Horké letní dny lákají k vodě, sportu i dlouhému pobytu venku. Jenže právě chvíle pohody mohou skončit zdravotními problémy, které často podceňujeme. Bolest hlavy, nevolnost nebo horečka po pobytu na slunci bývají automaticky označovány za úpal. Ve skutečnosti ale může jít o úžeh — a rozdíl mezi nimi je zásadní.
„Úpal a úžeh se sice projevují podobně, ale jejich příčina je jiná. Zatímco úžeh vzniká přímým působením slunečního záření na hlavu a šíji, úpal je důsledkem celkového přehřátí organismu,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová.
Vyhněte se nástrahám léta. Jak na úpal nebo bolest v krku z klimatizace |
Když za potíže může slunce
Úžeh vzniká nejčastěji po dlouhém pobytu na přímém slunci bez pokrývky hlavy. Přehřívá se mozek i mozkové blány a organismus začne vysílat varovné signály. Typická je silná bolest hlavy, zarudlá horká pokožka, nevolnost, závratě nebo ztuhlost šíje. V těžších případech se mohou objevit i křeče nebo bezvědomí.
„Úžeh často vzniká například při opalování, turistice nebo sportu na přímém slunci. Riziko se zvyšuje zejména u dětí, seniorů nebo lidí se světlou pokožkou,“ upozorňuje Ivana Lánová. Zrádné navíc je, že potíže se nemusejí objevit okamžitě. Organismus může zkolabovat až několik hodin po návratu ze slunce.
Přehřáté tělo volá o pomoc
Úpal naopak nemusí se sluncem souviset vůbec. Dochází k němu tehdy, když se tělo nedokáže ochlazovat. Stačí dusná místnost, přehřáté auto nebo fyzická námaha v tropických teplotách. Organismus přestává zvládat termoregulaci a tělesná teplota může vystoupat až nad 41 stupňů. Objevuje se silná únava, zrychlený tep, suchá horká kůže, horečka i zmatenost.
„Úpal může být zrádný v tom, že k němu dochází i bez přímého slunce. Stačí vysoká okolní teplota, nadměrná vlhkost, nedostatek tekutin a omezená možnost ochlazení,“ vysvětluje odbornice.
V obou případech je klíčová rychlá pomoc. Člověka je nutné přesunout do stínu nebo chladu, podávat tekutiny po malých dávkách a organismus ochlazovat postupně. Ledová voda může naopak způsobit šok. Pokud se objeví poruchy vědomí nebo se stav nelepší, je nutné okamžitě vyhledat lékaře.
Sedm tipů kardiologa, jak zvládnout letní vedra bez kolapsu |
Odborníci zároveň připomínají, že největší chybou bývá podcenění prvních příznaků. Únava, bolest hlavy nebo její motání totiž mohou být posledním varováním, než tělo úplně vypoví službu.
První varování, které často ignorujemeÚžeh ani úpal nepřicházejí zničehonic. Tělo většinou vysílá první signály mnohem dřív, než dojde ke kolapsu. „Velmi často podceňujeme první signály přehřátí, jako jsou únava nebo bolest hlavy. Přitom právě v této fázi lze ještě velmi snadno předejít vážnějším komplikacím,“ upozorňuje Ivana Lánová. Odborníci proto doporučují v horku pravidelně pít, omezit pobyt na slunci v poledních hodinách a nepodceňovat pokrývku hlavy ani odpočinek. |
Článek vznikl pro časopis Rytmus života pro ženy.
