Obezita je často nazývána novodobým morem jednadvacátého století. Nebo také daní z nadbytku. Nevyhýbá se ani České republice, která prošla, co se týče obezity, za posledních dvacet let bouřlivým vývojem. Dnes patří Česká republika mezi pět "nejobéznějších" zemí v Evropě.
Z průzkumu agentury Mezinárodní asociace pro studium obezity (IASO) vyplývá, že s nadváhou nebo obezitou má v České republice problémy 73,2 % dospělých mužů a 57,6 % žen, z toho přímo obezitou trpí 24,7 % mužů a 26,2 % žen. Proč jsme tlustí, nebo chcete-li prostorově výraznější? Může za to hned několik faktorů.
Faktory obezity
Za prvé je to genetika, která hraje svou roli vždy. Podle doktora Martina Matoulka z III. Interní kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je jisté, že u lidí, kteří jsou vysloveně obézní, má genetika velký podíl na jejich nemoci. Což ale neznamená, že s tím nemohou vůbec nic dělat. Jen to mají těžší.
Dalším faktorem, který způsobuje obezitu, je život v nadbytku. Zatímco naše tělo je naprogramováno tak, že si člověk-lovec něco uloví a pak hladoví, než se mu to zase podaří, realita je dnes jiná. Ulovíme něco pětkrát denně a hladem netrpíme, naše tělo si však pamatuje původní vzorec – ulož si zásoby na horší časy. Horší časy ale stále nepřicházejí, takže se cyklus nikdy neuzavře. Také proto lékaři nedoporučují diety založené na hladovění, protože výsledný jojo efekt je důsledkem právě ukládání zásob po hubeném období.
I ve světě nadbytku mají nejhorší stravovací návyky chudí lidé. Nejlevnější jídla jsou ta, která mají nejvyšší obsah tuku a soli. Například uzeniny, instantní jídla a podobně. Markantní je to zejména ve Spojených státech amerických, kde nejchudší a zároveň nejobéznější vrstvy obyvatel žijí z jídel z fast foodů a různých polotovarů. U nás jídla z rychlého občerstvení často nejsou tak levná, aby je sociálně slabí lidé jedli pravidelně, dohání to však pečivem a pivem, tyto komodity jsou u nás stále levnější než kdekoliv jinde v EU.
Jednodušší a pohodlnější život nám šetří čas i energii, ale svou daň si vybírá na tělesné hmotnosti. "Rozvoj podzemního parkování omezil pohybovou aktivitu některých lidí dvacetkrát a u některých jedinců až padesátkrát,“ tvrdí Martin Matoulek. Ty tam jsou doby, kdy ženy cestou z práce tahaly těžké igelitky plné nákupů několik stovek metrů. Dnes většina lidí jednou týdně zastaví autem co nejblíže vchodu hypermarketu a nakoupí na několik dní dopředu.
Jak z toho ven
Ve vašem okolí najdete určitě několik lidí s nadváhou. Proč nezhubnou? Protože ne vždy vědí jak a protože ne vždy mají dostatek odhodlání.
"Není pravda, že obézní lidé zhubnout nechtějí. Jen se o tom bojí mluvit, mnozí z nich mají s hubnutím již negativní zkušenost a sami sobě už nevěří. Natož aby o svých pokusech vykládali okolí,“ vysvětluje Martin Matoulek, lékař, který je s obézními pacienty v denním kontaktu.
Podle něj k hubnutí neexistuje horší či lepší motivace, každý důvod je dobrý. "Samozřejmě, že tou nejsilnější motivací by mělo být zdraví, ale zdravotní efekt je projeví až po pěti letech, není vidět hned, takže kvůli tomu hubne málokdo,“ říká lékař.
I když obezita může být určitým druhem závislosti, metody běžně užívané u odvykání – všechno, nebo nic, u hubnutí neplatí.
Také léky na hubnutí, pokud už fungují, tak jen s mírnou redukční dietou a dostatkem pohybu. "U každého mého pacienta je přístup individuální, každý má individuální jídelníček. Některé to právě proto začne bavit, začnou vymýšlet nové recepty, jiní zjišťují, že z nízkotučných jídel nejsou tak unavení,“ popisuje své poznatky Martin Matoulek.
Podle něj by začátkem každého úmyslu zhubnout měla být změna stravovacích návyků. Někteří lidé mají nadváhu jen pár kilogramů a mohou se jednoduše dostat na svou optimální váhu tím, že změní některé potraviny ve svém jídelníčku, například místo plnotučného mléka vyberou nízkotučné, místo tučného masa libové, vyřadí slazené minerálky a podobně.
"U každého pacienta začínáme s tím, že se nejprve vzdá toho, co může nejdřív postrádat, postupně ubíráme a nahrazujeme další potraviny,“ vysvětluje lékař.
