Závod na Ještědu, který otevíral jarní sezónu, byl velkou neznámou. Hlavní pořadatel Honza Dušánek sice už od zimy pořádal výběhy po trase, ale i tak se většina běžců dozvěděla, co přesně je čeká, až v průběhu závodu.
Vliv počasí na oblečení
Počasí bylo tradiční liberecké, tedy hustá mlha, drobný déšť a teplota kolem pěti stupňů nad nulou. Právě počasí pak společně s výrazným převýšením zamotalo běžcům hlavu asi nejvíce. Mnoho z nich totiž řešilo dilema, co si obléct, aby nebylo teplo, nebo zima.
Nakonec vše dopadlo podle očekávání, chrti v přední části startovního pole zvolili klasiku v podobě tílka nebo trika a krátkých kraťasů. Úvodní stoupání do sjezdovky jim dalo za pravdu, že zima díky extrémně vysoké intenzitě pohybu rozhodně nebude.
Čím dále ve startovním poli bychom se posouvali, tím více oblečené běžce bychom potkávali. Velká část z nich pak však rychle zjistila, že i když na startu drkotají zuby, je mikina nebo bunda zbytečnou zátěží. Už po několika minutách šly vrstvy z těla dolů.
Vpředu byly závodky
Volba obuvi však byla největším oříškem bez ohledu na výkonnost běžců. Na jednu stranu se totiž jednalo o poměrně krátký závod (24 kilometrů), který ovšem nabízel velmi výrazné převýšení (1 540 metrů). K tomu připočtěme deštivé počasí, sněhové plotny v horních pasážích ještědského hřebene, výstupy i prudké seběhy po kamenech a dostaneme mix, na který se bota vybírá jen velmi těžko.
Většina výkonnostně zaměřených běžců dala přece jen přednost odlehčeným závodním modelům. Jejich výhodou je kromě nízké hmotnosti i zpravidla velmi dobrý cit pro terén a spolehlivá přilnavost na různých typech povrchů. Nevýhodou je naopak nízká ochrana chodidla a minimální tlumení nárazů.
Stejně jako oblečení se i skladba bot lišila podle toho, kolik času běžci na trati strávili. V zadních vojích totiž závodky prakticky zmizely a objevovaly se čím dál tlumenější krosovky, které měly nositele ochránit v několika prudkých sebězích.
Podíváme-li se na ty nejlepší z nejlepších, zjistíme, že suverénní vítěz závodu Tomáš Lichý měl na nohách podle očekávání Salomon S-lab Sense Ultra 5 v provedení Softground s hrubším vzorkem. Vzhledem k tomu, že Tomáš je sponzorovaný značkou Salomon, se tato volba dala čekávat. Nutno podotknout, že softgroundové závodky patří k tomu nejlepšímu, co Salomon nabízí, a že podobně jako Tomáš na ně vsadilo velké množství dalších běžců.
Salomon versus Inov-8
Solomonu mohly konkurovat jedině boty X-talon od Inov-8. Částečným překvapením ovšem bylo, že nezanedbatelný počet lidí v čele s Adamem Chloupkem (třetí mezi juniory a desátý v absolutním pořadí) obul raději variantu X-talon 190, pravděpodobně nejlehčí závodní krosovku na trhu, která však neposkytuje prakticky žádnou ochranu chodidlům. Častější variantou byla klasika v podobě X-talonu 212, které jsou přece jen o něco tlumenější a šetrnější k pohybovému aparátu.
Kromě Salomonu a Inov-8 se v předních liniích objevovaly už spíše ojediněle boty značek La Sportiva (nejčastěji model Bushido) a své zastoupení měl i Pearl Izumi (Tomáš Maceček na druhém místě), Salming (Milan Janata) a Merrell (Aleš Palko).
Mezi ženami kralovala Anka Straková ve svých oblíbených Bushidech od La Sportivy. Druhou ženou v cíli byla Zuzana Kocumová rovněž v La Sportivě (Helios) a třetí místo zabrala Kateřina Matrasová v citytrailové závodce X-series od Salomonu.
Situace v zadních dvou třetinách startovního pole nebyla příliš odlišná. Značky Inov-8 a Salomon si během posledních let vybudovaly monopol a nikoho nenechávají na pochybách o tom, kdo vládne českému trailu. Mezi celkově nejoblíbenější salomony patří Speedcross a s-lab wings, u Inov-8 je to veleúspěšná Race Ultra 270 a loňská novinka Terra Claw 250, která postupně vytlačuje dříve velmi populární model Trailroc 255.
Ostatní značky
Pozici S+I na Ještědu jen čas od času narušil výrazný znak Asics (modely Fuji-Trainer a Fuji-Attack) nebo křiklavě barevné Reeboky (nejčastěji lehká krosovka All Terrain Super navržená pro potřeby Spartan Race).
Zapomínat nesmíme ani na adidas, který má ve srovnání se silnicí výrazně horší pozici, ale i tak se tři pruhy objevují na nohách skyrunnerů poměrně často (modely Adizero XT, které ve starší “předboostové” generaci obouval i třetí muž v cíli Tomáš Hudec, a všudypřítomné Kanadie známé svou velmi nízkou pořizovací cenou nebo vytlumené objemovky Response trail).
Batohy a ledvinky
Nikdo z rychlíků s sebou neměl batoh ani ledvinku, což se vzhledem k počasí a rychlému průběhu závodu ukázalo jako ideální volba. Mezi hobíky, kteří na trati strávili tři a více hodin, se však batohy objevovaly poměrně často a kromě tradičně dominantního Salomonu bylo k vidění množství batohů od značek Ultimate Direction, Inov-8, Camelbak a cenově nejdostupnějšího Kalenji.
