Stalo se to zhruba před deseti lety, když mi bylo dvacet. Nepatřím k té skupině žen, které před vyšetřením celou noc nespí, jsou nervózní a prohlídka je pro ně nepříjemná. Návštěvy ordinace mi nevadí.
V té době jsem brala pravidelně antikoncepci, měla jsem stálého partnera. Vyšetření proběhlo tenkrát normálně: konzultace se sestrou, vážení, měření krevního tlaku… Gynekoložka mě prohlédla. Odebrala stěry, zeptala se na pár klasických informací. Z ordinace jsem odcházela s receptem na další "dávku" antikoncepce s vědomím, že to mám za sebou a zase až za půl roku.
Doktorka měla naléhavý hlas
Asi za týden mi ale volala zdravotní sestra do práce. Naneštěstí jsem zrovna byla na obědě, kolegyně mi ale vzkaz vyřídila. Měla jsem neprodleně zavolat své paní doktorce, která se mnou potřebuje nutně mluvit.
Netušila jsem, co mi chce. Určitě to bude nějaká banalita, myslela jsem si, nějaká maličkost. V návalu práce a každodenního života jsem na telefonát zapomněla.
O týden později mě ale doktorka kontaktovala znovu. Její hlas byl naléhavý. Důrazně mě upozornila, abych ji ve vlastním zájmu co nejdřív navštívila v ordinaci, a to i bez předešlého objednání. Prý je to vážné a nutné.
Do její ordinace jsem přišla ještě týž týden. Netušila jsem, co se děje, nijak jsem se tím netrápila, spíš jsem čekala, jaká blbina to bude.
Čekání na další testy
Když mě ve dveřích viděla sestra, zvážněla a zavolala doktorku. Sedly si obě proti mně a doktorka mi začala vysvětlovat, že vzhledem k tomu, že mé poslední stěry z děložního čípku vykazují změny, musí mi udělat stěry kontrolní. Aby se prý nález potvrdil. Nebo vyvrátil.
Nechápala jsem sice, o co jde, ale nijak tragicky jsem to neviděla. Jen jsem přemýšlela, co to znamená "změny na děložním čípku". Ještě před odchodem z ordinace mě doktorka ujistila, že mi dá okamžitě zprávu, jakmile druhé testy z laboratoře budou hotové. Ať počítám tak týden, dva.
Prý se ale nemám čeho bát, nemám se stresovat, určitě bude všechno v pořádku. Moc jsem nechápala, o co jde, nechala jsem to ale být a zapomněla na to.
Poznala jsem, že je zle
Když mi po deseti dnech zazvonil telefon a na druhé straně se ozval hlas doktorky, věděla jsem, že je zle. Byla stručná a nekompromisní: "Okamžitě přijďte, čekám na vás ještě dnes."
I druhé stěry mého děložního čípku vykazovaly změny. Tudíž se nález potvrdil, což znamenalo jediné - okamžitou operaci. Dřív, než se všechno vyvine v rakovinu.
Paní doktorka mi potom vysvětlila všechno, co mi nebylo jasné. Řekla mi, že díky cytologickým stěrům a laboratornímu vyšetření se podařilo všechno zachytit včas.
Všemi těmi informacemi jsem byla přehlcená. Měla jsem hlavu jak pátrací balon. Napadaly mě další a další otázky, nevěděla jsem, co to všechno znamená. Byla jsem zmatená a nervózní. Přístup doktorky byl ale ohromný. Vysvětlovala, ujišťovala a znovu opakovala vše, co jsem chtěla vědět a čemu jsem nerozuměla.
Operace dopadla dobře
Za tři týdny jsem oběhala všechna předoperační vyšetření a ani nevím, jak jsem tento čas ustála. Ale byl tu den nástupu na operaci. Nastoupila jsem v úterý odpoledne, operace byla naplánována na středu.
Hned ráno mi dali gumové punčochy, uskutečnila se poslední konzultace s primářem a šlo se...
Po operaci jsem byla propuštěna do domácího léčení. Ještě pár dní jsem byla doma, polehávala, ale nijak zvlášť jsem nestrádala, cítila jsem se dobře.
Čekala mě první prohlídka po operaci. Mělo se ukázat, jestli zákrok pomohl a jak. Šla jsem na speciální vyšetření do nemocnice, kde mi pan doktor ukazoval snímky před a po operaci. Rozdíl jsem sledovala na obrazovce a byl opravdu znatelný. I já, laik jsem potom, co děložní čípek potřel jakýmsi hnědým roztokem, viděla změnu.
Doktor mi řekl, že vše proběhlo hladce, a i když mi museli odebrat část čípku, ostatní nálezy se podařilo zlikvidovat laserem.
Měla jste štěstí, řekl doktor
Byla jsem ráda. O to víc, když mi "pogratuloval" k tomu, že jsem měla obrovské štěstí, které plno žen v naší republice nemá. Byla jsem totiž důsledná a na pravidelné gynekologické prohlídky chodila poctivě každého půl roku, jak se doporučuje.
V mnoha případech se totiž na změny děložního čípku přijde pozdě. V době, kdy už propukla rakovina. Šance na záchranu života se pak rapidně snižuje, což ostatně dokládají statistická čísla.
Proto radím všem ženám a dívkám, nebojte se vyšetření, choďte na pravidelné kontroly, protože jen tak máte šanci, že vám váš gynekolog může případné změny na děložním čípku odhalit.
|
Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
