V létě do lékařských ordinací přicházejí nejčastěji pacienti s příznaky angíny, tedy s bolestí v krku a celkovou slabostí. Ne vždy se ovšem jedná o tuto nemoc. Ačkoliv jsou chřipky a další virová onemocnění v létě méně časté, mohou se projevovat podobnými příznaky.
Viníkem jsou rychlé přechody mezi horkem a chladem, které oslabují imunitní systém, což vede k nachlazení. Klimatizace totiž vysušuje vdechovaný vzduch, což dráždí a oslabuje sliznice a zároveň tak usnadňuje virům či bakteriím proniknutí do těla.
Rizika letních koupaček. Pozor na smrtící bakterie i nepříjemnou mykózu |
Příznaky letního nachlazení
Mezi obvyklé příznaky nachlazení patří: rýma a ucpaný nos, kýchání, bolest v krku, kašel, mírné bolesti hlavy i zvýšená teplota. Prevencí může být mírněji nastavená klimatizace, ideálně ne nižší než o 5–7 °C než venkovní teplota.
Choulostiví jedinci by se měli vyhýbat přímému proudu studeného vzduchu a do klimatizovaných prostor se vybavit lehkým svrchním kusem oblečení.
Pokud člověk onemocní během léta, chce se samozřejmě vyléčit co nejdříve, proto je dobré tělu v každém případě dopřát dostatečný odpočinek a příjem tekutin. U běžného nachlazení stačí užívat volně prodejné léky proti bolesti a horečce, jako je paracetamol nebo ibuprofen, nosní spreje a kapky na zmírnění ucpaného nosu, kloktat slanou vodu a užívat pastilky na bolest v krku. Přírodní léky, jako je zázvor nebo česnek, jsou také skvělými pomocníky.
Co je dobré ještě vědětZatímco na podzim a na jaře mají rýmu a nachlazení obvykle na svědomí rhinoviry, letní respirační infekce převážně způsobují enteroviry. Kvůli tomu mohou mít tyto nemoci v létě poněkud jiný průběh než v chladnějších měsících – kupříkladu se k rýmě, kašli, bolavému krku a zvýšené teplotě častěji přidružují bolesti uší a hlavy, bolesti břicha, někdy i se zvracením a průjmem, a celková vysílenost. To „letní chřipku“ v očích lidí mnohdy činí ještě daleko nepříjemnější než tu zimní. V tomto ohledu je ovšem nutno připočíst i psychologický faktor: zatímco v zimě málokomu vadí být zalezlý v posteli, odpočívat a pít teplý čaj, v létě je takové „marodění“ vnímáno jako mnohem více obtěžující. |
A co chřipka?
Příznaky chřipky jsou obvykle rychlejší a intenzivnější než u nachlazení. Hlavním indikátorem je náhlá vysoká horečka, často nad 38 °C, někdy až kolem 40 °C. Dále bývá obvyklá bolest svalů a kloubů, hlavy, silná únava, celková slabost, ale i suchý kašel, bolest v krku, rýma či chladové třesy a pocení.
Chřipka je závažnější a může trvat déle, než se plně zotavíte. Většina lidí se začne cítit lépe po pěti až sedmi dnech, ale únava a slabost mohou přetrvávat ještě několik týdnů. U starších osob, dětí, ale i u lidí s oslabeným imunitním systémem může být průběh delší a komplikovanější.
„U virového nachlazení a chřipky je možné krátkodobě navýšit příjem vitaminu C a zinku v kombinaci s vhodnými spreji, kloktadly a pastilkami s antiseptickými účinky. Tělo by mělo být hydratováno co nejvíce, zejména pokud má pacient vysoké teploty. Je tedy důležité pít hodně minerální vody nebo čaje a pravidelně užívat volně prodejné léky na zmírnění příznaků (paracetamol či ibuprofen). U vysoce rizikových skupin ohrožených závažným průběhem nebo komplikacemi může lékař předepsat i antivirotika,“ říká osobní lékař Roman Košek z kliniky Health+.
Angína je strašák nejen v zimě
V případě angíny jde o zánět nosohltanu a krčních mandlí, který může být způsoben bakteriemi nebo viry. V závislosti na původu se léčí rozdílně, nicméně dříve než za týden se z nemoci nikdo nedostane.
Chřipka, covid nebo nachlazení? Poznejte, která nemoc vás trápí |
Kromě opatření, která jsme zmínili u nachlazení a chřipky, je další pomocí podrážděné sliznice dostatek tekutin, aby byla stále hydratovaná. Zároveň se ale nehodí pít příliš studené nápoje.
„Bakteriální angína vyžaduje antibiotickou léčbu, zatímco virová angína je mírnější a nepotřebuje antibiotika. Pacient si postačí s antiseptickými kloktadly a léky. Pomáhá ale třeba i Priessnitzův obklad. Neléčená bakteriální angína může vést k vážným komplikacím, jako jsou hnisavé záněty, postižení ledvin nebo revmatická horečka. Proto je v tomto případě důležité navštívit lékaře co nejdříve,“ radí dále lékař Košek.
Jak se chránit?Správným oblečením: V odpoledních hodinách se teploty často dostávají do tropických čísel. Tomu také odpovídá volba oblečení – otevřené boty, minisukně a trička do pasu. Pokud se ale výlet nebo venkovní posezení protáhne do pozdních večerních hodin, nemusí být takovéto ošacení dostatečné. Alespoň provizorním řešením může být skladný univerzální šál, který se snadno vejde do každé kabelky a v případě potřeby zahalí ramena a pas či poslouží jako podložka na sezení. U nočních dýchánků je také dobré dát si pozor na alkohol. Kromě toho, že sám o sobě zdraví neprospívá, pod jeho vlivem člověk nemusí vnímat chlad – a že zas takové teplo nebylo, zjistí až ráno podle rýmy a bolesti v krku. Vhodnými nápoji: Podobně jako změna teploty vzduchu mohou na tělo působit i příliš vychlazené nápoje. Vyvolat nachlazení tak v některých případech může i zmrzlina nebo přechlazené pivo. Nejbezpečnější jsou nápoje v pokojové teplotě, nejlépe nealkoholické a neslazené, které pomáhají se správnou hydratací. Ochranou před průvanem: Nejen nachlazení, ale také bolest v oblasti beder, zad či krční páteře může mít na svědomí průvan. Pozor na to, kam proudí vzduch z otevřeného okýnka, a to nejen v autě, ale například také v MHD, kde lidé kvůli stísněnému prostoru často sedí či stojí v nepřirozené poloze. Zkroucená páteř spolu s průvanem může mít nepříjemné důsledky, které mohou na pár dní znepříjemnit každý pohyb. Posílením imunity: Teplotní šoky jsou značným náporem na imunitu, kterou je tudíž důležité co nejvíce podporovat, aby viry a bakterie neměly šanci zaútočit. Obranyschopnost posílí kvalitní odpočinek a dostatečný spánek, vhodný jídelníček, který nezatíží zažívání, ale naopak našim střevům dodá vlákninu a probiotika, a samozřejmě rozumná fyzická aktivita na čerstvém vzduchu. Pomoci mohou i kvalitní doplňky stravy. |
Článek vyšel v červencovém vydání časopisu Zdraví.
