Zatímco četnost přerušených těhotenství v rozvinutém světě za uplynulé čtvrtstoletí výrazně klesla, v rozvojovém světě zůstává podle dostupných údajů prakticky nezměněná. V bohatých zemích se množství potratů mezi lety 1990 a 2014 snížilo ze 46 na 1000 žen na 27 na 1000 žen.
Až devadesát procent všech interrupcí se však odehraje v chudých a rozvojových zemích a jejich četnost v těchto oblastech zůstává téměř stejná jako před 25 lety, tedy 37 potratů na 1000 žen (dříve 39 na 1000 žen). Odborníci značný rozdíl připisují výrazně lepší dostupnosti různých metod antikoncepce v rozvinutých zemích, díky které ženy nemusí tak často řešit nechtěné a neplánované těhotenství. Ovšem pouhá dostupnost antikoncepce ještě nemusí znamenat pokles interrupcí. Problematika je složitější a velkou roli hraje i informovanost společnosti a její náhled na různé antikoncepční metody.
Otázka antikoncepce
Mnohé dotazované ženy v průzkumu uvedly, že neužívaly antikoncepci, protože se bály jejích vedlejších účinků, stigmatizace, pokud by se o tom dozvěděla jejich rodina a okolí, i kvůli tomu, že i s jejím použitím stále existuje malá šance na otěhotnění.
Vyberte si ideální antikoncepci |
„Obavy o zdraví a nepříjemnosti z vedlejších účinků antikoncepce jsou tak rozšířené napříč celý světem, že značí potřebu vývoje nových antikoncepčních metod a opatření zaměřených na ženy,“ uvedla doktorka Diane Greene Fosterová z Kalifornské univerzity pro BBC.
„Investice do moderních antikoncepčních metod by byla pro ženy i společnost mnohem výhodnější, než jsou nechtěná těhotenství a nebezpečné interrupce,“ myslí si i doktorka Bela Ganatra ze Světové zdravotnické organizace.
Nejvíce poklesla četnost uměle přerušených těhotenství mezi ženami ve věku od 15 do 44 let ve východní Evropě. V ní podle studie zveřejněné v odborném magazínu Lancet, o níž informují agentury AP a Reuters, množství interrupcí kleslo z 88 na 1000 žen na 42. Nejvyšší četnost interrupcí naopak udává oblast Karibiku (65 na 1000 žen) a Latinská Amerika, nejnižší Severní Amerika (17 potratů na 1000 žen).
Zákazy nehrají roli
Studie dospěla také k závěru, že na četnost interrupcí prakticky nemá vliv to, jestli jsou v dané zemi legální, nebo zakázané. V zemích, kde jsou zakázané nebo povolené jen v případě, kdy je v ohrožení život matky, jsou dokonce o něco častější - 37 potratů na 1000 žen, oproti 34 v zemích, kde jsou povolené. Podle lékařů ovšem zákaz interrupcí vede ženy k nebezpečným zákrokům prováděných nekvalifikovanými lékaři v nevyhovujících podmínkách, které ohrožují jejich zdraví a někdy dokonce i život.
Výrazný pokles počtu umělých přerušení těhotenství je patrný také z českých statistik. V roce 1990 jich bylo v ČR skoro 110 000, v roce 2013 jich bylo necelých 23 000.
