Příčin únavy, které se navíc často vzájemně prolínají, je opravdu hodně. Jednou z nejčastějších je nedostatek kvalitního spánku a odpočinku, nedostatečná fyzická aktivita nebo naopak tréninkové přetížení, strava chudá na dostatek kvalitních živin či nadměrná konzumace alkoholu, kofeinu a cukru. Dalšími příčinami jsou stres, úzkostné a depresivní poruchy a syndrom vyhoření spojený s dlouhodobým pracovním nebo emočním vypětím.
Únavu ale může způsobovat i nedostatek přirozeného slunečního světla, znečištěné životní prostředí a nekvalitní vnitřní prostředí, v němž žijeme a pracujeme, a samozřejmě i závažnější onemocnění.
Jste neustále vyčerpaní? Možná vás trápí chronický únavový syndrom |
Energii dodáte stravou
Pro boj s únavou je vhodné zařadit do jídelníčku komplexní sacharidy, tedy například celozrnné pečivo, ovesné vločky, batáty, jasmínovou rýži, čočku nebo quinou, které poskytují dlouhodobý zdroj energie. Neméně důležité jsou i bílkoviny, jejichž zdrojem je libové maso, ryby, vejce, luštěniny nebo tofu.
Zapomínat bychom neměli ani na kvalitní tuky, tedy především pro mozek prospěšné a zánětlivé procesy zmírňující omega-3 mastné kyseliny z lososa, lněného semínka nebo vlašských ořechů. A když už jsme u ořechů, ty jsou skvělou první pomocí na zahnání únavy. Ideální jsou kvalitní kešu, pekanové a lískové, a pokud máte rádi semínka, sáhněte po dýňových a slunečnicových.
Symptomy chronického únavového syndromu:
|
Zdrojem energie jsou také banány, které jsou nabité draslíkem, vlákninou, vitaminy a vyváženým množstvím sacharidů.
Ovšem nejen to, co jíme, ale i jak jíme, je důležité! „Velké časové mezery mezi jednotlivými denními chody způsobují výkyvy krevní glukózy a vedou k pocitům únavy,“ říká výživová poradkyně Kristýna Kubíková, podle které je v boji s únavou zásadní také dostatečný pitný režim.
Když jídlo nestačí
Mezi vitaminy, které napomáhají zmírňovat únavu, jednoznačně patří vitamin C, vitamin D a B-komplex a z minerálních látek jsou to železo a hořčík, které kromě mnoha jiných benefitů přispívají k optimálnímu energetickému metabolismu v těle. „Ideální jsou přípravky ve vysoké biokvalitě a ve formách, ve kterých se vitaminy a minerály v těle dobře absorbují. Jednou z těch nejlépe vstřebatelných je lipozomální podoba,“ doporučuje nutriční terapeutka Kristýna Kubíková.
Snížit míru únavy nebo jí předcházet dokáže také aromaterapie. Mezi osvědčené esenciální oleje první pomoci patří citrusové esence jako pomeranč, citron a bergamot. Energii dodá také máta, cedr a rozmarýna.
Deset životabudičů, které vám pomohou s únavou. Jen káva to být nemusí |
Ozdravte prostory
Víte, že uvnitř budov trávíme až 90 procent svého času? Velmi často je to ale v nezdravém vnitřním prostředí, které je spojeno s řadou zdravotních potíží od respiračních přes alergie až po únavu, ale i závažné psychické problémy. Jednou z cest, jak ozdravit vnitřní prostředí, je podle projektu Zdravý domov České rady pro šetrné budovy biophilie. V architektuře znamená propojení budov a lidí s přírodou, což obecně podporuje wellbeing, snižuje riziko deprese, dodává energii, podporuje kognitivní funkce a má vliv i na imunitní systém.
Biophilie v praxi znamená používání přírodních netoxických a recyklovatelných materiálů, jako je například dřevo, které na nás působí přirozeně příjemně, a rostlin v interiéru i exteriéru budov. Takové prostředí, v němž je navíc co nejvíce přirozeného denního světla, kvalitní vzduch a žádné rušivé zvuky, snižuje míru stresu, únavy a podporuje i dobrý spánek.
Kdy zpozornětPokud únava a její příznaky trvají déle než půl roku, je intenzivní, cítíte se slabí, chybí vám energie, a to i na činnosti, které jste dříve zvládali bez jakýchkoliv problémů, a celkově vás únava omezuje a narušuje kvalitu vašeho každodenního života. Pokud se navíc přidají různé bolesti, zvýšená teplota, schvácenost a kognitivní poruchy, vůbec neváhejte a navštivte svého praktika. Ten vyloučí případná vážnější onemocnění, mezi která může patřit například hormonální nerovnováha, cukrovka, anémie, roztroušená skleróza, onemocnění jater, deprese nebo únavový syndrom. |
Článek vyšel v lednovém vydání časopisu Zdraví.
