Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvDárcem se stal strýc holčičky. U něj museli lékaři nejdřív zjistit, kterou část jater může bezpečně darovat. „Každý máme jinak vypadající játra, cévy i žlučovody. Řešíme proto velikost i napojení jednotlivých struktur a zároveň to, abychom dárci neublížili.“ V případě pětitýdenního miminka se jednalo o orgán o hmotnosti 120 gramů. „Museli jsme ten transplantát nadvakrát zmenšit. Ve chvíli, kdy by byl příliš velký na to malé tělíčko, tak by nefungoval.“
Lékaři transplantovali játra měsíční Rozálii! Závod s časem pomohl vyhrát její strýc | IKEM
Před samotnou transplantací měří lékaři objem jater pomocí CT a magnetické rezonance. Následně využívají virtuální realitu, která jim na základě těchto snímků vytvoří kombinovaný 3D obraz. Posledním krokem je 3D tisk jater. „V tomto konkrétním případě celá příprava probíhala den před operací. Samotný výkon pak vypadal tak, že na jednom sále jsme začali operací žijícího dárce. Ta trvala v průměru šest hodin. Poté jsme zhruba dvě hodiny upravovali transplantát. Třetí operací bylo odstranění nemocných jater holčičky a čtvrtou vložení transplantátu. Celkem taková akce trvá dvanáct hodin i déle.“
Podle Froňka už by dívenka žádnou další reoperaci mít neměla, transplantát totiž poroste s ní. „Játra nejenže jsou schopna regenerace, ale jsou unikátní v tom, že mají schopnost zvětšit svůj objem.“
Transplantační medicína se mění
Vedle „běžných“ transplantací orgánů, jako jsou játra či ledviny, se profesor Froněk věnuje také transplantacím dělohy. „V tuto chvíli jsou jen tři centra na světě, která udělala větší počet transplantací dělohy. Začal je Göteborg, navázali jsme my v IKEM a třetí byl Dallas.“ Podle lékaře se transplantace dělohy vymyká všem ostatním transplantacím. „Říkáme, že je to jediná transplantace na dobu určitou. Cílem totiž není samotná transplantace, ale porod zdravého dítěte. Po něm zase dělohu odstraňujeme.“
Profesor Froněk se transplantacím věnuje přes 25 let. Za tu dobu podle něj došlo na tomto poli k obrovskému vývoji. „Posunulo se to kvantitativně i kvalitativně. Pamatuji například dobu, kdy byl nádor jater absolutní kontraindikací pro transplantaci. Nepřipadalo to v úvahu. Dnes je paradoxně právě nádor jater naší nejčastější indikací k transplantaci.“
V této souvislost zmiňuje lékař důležitost spolupráce mezi jednotlivými medicínskými obory. „My musíme toho pacienta dostat k transplantaci už tehdy, kdy dostává první linii chemoterapie. Ne později, protože ve chvíli, kdy k nám pošlou pacienta, protože třetí chemoterapie selhává, je už pozdě. Ten vlak odjel. Transplantací už mu nedokážeme pomoct, protože ta nemoc už není pod kontrolou.“
Proč se stále víc přistupuje k transplantacím od žijících dárců? Jaký je rozdíl v kvalitě darovaného orgánu? Kde ve světě se upřednostňuje transplantace od žijících dárců a proč? A z jakého důvodu je transplantační chirurgie náročným oborem pro mladé lékaře? I o tom hovoří profesor Jiří Froněk dále v Rozstřelu.
