vidět, že to letovou fázi má jen minimální: www.kanovsky.cz

+1/0
15.3.2016 8:20

O26l50d41ř12i62c97h 18J55a36n44e16č48e33k 8419136193311

já bych jako nejjednodušší (a nejúčinnější) viděl nedopadat na patu...

+1/0
16.3.2016 8:51

P89e34t74r 63K22a24ň91o46v19s46k81ý 1294922167389

To s tím souvisí, zvýšení kadence při stejném tempu zmenší délku kroku, tím se sníží potřeba dopadat na nataženou nohu, kde dochází k největšímu nárazu paty. Mé zkušenosti jsou, že jednodušeji se hlídá kadence, než to, jestli člověk dopadá na patu či ne, resp. v jaké míře. Podobně je pro začátečníky měřitelná třeba ta vertikální oscilace, pokud mají vhodný přístroj. Ale bez vysokorychlostní kamery je fakticky nemožné zjistit, jak člověk dopadá.

0/0
16.3.2016 8:58

O68l46d93ř73i53c17h 31J27a17n19e14č55e66k 8339886443271

tak teď jste mě dostal - jestli je souvislost mezi dopadem na patu a kadencí opravdu netuším.

vyšší kadence samozřejmě snižuje hopsavost a tím i rázy, které klouby při každém kroku musí absorbovat.

ano vyšší kadence určitě sníží potřebu / možnost dopadu na nataženou nohu - ale opravdu to přímo souvisí s dopadem na patu? fakt nevím, tímhle jsem se nikdy nezabýval. a pro svou osobní potřebu ani nepotřeboval, u mě je to špička vs. střed (celá noha).

0/0
16.3.2016 15:17
Foto

P23e59t79r 92H57a11r14a35n49t 8651538601358

Bylo by dobré napsat hodnoty vertikální oscilace, ať je s čím srovnávat. Jaká je například průměrná VO, jaký je optimální, co už je moc?

Takto je to sice zajimavý článek, ale bez faktů...R^

+2/0
14.3.2016 11:15

W36o42l37f76g79a85n47g 38T64i24l68l17m66a53n17n 9673347223

Na CASRI mi panem Michálkem byla doporučena hodnota 10cm a nižší.

U Garminů doporučují:

na jedničku pod 6.4 cm (percentil >95)

na dvojku 6.4-8.1 cm (percentil 70-95)

na trojku 8.2-9.7 cm (percentil 30-69)

no a výš určitě nehopsat :-)

+1/0
14.3.2016 11:29

P29e11t64r 15K43o36l45á21ř 8455891475141

U Garminů nic nedoporučují, to je pouze statistika reálných běžců, takže hodnoty nižší než 6.4 cm VO nedosahuje ani 5 % ze studovaného vzorku běžců. Platí úměra, čím rychleji člověk běží, tím nižší VO. Ale nelze stanovit jasnou mez, každý je jiný a vyšší běžec bude mít přirozeně vyšší podíl vertikální pohybové složky.

0/0
14.3.2016 17:18

W50o76l66f80g82a70n28g 89T53i12l96l87m58a44n21n 9843897563

Tohle je přímo od Garminů. Poslední dvě věty mi jako doporučení přijdou:

Společnost Garmin provedla průzkum u mnoha běžců různých úrovní. Obecně platí, že zkušenější běžci mívají nižší vertikální oscilaci. Rychlejší tempo je však často vykoupeno o něco vyšší vertikální oscilací. Pokud je kadence nastavena, je kratší doba kontaktu se zemí obvykle spojena s vyšší vertikální oscilací. Pokud běžíte do kopce, bývá vertikální oscilace nižší. Vyšší běžci mívají o něco vyšší vertikální oscilaci. Mnoho trenérů běžců věří, že je nízká vertikální oscilace efektivnější, protože je při běhu nahoru a dolů promarněno méně energie. Někteří také podporují běhání s nižší vertikální oscilací, protože to snižuje zatížení a dopad na tělo.

0/0
14.3.2016 18:03

P95e67t24r 53K33o58l70á31ř 8975101415671

To ano, ale Váš původní příspěvek spojuje ono doporučení se statistikou, která žádným doporučením není, protože vychází z reálného stavu a nikoliv z nějakého exaktního měření, co by mělo být dobré. Jsou lidé, kteří se přes správný styl a nízkou úroveň VO do první kategorie (méně než 6,4 cm) nikdy nedostanou (je rozdíl má-li někdo 160 cm nebo 190 cm), proto jsem na to upozornil.

0/0
15.3.2016 8:36

D50a57l89i60b72o90r 50J84u70ř45i49c44a 8688264145

Přesně proto Garmin přidává další metriku s názvem Vertical Ratio, což je procentuální poměr oscilace vůči délky kroku. Tato metrika normalizuje daný nedostatek VO protože vyšší lidé budou mít automaticky i delší krok takže na VR se to již neprojeví.

0/0
15.3.2016 10:30
Foto

P75e56t98r 25H59a30r88a92n79t 8881968531178

Tak bych to také viděl, nyní běhám na 7-7,5 cm (krom kopců) při kadenci okolo 170. To si myslím, že je opravdu průměr. K žádnému zranění (musím zaklepat) u mě za 7 let běhání naštěstí nedošlo (náběh nyní okolo 40-50km týdně)

0/0
15.3.2016 10:22

T20o61m72á28š 57M84r61á49z 4960960701306

Ale tam je link na ten originální článek. Jenže myslím, že ni tam to nebylo, více řešil fenomén dupnutí při dopadu a tlumení nohou.

0/0
14.3.2016 21:40

B44o15r85i59s 28K78n84e17s54c94h73k98e 9841809467617

Před několika lety jsem přešel z 'odpružených' bot na NB Minimus. Jsem s nimi velmi spokojen, jediný problém (nemusí však souviset se změnou bot, je mi 68), objevila se mi příčně plochá noha. Vracet se však nehodlám, jsem spokojen.

0/0
14.3.2016 9:03

H63o20n70z75a 47B42e74d18n72á31ř 9856823632630

Když někdo běhá přes paty, nepomůže mu žádná obuv ani lepší technika, zranění se nevyhne. Vědci se měli zaměřit spíše na srovnání běžců přes paty s "dobrou" technikou a běžců přes špičky. Tam už je ale prokázáno, že běhání přes špičky v minimalistických botách, zásadně snižuje riziko zranění.

+2/−3
14.3.2016 7:42
Foto

V77í58t37e94k 25K25n12ě42ž61í19n22e46k 3624243865727

Tohle je bohužel jeden z největších mýtů o běhu přes špičky a minimalistických botách obecně. Pokud je mi známo, neexistuje žádná studie, která by dokazovala to, co píšete - viz např. Vibram, který se svými přtiprsťáky v minulých letech v usa prohrál soudní spor na toto téma a musel zákazníkům vracet peníze. Šlo právě o to, že ve svých reklamách sliboval nižší riziko zranění, což se ukázalo jako nepodložené.

+7/0
14.3.2016 7:58
Foto

P43e76t48r 10B84a86u35c94h 5811114403766

Z výše uvedéného článku: "The takeaway is that a softer footfall appears to reduce the likelihood of injury. Previous studies show that one potential approach for runners trying to cut the chances of injury is to adopt an impact-absorbing forefoot strike .." Ale jinak musím souhlasit s tím, co píšete: běh přes špičku snižuje riziko zranění, které vzniklo dopadem, ale zvyšuje zranění vznikající únavou.

0/0
14.3.2016 11:46

A86l96e92š 11Z52e89l26i25n70k88a 1644312586

Tak to je, ale je to uplně něčím jiným - ti lidi celý život chodili v botách, běhali v botách a teď najednou jen pro běh! přezují do minimalistických bot. Co se stane je každému jasné, ale neměl by to být apriori argument proti minimalistické obuvi ;-)

0/0
22.3.2016 11:41

P31e58t60r 63V11a79l59e31š 4980861193430

Primárně je potřeba zduraznit, že jakákoliv bota nezaručí vůbec nic. Běžec přes patu je jen otázka času, kdy zranění příjde (pokud trénuje dotyčný časteji - 1x za tyden na 20 minut nemusi přijít) . Běh přes spičku neexistuje (baletka). Otázka nezní přes patu či špičku. jde o to kam běžec dopadne, před težište či pod težiště. - pod težiště na patu dopadnoud nelze. Samotný dopad do težiště ješte nepredikuje nic o zranění, pouze cca o 50% nižší excetricke sily na kolena. Dobra nebo špatná technika težko predstavitelný pojem - co je ten standard - urcite skoly standard popisují - odchylka od tohoto standardu je chyba, na techto chybach se pracuje. Pro systematický běžecký trénink jsou ale potreba pouzivat pojmy: vnimaní, stabilita, obratnost, ohebnost, síla, rychlost, az nekde uplně vzadu se krcí boty a vytrvalost, samotna technika nestačí!. Pokud běžec dopadně pod težište (pasivně) první kontakt se zemí je zpravidla na bříško chodidla u pomalejšího ci tempoveho běhu (neberte me za slovo (sprint) se v pruběhu dopadu dotke zeme celé chodidlo (pokud ne - achylovky lytko ...) Pokud se vyzkum zameroval na 300 bezcu behajicích na paty pouzivaje jeden ci druhý typ bot zameroval se predevsim na skupinu bezcu která se stejne zrani - dalsi statistiky ukazuji ze se zraní 80% bězců za rok - statistika take rika ze 85% procent bezcu beha s prvnim kontaktem se zemi pri dopadu pres patu. Jen poznamka na zaver v iedalni technice zadný odraz ze zeme není potreba - ani u sprintu, tzn :-) ten kdo se odrází má vetší vertikalní oscilaci kdo se odráží meně ma mensi vetrikalni oscilaci - vnimani je potreba na to abych to dovedl rozeznat - z vetší vyšky (vertikalni oscilace) dopadne bežec na 1 nohu silněji (viz Newton) - na patu bez kontroly - je to cca 3 nasobek vlastni hmotnosti - jestli je tlumeni na bote treba 2cm nasledky toho dopadu netlumi dostatecne - pro tlumeni je nutno pouzit sofistikovanejsi technologii - tu mame od prirody, ale je zlenivelá a bohužel priliš slaba vetsinou.

+1/0
14.3.2016 12:33

O63l78d90ř32i42c22h 24J84a34n55e64č26e20k 8929716973711

že neexistuje běh přes špičku? buďto slovíčkaříte (špička vs. přední část chodidla), nebo se někdy přijďte podívat na mě.

samozřejmě že "přes patu vs. přes špičku" je velmi podstatná otázka a že "pro tlumení (na patě) je nutno použít sofistikovanější technologii - tu máme od přírody, ale je zlenivělá" je nesmysl.

pokud dopadáte na patu, tak žádné přirozené utlumení nemáte! mezi patní kostí a povrchem, po němž běžíte, je jen naprosté minimum tkáně, takže ráz ("trojnásobek vlastní hmotnosti") jde od země přes patu rovnou do kostí a kloubů! co by ho podle Vás mělo přirozeně utlumit? Váš kmen snad příroda vybavila nějakými pružinami v kostech či kloubech? nikoliv - paty a navazující kosti a klouby jsou od přírody stavěné na to, aby se na ně došlapovalo při CHŮZI, nikoliv při BĚHU - kdy jsou síly několikanásobně vyšší! jediné, co při dopadu na patu fyzicky může tlumit, je právě podrážka boty.

ona sofistikovanější technologie, kterou nás příroda vybavila a kterou jsme nechali zlenivět, jsou svaly a šlachy nohy - nárt, lýtko, achilova šlacha atd. a co musíte udělat, abyste je při tlumení dopadu použil?dopadnout na přední část nohy! pak je v okamžiku došlapu pata (a s ní všechny dlouhé kosti a jejich klouby) ve vzduchu a svaly a šlachy mají prostor na to, aby dopadající tělo aspoň částečně zbrzdily a tím pomohly podrážce. ano, stojí to sílu. sílu, kterou většina z nás nemá a většinou na ní ani není ochotna pracovat, resp. připustit, že by jim to mohlo pomoci.

zkuste se někdy proběhnout zcela přirozeně - tedy na boso - po nějakém tvrdém povrchu, ideálně po asfaltu (byť ten zrovna přirozený není), nebo alespoň po tvrdé vyprahlé půdě - a dopadat při tom na patu. jak to asi půjde?

že se zraní 80% běžců za rok? no vidíte - kdyby to bylo pro každého rok od roku nezávislé a stejné, tak to znamená, že pravděpodobnost, že se za 20 let nezraníte, je 1:95 bilionům. mně se to přes místy extrémní objemy povedlo - přirozeným během, tj. vyhýbání se tvrdým povrchům a dopadu na patu.

0/0
16.3.2016 15:54

P11e53t21r 27K51a62ň37o74v41s80k30ý 1794552867199

Ten výpočet není správně. :-) Korelace mezi zraněním v jednom a jiném roce je samozřejmě výrazně pozitivní, takže nelze pravděpodobnosti násobit. :-) Stejné jako Vy mám to štěstí, že jsem se ještě nezranil, mám přes 40 000 km, z toho většinu na tvrdém povrchu (vesměs městské chodníky či cyklostezky), včetně dvou 100km závodů na tvrdém povrchu a spousty maratonů po tvrdých površích - dle mého názoru dopadám na celé chodidlo, ale opravdu těžko říct, vlastně to neřeším a orientuji se jen na vysokou kadenci.

Každopádně, studie se týká něčeho jiného, a proto jsem tu odkazoval na souvislost vertikální oscilace a kadence.

A tvrdím, že pokud by něco mohl běžec zkusit změnit fakticky okamžitě a bezrizikově, tak je to právě kadence, přičemž už toto dle zkušeností několika lidí vesměs stačí k odbourání některých problémů. Víc říct k tomu neumím.

0/0
16.3.2016 23:09

O82l66d88ř20i35c91h 38J76a50n45e33č75e93k 8439526173171

ano já vím že ten výpočet je velmi zjednodušující až nesmyslný :-) ale i kdyby 80% běžců bylo zraněno každoročně a zbylých 20% nikdy, tak stále máme velké "štěstí", že patříme k těm 20% - anebo něco děláme jinak, lépe.

naprostý souhlas s tím, že vyšší kadenci může (takřka) každý zkusit okamžitě a bezrizikově. a stejně tak souhlas s tím, že snižuje riziko zranění kloubů, protože snižuje síly, které na ně působí. tedy stejný efekt jako plošší krok, tj. nižší hopsavost. vysoká kadence vysoké hopsavosti zabraňuje, ale není to samozřejmě to samé, protože nízkou kadenci lze určitě mít i s plochým krokem.

pokud dopadáte na celé chodidlo, tak je to v pořádku - jste na tom každopádně výrazně lépe, než velká část běžců, kteří dopadají na patu. dopad na celé chodidlo ("na střed") bývá ostatně doporučován, protože odbourává hlavní negativa dopadu na patu, současně však dopad na špičku je pro mnoho lidí nevhodný až nebezpečný, protože je silově náročný a velmi namáhá šlachy. já se při tréninku sice snažím dopadat na špičky, ale při závodech často běhám přes celou nohu, prostě proto, že při vysoké a dlouhé zátěži nemám sílu na to běžet trvale po špičkách.

0/0
17.3.2016 11:24

P61a59v97e43l 96R26e22z25n62i57c11e40k 3925144774672

to je opet sporne pane Knezinku. Jasne ze clovek ktery bud nikdy nebehal, neumi spravne behat, ci presedla z ultra mekke obuvi do petiprstaku, bude velmi brzy vystaven riziku zraneni svaloveho / slachoveho typu - lytka, achylovka atd.

On je potreba i ten prechod na tu minimalistickou obuv udelat evolucne, nikoliv revolucne.

Nejsem zadny extra bezec a rovnez se nerad vyhranuji k urcitym "taborum" dogmaticky zastavajici jeden ci druhy nazor. Kazdopadne v teto veci stojim za tim, ze beh pres stredni a predni cast chodidla, v kombinaci s minimalistickou botou je anatomicky opravdu nejspravnejsi. Lec ne pro kazdeho v kazdou dobu vhodny...

+2/0
16.3.2016 13:04

O54l42d52ř14i61c71h 78J72a75n69e80č27e86k 8439406873731

naprostý souhlas!

jak s tím, že běh přes přední část chodidla je anatomicky správný a zdravotně vyhovující - tak s tím, že když se o něj pokusím ze dne na den, docílím tím leda rychlého zranění.

on totiž vyžaduje silné svaly a šlachy a pokud jsem je zanedbával (ať už během přes patu s tlustou podrážkou nebo tím, že jsem neběhal vůbec), tak nemůžu očekávat, že to hned bude fungovat. dostat nohu do takového stavu, abych mohl běžet 10km v minimalistické botě (tím spíš na asfaltu), trvá roky.

0/0
16.3.2016 15:58

P22a28v95e88l 74R85e50z75n94i72c44e37k 3465574414542

R^

0/0
17.3.2016 9:01

O17l48d10ř10i12c55h 88J79a35n66e36č45e93k 8389286273231

ano máte pravdu, běh přes špičky v minimalistických botách asi riziko zranění nesníží - ale změní typ zranění. poškozená kolena resp. klouby obecně vs. problémy s achilovkou, nártem apod. podle zranění běžce i často uhodnete, jakým stylem běhá. např. když mi kamarádka popisovala, že po 10km běhu v minimalistických botách dostala zánět do nártu, hned mi bylo jasné, že ona přes paty neběhá - to by totiž těch 10km v botách bez polstru nikdy nedokázala uběhnout a i kdyby, problém by býval vznikl úplně jinde. naopak u jiné bylo vcelku jasné, že se svých vleklých problémů s koleny nezbaví, dokud se nezbaví dopadu na paty (a to ještě často v mizerných botách). nebo si ta kolena nedodělá úplně.

ovšem zatímco během přes špičky namáháte - a potenciálně si zraníte - svaly a šlachy, dopadem na patu si ničíte klouby. a zatímco svaly a šlachy lze posílit a zpevnit - klouby si můžete tak akorát zničit.

ano běh přes špičky není pro každého, nelze na něj přejít ze dne na den a stejně tak nelze přejít z klasických běžeckých bot s větším či menším polstrem do minimalistických, pokud si svou nohou nejsem absolutně jistý. moc dobře si pamatuju, jak to bolelo, když jsem se cca. před 12 lety rozhodl přejít na špičky - uběhl jsem tak kilometr a lýtka mě bolala další tři dny. ale časem jsem je vytrénoval (je fakt, že poměrně silná jsem je měl už předtím) a dnes bez problémů uběhnu několik kilometrů po asfaltu klidně i zcela na boso (a když už se při tom něčeho bojím, tak že se pořežu, ne že si zničím kolena). spolu s faktem, že se maximálně snažím vyhýbat asfaltu, to je jistě jedna z hlavních příčin, že jsem i přes místy extrémní naběhané objemy nikdy neměl závažnější běžecké zranění.

0/0
16.3.2016 15:35

W65o79l84f81g78a79n56g 12T37i66l97l43m44a39n22n 9493717793

Kniha Aleš Tvrzník, David Gerych, Velká kniha běhání. Strana 143, kapitola Dokrok.

Mrkněte na to. Panu Tvrzníkovi věřím, nic ve zlém, víc než Vám. Obávám se, že s technikou přes špičku jste poněkud mimo.

Sám jsem přešel z mimimalistických bot a permanentních zranění lýtek na stabilní a dobře odpružené Asics GT2000 a zpátky bych rozhodně nešel. Nabíhám 250-300 km měsíčně a bez zranění.

Lidé z CASRI ví o čem mluví. Od té doby co s nimi spolupracuji, pozoruji zlepšení ve všech směrech. R^

0/0
14.3.2016 8:38
Foto

V94í39t86e71k 65K38n25ě62ž17í58n14e81k 3654543265237

Rozhodně souhlasím s tím, že běh přes střed chodidla je v mnoha směrech lepší - efektivita, snížení otřesů, plynulost běhu... (ostatně, sám se tak také snažím běhat), ale asi se shodneme na tom, že je to zároveň technicky, silově a koordinačně mnohem složitější. Když člověk přes špičku běhá "špatně", tak mu to spíš uškodí, než pomůže.

0/0
14.3.2016 12:13

W79o76l55f72g37a67n53g 97T73i88l90l46m89a36n24n 9953327583

V té knížce to píšou zhruba takhle: Přes patu nebo přes špičku? Chrti přes špičku, hobíci přes patu!

Na straně 145 dole mají názorný graf sil působících při různé technice dokroku. Přes špičku je to největší nápor, přes patu (a následné odvalení přes kolébku) je to nejšetrnější.

0/0
14.3.2016 12:27

P33e87t35r 93V23a56l65e25š 4710971963550

Přeš "špičku" to je po špičkách, to dělají jen baletky v baletních botách. Zádný "střed" není. Většina bot má navíc uprostřed vykrojení. takze tím místem není možné dotknout se jako první zeme pri doslapu. pokud je to posunute vzad je to přes patu. Pokud je to posunuté ousek vpřed je to došlap s prvním kontaktem na bříško chodidla. To je ale pouze první kontakt, pokud se neudělá i "B" pokud první kontakt se zemí je "A" je to ješte rizikovější než doslap na patu, pokud nasledne nedoslapnu celým chodidlem na zem t.j. i patou

Při prvním kontaktu se zemí na bříško chodidla mám sanci, aktivovat vlastní tlumící systém. pokud 1. neběžím pouze po po spickach "pata zustava ve vzduchu" - prvni kontakt se zemi je A - nasledný kontakt celého chodidla se zemi je B (to je i pata) doslap musi být hodne "na plocho"

Tlumící system je ale u vetšiny bežců pod dimenzovaný, slabý, nepohyblivý, v takove situaci nepomuze nic než ho vylepsovat pri chuti zmenit techniku s otevrenou výkonností .... ohebnost stabilita obratnost síla .....

+1/0
14.3.2016 14:44

T10o53m26a31s 59A44u93g97u51s36t84y88n 6967766471780

znám spoustu lidí (amatérů), kteří se snaží běhat přes špičku. Je to jako přes kopírák, vídám je sedět na zahrádkách na pivu se slovy: běhání je přes špičku je super a jediné správné, jen mě teď nějak bolí achilovka/kotník/koleno, tak jsem si musel dát pauzu...

+2/0
14.3.2016 8:54

J72o80s43e18f58f 17M30u38s87i85l 7629985166210

Běhat se má přirozeně a úsporně. Jenže ono je to těžké, když v reklamách ty běhací modelky roztomile přihopkávaj. Jízda na kole to samé, jezdí se akčně do stran i na úplný rovince.

0/0
14.3.2016 1:24

P95e55t10r 28V88a46l29e68š 4760791113330

Přirozené je hledat rovnováhu z důvodu strachu z pádu, a to je s doslapem před težiště, to vede ke zraněním, pokud běháte často a rychle. To je přirozený běh.

+1/0
14.3.2016 14:30

R96e12n45e 95S46t18o86š52e90k 2639880966914

Behat by se melo s tim "opatrnym" naslapovanym stylem, takovy beh-chuze, coz je spise vytrvalostni styl. Proste naslapovat a pruzit chodidlem. Jako byste opatrne sledovali nebo lovili zvire napriklad.

Dynamicky, rychly beh neni vhodny. Na to nemame telo vyvinute. Pokud bychom jako lidi drive takto behali, tak velice rychle by se nekdo zranil coz byl tehdy tezky rozsudek. Samozrejme pokud jde o zivot tak jeden muze pelasit jak je libo, ale to clovek nedela kazdy den, tehdy ani dnes.

+5/0
14.3.2016 0:20

Premium

Gott šel měsíc před smrtí do Archivu bezpečnostních složek. Měl čisté svědomí, říká Špátová

Ten titulek musím hned opravit, protože Olga Špátová s Karlem Gottem prožila vlastně roky dva. Už před deseti lety, k...

Premium

Audioknížka o životě Jeana-Paula Belmonda, vyprávěná Jiřím Krampolem. Zcela zdarma

Jiří Krampol daboval Belmonda ve 28 filmech a jeho hlas je tak s tímto hercem téměř neoddělitelně spojen. Stylově tedy...

Premium

Červenobílý život na hraně. Čína se zlobí, Tvrdík i celá Slavie trnou

Žádná legrace to není. Aspoň pro slávisty určitě ne. Sám prezident republiky naznačil, že do slavného fotbalového klubu...