Úzkost se projevuje plíživě, skrytě a rafinovaně, takže mnohdy člověk ani neví, že za tím, co mu komplikuje život, stojí ona.
Co bývá nejčastějším zdrojem úzkosti?
Kdyby to šlo takhle jednoduše shrnout, existovala by jednoduchá řešení a lidé by nepotřebovali chodit na terapie, kde často i velmi složitě hledáme, proč se vlastně necítí dobře. Pokud bych se ale měla pokusit to nějak zjednodušit nebo shrnout, pak jde o lidi vnímavé, přemýšlivé, často svědomité a pracovité, které trápí úzkosti. Týkají se často toho, co si o nich druzí myslí nebo pomyslí. Může to mít kořeny v dětství, v přísné a hodnotící výchově například.
Svoje pocity úzkosti člověk časem může přenést na dalšího člověka, třeba na dítě, nebo dokonce i na domácí zvíře, jak se mi občas klienti svěřují.
