Jarní únava, špatná nálada, nebo deprese? Naučte se poznat rozdíl

Po zimě se mnoho lidí potýká s únavou, výkyvy nálad a pocity vyčerpání. Může jít o přechodný stav, ale také příznaky deprese. Jak poznat rozdíl?

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Určitá forma deprese se podle odborníků alespoň jednou za život projevila u každého pátého člověka v Česku. Každoročně depresí onemocní kolem pěti procent lidí, třikrát častěji jsou to pak ženy.

Je ale rozdíl mezi tíživým pocitem beznaděje, extrémní únavy a apatie, který depresi provází, a výkyvy nálad, smutky, které jsou a vždy byly běžnou součástí života člověka.

Jídlem proti depresi. Dopřejte si oříšky, salát i krůtí maso

Špatná nálada

Podle psychologa Petra Hrocha se mnoho lidí zbytečně děsí, když nemají dobrou náladu, a hned tomu dávají nálepku deprese. „Já tomu stavu říkám rozlada. To je velmi hezky česky řečeno, že nejsem správně naladěn. Je to zcela běžný stav, ale bohužel na to nejsme připraveni,“ říká a dodává, že jsme si zkrátka už zvykli na spoustu odboček od běžného prožívání, na zábavu, kterou přináší televize nebo internet. To naši předkové neměli, a tak věděli, že je normální být občas smutný.

Mít špatnou náladu je zkrátka přirozenou součástí života. Každý občas zažije smutek nebo frustraci, ať už kvůli stresu, únavě, nebo nepříjemné situaci. Někdy pramení špatná nálada z problémů, které se dají vyřešit, jindy z věcí, jež ovlivnit nemůžeme. „Pak zbývá jen jediné, a to pokora. Přijmout situaci takovou, jaká je,“ říká psycholog.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

A když nemáme žádný zjevný důvod ke špatné náladě, může být příčinou právě to, že se nic zásadního neděje. Lidský mozek je od přírody nastaven na řešení problémů a stresových situací. Pokud dlouho žádné nepřicházejí, začne si „vyrábět“ negativní emoce sám.

Jarní únava

Jarní únava je přirozený jev spojený se změnou ročního období. Odhaduje se, že každoročně postihne až tři čtvrtiny populace. Tělo i psychika jako by se dostávaly do rozporu s probouzející se přírodou, která je plná síly, zatímco vy ji naopak ztrácíte. Vysvětlením je, že je po zimě organismus oslabený, chybí mu vitaminy a ještě se nestihl přizpůsobit náhlé změně světelných podmínek.

„Probouzející se příroda může také například zhoršit melancholii u lidí, kteří se cítí osaměle,“ dodává psycholog Hroch. Dobrou zprávou je, že jarní únava není trvalá a postupně mizí, jakmile si tělo zvykne na nové podmínky. Pomoci může pravidelný pohyb, pestrá strava, dostatek tekutin i kvalitní spánek. Důležité je dát si čas a nepropadat zbytečnému stresu.

I když se necítíme nejlépe, stále můžeme nacházet radost v běžných věcech a náš stav se postupně zlepší. Pokud ale únava a smutek přetrvávají několik týdnů, zhoršují se a začínají ovlivňovat každodenní život, je namístě zvážit návštěvu psychologa či psychiatra, který dokáže vyloučit nebo potvrdit případnou depresi.

Splín varuje, chronická rozlada už je cestou do deprese, říká psycholožka

Deprese

Je rozdíl mezi tíživým pocitem beznaděje a apatie, které provázejí vážnou depresi, a běžnými výkyvy nálad či chmurami.

„Tyto běžné depky, někdy označované jako reaktivní deprese, mají své příčiny. Klíčem k jejich zvládnutí je rozpoznat jejich zdroj,“ říká psycholog Petr Hroch.

Skutečná deprese je však něco jiného. Jde o vážnou psychickou poruchu, která výrazně ovlivňuje každodenní fungování a celkovou kvalitu života. Projevuje se dlouhodobým smutkem, ztrátou zájmu o věci, které dříve přinášely radost, a celkovou vyčerpaností.

Čtyři příklady, jak chování na sociálních sítích souvisí s depresí

Lidé trpící depresí často bojují s nespavostí nebo nadměrnou potřebou spánku, mají potíže se soustředěním a trápí je pocity méněcennosti či viny. V těžších případech se mohou objevit i myšlenky na sebepoškozování či sebevraždu.

Na rozdíl od běžné únavy nebo špatné nálady deprese sama od sebe nezmizí a vyžaduje odbornou pomoc. Čím dříve ji vyhledáte, tím snazší je cesta k uzdravení. Duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické a starat se o něj rozhodně není ostuda.

Jak si zlepšit náladu

Pomůže vyvážená strava bohatá na vitaminy skupiny B, omega-3 mastné kyseliny, hořčík, železo či draslík. Stejně důležitý je kvalitní spánek a dostatek relaxace. Pomůže také pobyt na sluníčku, ideálně procházky.

Důležité je také nebát se mluvit o svých pocitech s blízkými lidmi a otevřeně sdílet své obavy.

Někdy může pomoci i jednoduchá změna rutiny, například omezení času stráveného na sociálních sítích nebo věnování se koníčkům, které přinášejí radost.

Článek vznikl pro časopis Rytmus života.