Cestou na Sněžku s bambulí místo nosu.

Cestou na Sněžku s bambulí místo nosu. | foto: Archiv bežeckého kempu

Těžkotonážní baletka na běžeckém kempu Ondry Fejfara v Krkonoších

  • 0
Ano přátelé, bohužel je to tak! Já, jako zarputilá odpůrkyně tance jakéhokoliv druhu, jsem byla vyhlášena baletkou víkendu! Bohužel to bylo v rámci hodnocení běžeckého stylu, kdy jsem měla předvést, co ve mně je. Namísto ladného, atletického běhu jsem vystřihla tanec na labutím jezeře, a to v hodně nepovedeném provedení labutě se značným tělesným hendikepem.

O běžeckém kempu s Ondrou Fejfarem na Kuprovce jsem slyšela mnoho chvály od kamarádů z RUNGO.cz, proto jsem s přihlášením neváhala ani minutu. Těšila jsem se na setkání s partou nadšenců a známých z pravidelných RUNGO výběhů, a samozřejmě i na seznámení se s novými, stejně postiženými blázny.

Na uvítací večeři ve čtvrtek se nás schází pěkných dvacet kousků, o které se stará duo trenérů: Ondra Fejfar (mistr republiky v běhu do vrchu) a nemilosrdný suverén Petr Soukup (trenér, fyzioterapeut a triatlonista), kteří tvoří skvěle se doplňující tým. Složení účastníků zájezdu je velmi rozmanité a jedná se o opravdu kvalitní materiál zahrnující všechny věkové kategorie.

První večer se nese na seznamovací vlně a náš kolektiv se velmi rychle stmeluje. Milým překvapením jsou narozeniny Ondry Fejfara. Manažer kempu Honza Veselý mu slavnostně předává obrovský skvěle chutnající dort, Ondra oplácí bouchnutím třílitrového šampaňského, které vyhrál v roce 2013 na Dolomitenmannovi. No jak jinak začít sportovní víkend než sladkou bombou a trochou toho šampíčka.

Ranní vstávání na rozcvičku v 7:30 je kruté, ale trenérova hrozba, že za každou minutu zpoždění bude 10 angličáků, zabírá. Všichni jsme připraveni s velkým časovým předstihem na značkách. Petr nás vůbec nešetří a v osm hodin se vrháme na snídani jako banda hladových vlků.

Dopoledne se vydáváme po úzké, lesní pěšince natáčet videa, podle kterých nám Petr udělá individuální rozbor běhu. Pelášíme si to poslušně jeden za druhým krásnou lesní pěšinkou. Filip, běžící přede mnou zakopne, já se směju že nesmí koukat běžci před sebou na zadek. Ani to nedořeknu a válím se v příkopě! Záchvat smíchu je nezastavitelný, kluci jenom nevěřícně kroutí hlavou a loví mě z hlubokého příkopu a kapradí. I přes to, že mám odřené koleno a po holeni mi teče proužek krve, v pravidelných intervalech vyprskávám smíchy při vzpomínce na svou lesní rybku a vyděšené tváře rybářů v běžeckém.

Úsměv mi zmrzne na tváři ve chvíli, kdy večer po odpoledním výběhu na Sněžku a lahodné večeři Petr, zaplaťpánbůh individuálně, pouští natočené video. Tušila jsem, že dostanu za uši kvůli došlapu na špičky, ale tohle jsem opravdu nečekala! Co je to proboha za hrocha?! Záběr z boku je katastrofální! Nezachránil to kupodivu ani perfektně vyladěný běžecký outfit! Nezbývá mi než souhlasit s Petrovým komentářem: „Co vidíš? Baletku, ale hodně těžkotonážní!“ Když večer usínám, nemůžu to monstrum vyhnat z hlavy. Musím se holt smířit s tím, že mám dobrou jenom práci rukou a došlap, na všem ostatním je třeba hodně zapracovat.

V sobotu dopoledne naštěstí vyrážíme trénovat prvky běžecké abecedy, které nám pomůžou zlepšit běžecký styl a techniku běhu do kopce. Takovýchto skvěle vedených lekcí bych si určitě přála víc! Kluci všechno trpělivě vysvětlují a motivují nás k co nejlepším výkonům.

Po poobědovém volnu, které využijeme k desetikilometrové procházce na rozhlednu Hnědý vrch, pro nás kluci připravili závod. Hlavní cenou je symbolicky Krakonoš. Nikomu z nás se do běžeckého nechce, ale inspirováni Ondrovým heslem: „Lepší je bejt mrtvej, než druhej,“ jdeme do toho. Čeká nás „triatlon“. Na zhruba 2,5 km dlouhé trase jsou připraveny dvě stanoviště. Na prvním se hází tenisáky na cíl a za každou chybu je trestné kolo. V této disciplíně se mi náramně daří, to se ale bohužel nedá říct o stanovišti druhém, kde je potřeba absolvovat vědomostní test. Všichni na něm totálně vyhoříme! No uznejte, jak mám v odkysličeném mozku vyštrachat informaci jaký je rekord Emila Zátopka na 10 000 m, nebo kolik sportovců reprezentovalo Českou republiku na OH v Londýně? Tipuju 15 kousků a valím dál. Absenci informace v mém mozku, že jen na basket je potřeba něco kolem 12 urostlých chlapáků, přisuzuji vysoké nadmořské výšce.

Líbil se ti článek?

Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme.

Umístění na krásném sedmém místě pohladí dušičku ztrápené baletky! Po večeři následuje úžasný workshop o regeneraci. Petr nám vysvětluje techniku automasáží a protahování se, naše unavené svaly skučí, když se snažíme bolest rozválet pomocí rollerů.

Vstát na nedělní ranní rozcvičku se zdá jako nemožné, tělo bolí a nechce spolupracovat. Dopolední běh 13,5 km v terénu však zvládám s úsměvem na tváři. Sluníčko nás příjemně hřeje do zad, příroda kolem je úžasná! Pijeme ze studánek, Ondra nám vysvětluje správnou techniku sbíhání kopců. Přesně tohle je chvíle, kdy bych poskakovala po klikatících se lesních cestičkách a horských loukách napořád. Snažím se vypudit myšlenku na to, že po obědě nás čeká zase krutá realita všedních dní, kdy tenhle blažený pocit čiré radosti z pohybu nahradí kancelář s počítačem.

U chalupy skáču v rámci regenerace do ledového bazénu. Považuji to za tečku za naprosto úžasným víkendem, kdy jsme si vyzkoušeli režim vrcholových sportovců na soustředěních. Prakticky jsme jenom jedli, spali, běhali a smáli se! Bylo to dokonalé, ani jedinou vteřinu bych neudělala jinak! Příště už to snad bude bez baletní vsuvky.

Napiš svůj článek i TY

Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. 

Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

Psaní o běhání je někdy náročné.

Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů.

Marek

NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!