Řeč dětí se zhoršuje, nelegální logopedie je problém, říká expertka v Rozstřelu

Řeč dnešních dětí se podle odborníků zhoršuje. Na vině nejsou jen mobily a tablety, ale i nedostatek pohybu nebo přemíra organizovaných aktivit. Klinická logopedka Blanka Gruberová v rozhovoru pro iDNES.cz upozorňuje, že rodiče často hledají složitá řešení, přitom pomoci může obyčejné čtení, modelína nebo skákání přes švihadlo.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Když se řekne logopedie, většina lidí si představí nácvik hlásky „ř“ nebo opravu šišlání. Podle klinické logopedky Blanky Gruberové je ale realita úplně jiná. „Lehké vady výslovnosti už jsou dnes vlastně to nejjednodušší, co řešíme. Přibývá naopak komplexních poruch řeči, vývojových poruch jazyka nebo dětí s poruchou autistického spektra,“ říká. Příčin je podle ní více. Část nárůstu lze připsat lepší diagnostice, významnou roli ale hraje i změna životního stylu.

Děti tráví méně času s rodiči

Za největší problém považuje logopedka prostředí, ve kterém dnešní děti vyrůstají. „Řeč se nerozvíjí tím, že dítě pasivně poslouchá. Rozvíjí se v rozhovoru. Maminka něco řekne, dítě reaguje a vzniká skutečná komunikace,“ vysvětluje.

Jenže právě společně strávený čas podle ní stále častěji nahrazují obrazovky. „Tablety nebo televize samy o sobě vadu řeči nezpůsobí. Problém je, že vytlačí čtení knížek, povídání nebo společnou hru. A právě to dítě pro rozvoj řeči potřebuje nejvíc.“ Doporučení odborníků je přitom poměrně jednoznačné. Do tří let by se děti s mobilními telefony a tablety ideálně neměly setkávat vůbec. Ani později by pak obrazovky neměly nahrazovat kontakt s rodiči.

Vývojová dysfázie. Nemoc, kterou je třeba s logopedem řešit včas

Švihadlo pomůže víc než aplikace

Jedna z nejpřekvapivějších souvislostí, na kterou Gruberová upozorňuje, je propojení pohybu a řeči. „Když dítě neumí skočit přes švihadlo nebo jezdit na kole, jak má správně koordinovat drobné svaly mluvidel?“ ptá se.

Právě proto prý logopedi dětem doporučují zdánlivě nesouvisející aktivity. „Ano, opravdu posíláme děti skákat přes švihadlo.“ Dnešním dětem podle odbornice chybí právě přirozený pohyb. „Neumějí hodit míčem, chytit míč, skočit přes švihadlo nebo hodit žabku do rybníka. Přitom právě koordinace celého těla je základem pro koordinaci mluvidel.“ Podobnou službu podle logopedky udělá i obyčejná modelína. „Rozvíjí jemnou motoriku, tvořivost i myšlení. To všechno jde s vývojem řeči ruku v ruce.“

Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem, přesto existují signály, které by rodiče neměli přehlížet. Pokud roční dítě nereaguje na řeč, nepoužívá gesta nebo nesdílí pozornost s rodičem, je vhodné se poradit s pediatrem. Ve dvou letech by už mělo spojovat první slova. „Raději přijít zbytečně než pozdě,“ zdůrazňuje logopedka. Dodává, že pediatr dítě dobře zná a dokáže rozhodnout, zda je vhodné na odeslání ke klinickému logopedovi.

Pozor na „logopedy“ bez kvalifikace

Velkou část rozhovoru věnovala Gruberová tématu, které podle ní rodiče často podceňují. Na internetu i ve školkách přibývá lidí, kteří nabízejí logopedické služby, přestože k tomu nemají potřebnou kvalifikaci. „Ne každý, kdo se prezentuje jako logoped, logopedem skutečně je.“

Klinický logoped podle ní musí absolvovat vysokoškolské studium speciální pedagogiky, akreditační kurz pro zdravotnictví a následně několik let specializační přípravy zakončené atestací. Přesto podle odbornice vznikají nejrůznější logopedické kurzy, webináře nebo soukromé poradny. „Můžete mít kurz první pomoci, ale doktora to z vás neudělá. Stejné je to s logopedií.“

Rodičům proto doporučuje prověřit si odborníka v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb.

Školy mají děti zachytit, ne léčit

Podle Gruberové mají mateřské školy včas rozpoznat, že se dítě nevyvíjí obvyklým způsobem. Samotnou diagnostiku a terapii by ale měly přenechat klinickým logopedům. „Učitelé jsou výborní pozorovatelé. Vidí dítě v kolektivu a poznají, že je jiné než vrstevníci. Jejich úkolem ale není stanovovat diagnózy.“ Stejně tak podle Blanky Gruberové není řešením množství krátkých logopedických kurzů. Mnohem důležitější je kvalitní prevence – rozvoj motoriky, sluchového a zrakového vnímání nebo správného úchopu tužky.

Logopedka: Náprava výslovnosti je možná i v dospělosti. Je to ale těžší

Nezřídka se podle logopedky stává, že dítě přebírá špatnou výslovnost přímo od rodičů. „Přijdou s dítětem kvůli vadě řeči a sami mluví úplně stejně.“ Na tuto skutečnost rodiče upozorňuje otevřeně. „Ptám se, jestli si uvědomují, že mají stejnou vadu jako jejich dítě, a jestli ji nechtějí odstranit společně.“ Většina podle ní reaguje pozitivně. Výjimkou jsou rodiče, kterým například ráčkování připadá atraktivní a nechtějí ho měnit ani u svého dítěte.

Méně výkonu, více přirozenosti

Za největší chybu současné výchovy považuje Gruberová snahu vše organizovat a nahrazovat přirozené dětské aktivity. „Rodiče často vozí děti z jednoho kroužku na druhý. Jenže dětem chybí obyčejné lezení po stromech, hraní venku nebo společné čtení.“

Právě návrat k jednoduchým činnostem je podle ní tím nejlepším, co mohou rodiče pro rozvoj řeči udělat.

„Nemusí hledat další terapii na internetu. Stačí si s dítětem povídat, číst mu, zpívat si, modelovat z hlíny nebo jít ven. To jsou věci, které mají pro vývoj řeči mnohem větší význam, než si dnes uvědomujeme.“