Na první pohled by se mohlo zdát, že v oblasti funkčního oblečení už je prostor k inovacím a novým nápadům naprosto minimální. Vždyť jde jen o to, vzít některé z osvědčených vláken a vytvořit z něj materiál, který bude dostatečně odolný, aby odolal intenzivnímu použití, a zároveň dostatečně funkční, aby zabezpečil požadovanou termoregulaci a odvod vlhkosti od těla.
Nejčastěji můžeme narazit na umělá vlákna, jako jsou polyester, polypropylen a elastan, která doplňují jejich nejznámější přírodní protějšky v podobě ovčí vlny merino nebo bambusového vlákna. Výsledná konstrukce se ale u jednotlivých značek liší spíše v detailech. Vždy se totiž jedná o hustě tkaný, pružný a odolný materiál, který má za úkol těsně obepnout tu část těla, na kterou ho oblečete.
Jednu z mála výjimek v tomto směru tvoří unikátní termoprádlo norské značky Brynje, jejíž počátky se datují až do roku 1887. Jak už u severských značek bývá zvykem, jako první využívali přednosti Brynje polárníci, horolezci a vojáci. Tyto tři skupiny lidí spojuje především jedna věc - nutnost pohybovat se v těch nejtěžších povětrnostních podmínkách s extrémními nároky na použité vybavení.
Brynje cílí především na arktické a velmi chladné oblasti. Jinými slovy - nejdůležitější věc, na kterou se při vývoji myslelo, je dostatečná termoregulace a udržení tělesného tepla. Tuto funkci zajišťuje v prvé řadě velmi neobvyklá síťová konstrukce ušitá z 80 procent z merino vlny. Zbytek tvoří polyamid, který zlepšuje odvod potu, pružnost a odolnost výsledného materiálu.
Brynje Wool Thermo
Do testu se nám dostaly hned dvě produktové řady - Wool Thermo a Wool Thermo Light. Zatímco u varianty Light byste po zběžném prohlédnutí žádný zásadní rozdíl od běžného termoprádla nezaznamenali, u teplejšího Wool Thermo si můžete být jistí, že si ho s ničím jiným nespletete. Takřka celou konstrukci termotrika Wool Thermo tvoří síť s asi třímilimetrovými oky.
Celý princip se velmi podobá tomu, na jaký jsme zvyklí u oblečení plněného peřím. Klíčem k úspěchu je totiž vzduch. Ten se, jste-li v klidu, drží v jednotlivých okách a funguje jako dokonalý izolant. V momentě, kdy se dáte do pohybu, má pak volnou cestu k odchodu pryč od těla a eliminuje riziko přehřívání. Jedná se tak o jakýsi automatický termostat.
Brynje Wool ThermoSíťované termoprádlo z 80% merino vlny Materiál: 80% merino, 20% polyamid Síla vlákna: 17,5 mikronu Gramáž: 125 g/m2 Cena: 1890,- Klady:
Zápory:
|
Nevýhodou však je fakt, že přes síťované termoprádlo musíte mít oblečenou alespoň jednu, byť sebetenčí vrstvu navíc. Nejen z funkčních, ale též z vizuálních důvodů, samotné termotriko Brynje Wool Thermo by si na sebe vzal asi jen málokdo.
A jak funguje Brynje v praxi? Hned po tom, co se člověku podaří oprostit od netradičního vzhledu, zjistí, že vlastně vůbec neví o tom, že by na sobě měl nějaký kus oblečení. Merino s polyamidem je příjemně pružné, nekouše a dobře se přizpůsobí tvaru těla. Velkou roli hraje samozřejmě i velmi nízká gramáž.
V oblasti zateplení sice nemůžete očekávat zázraky (bez dalších vrstev vás triko ve velkých mrazech samo o sobě nezahřeje), ale ve velmi chladných podmínkách je triko schopné efektivně fungovat jako základní vrstva a držet tělesnou teplotu. Zároveň nedochází k nadměrnému přehřívání a pocení, na jaké obvykle narážíme u klasických merinových termovrstev. Největší nevýhoda merina se nicméně projevuje i zde. Jedná se o omezenou schopnost odvádět pot pryč od těla, která způsobuje problémy především při pohybu ve vyšší intenzitě.
Díky tomu je Brynje Wool Thermo ideální variantou do zimních dnů, při kterých ukazuje rtuť teploměru teploty hluboko pod bodem mrazu. I když výrobce slibuje, že bude materiál fungovat v rozmezí od minus třiceti do plus deseti stupňů, osobně bych na něj vsadil především ve spodní polovině tohoto teplotního rozsahu.
Kromě nízkých teplot je Wool Thermo vhodný především na sportovní a outdoorové aktivity o nižší intenzitě, jako jsou volný běh, běžky, turistika nebo sjezdové lyžování. Při vyšší aktivitě bude přece jen lépe fungovat varianta Super Thermo, která je namísto z merino vlny ušitá ze 100% polypropylenu.
Důležitou vlastností, která ze síťové konstrukce vychází, je vysoká odolnost proti prochladnutí po ukončení aktivity. Na rozdíl od klasických plných trik se totiž síťované Brynje dotýká kůže výrazně menší plochou, a tím pádem nehrozí, že by vám studený pot, který se nestihl vypařit, způsoboval výraznější potíže. Svou roli přitom sehrává i teplý vzduch, který se drží v jednotlivých okách sítě.
Brynje Wool Thermo Light
Lehčí řada Wool Thermo Light působí ve srovnání se svým teplejším protějškem jako klasicky tkané termotriko. Při bližším zkoumání ovšem zjistíme, že i zde nalezneme síť tvořenou miniaturními očky, která dosahují rozměrů pouze několik desetin milimetru.
Brynje Wool ThermoOdlehčené síťované termoprádlo z 80% merino vlny Materiál: 80% merino, 20% polyamid Síla vlákna: 17,5 mikronu Gramáž: 125 g/m2 Cena: 1290,- Klady:
Zápory:
|
Zachován tak zůstal základní princip, ale výrazně se změnily reálné funkční vlastnosti. Především se posunula teplotní hranice, pro kterou je triko určené. Jestliže Wool Thermo je nejlepší oblékat v pořádných mrazech, u varianty Light se nemusíte bát ani teplot kolem dvaceti stupňů.
Výhodou je i fakt, že tentokrát se jedná o vizuálně přijatelnější materiál a triko se dá nosit samo o sobě. Na těle pak působí jako zlatý střed mezi stoprocentním merinem a čistým umělým vláknem. To i přesto, že složení je stejné jako u Wool Thermo, tedy 80 procent merina a 20 procent polyamidu.
Díky tenčí a jemnější struktuře sice triko přišlo o část svých zateplovacích schopností, ale o to lépe si poradí s potem a lépe schne. Vyšší intenzita tak přestává být problém.
Brynje Wool Thermo Light se dá využít jako samostatná letní vrstva, ale i jako kvalitní základ pod další, teplejší vrstvy při aktivním pohybu v nízkých teplotách. Rozdíl nalezneme také v ideální intenzitě, v termoprádle Wool Thermo Light se nemusíte bát zapotit. Právě naopak, při klidnějších sportovních aktivitách by vám v něm přece jen mohla být trochu zima.
Vítek Kněžínek Vítkovi leží v botníku něco přes třicet párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které v letošním roce pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. Chcete-li se Vítka zeptat na jakékoliv téma související s běháním a aktivním způsobem života obecně, navštivte naši poradnu. |
