„Při opakovaném a dlouhodobém používání čisticích a dezinfekčních prostředků, především ve formě sprejů, se do ovzduší zejména uvnitř budov dostává velké množství chemických látek. Pokud je člověk každodenně vdechuje, mohou významně poškodit jeho průdušky. U mladších lidí hrozí propuknutí nebo zhoršení již existujícího průduškového astmatu. Starší lidé jsou pak náchylnější také k rozvoji chronické obstrukční plicní nemoci,“ upozorňuje Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Při rakovině plic se hraje o čas. Když máte příznaky, často už bývá pozdě |
Připomíná tak nedávno publikovanou norskou studii, která v průběhu dvaceti let sledovala přes šest tisíc lidí. Vědci se účastníků dotazovali na způsob uklízení a typ používaného čisticího prostředku. Pak testovali funkci jejich plic.
„Ukázalo se, že dlouhodobé vdechování částic z úklidových prostředků má na zdraví obdobný dopad jako pravidelné kouření deseti až dvaceti cigaret denně. Kapacita plic se výrazně snížila zejména ženám, které jsou na znečištění citlivější a jsou mu také víc exponovány,“ uvádí lékař Koblížek.
Pomůže větrání i rouška
Lidé, kteří pravidelně uklízejí doma nebo v rámci zaměstnání, by se tak podle lékařů měli chránit. „Nabízí se používání roušek nebo respirátorů. Pomáhá ale i krátkodobé intenzivní větrání. Pokud si člověk během úklidu otevře v místnosti okno, velká část chemikálií se ve vzduchu zředí, a jejich škodlivost se tak významně omezí,“ vysvětluje pneumolog.
Častý úklid nebo kouření ale nejsou jedinými faktory, které zvyšují riziko rozvoje plicních chorob. Velkou roli hraje také genetika nebo prostředí, v němž se člověk většinu dne pohybuje.
„V České republice máme dlouhodobě problém s množstvím škodlivin, které se do ovzduší uvolňují z tranzitní dopravy. Lidé, kteří žijí v blízkosti rušných silnic, jsou jim extrémně vystaveni. Většina zemí Evropy, včetně Česka, neplní cíl Světové zdravotnické organizace (WHO), který udává doporučené koncentrace polétavého prachu. Zejména částice menší než 2,5 mikrometru se přitom skrz plíce mohou dostat až do krve, kde představují nebezpečí pro mozek či srdce a škodlivé jsou i pro vývoj nenarozených dětí,“ upozorňuje lékař Vladimír Koblížek.
Používáte k čištění domácnosti chemické prostředky?
Zmíněné faktory přispívají ke vzniku řady plicních obtíží. Hlavně lidé starší padesáti let se často potýkají s chronickou obstrukční plicní nemocí. V důsledku trvalého zánětu se těmto pacientům zužují dýchací cesty, do plic a z nich proudí jen omezené množství vzduchu, což působí problémy s dýcháním.
„K nejčastějším projevům CHOPN patří dušnost, kašel nebo vykašlávání hlenu. Bohužel, pacienti mají často tendenci příznaky podceňovat a odkládají návštěvu lékaře až do chvíle, kdy už mají výrazně poškozené plíce. Pokud však odhalíme nemoc v raném stadiu, jsme schopni díky moderní léčbě zmírnit její projevy, a zlepšit tak celkovou kvalitu života pacienta,“ vysvětluje Milan Sova, předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.
Důkladný úklid plic. Pomohou procházky, inhalace i dechová cvičení |
V počátečních fázích nemoci také často stačí vyvarovat se rizikovému chování. „S pacientem se snažíme vytipovat činnosti, které mu škodí. Pomůže, když se zbaví závislosti na kouření nebo se v práci přesune do méně prašného prostředí a začne používat ochranné pomůcky. Jde o drobné změny, které ale dokážou nemoc zásadně zpomalit,“ přibližuje pneumolog Koblížek.
Pro pacienty s těžkou formou CHOPN by nadějí do budoucna mohla být také nová biologická léčba. „Nejspíš do tří let budeme mít v Česku k dispozici první takzvané biologické léky, které budou přímo působit na buňky stojící za poškozením plic a dolních cest dýchacích. Půjde o velmi nákladnou léčbu, která by však mohla pomoci pacientům s těžkou a nestabilní formou nemoci. Už v příštím roce začnou pneumologové hledat vhodné adepty pro tuto terapii,“ dodává.
Fakta o CHOPN
|
