Je jisté, že ženám, které v těhotenství pravidelně popíjejí, hrozí, že porodí dítě s fetálním alkoholovým syndromem (FAS). V lehčích případech je takto postižené dítě "pouze" hyperaktivní nebo má později poruchy učení, v těch horších se rodí mentálně i fyzicky zaostalé. Dítě po porodu trpí abstinenčními příznaky, pomaleji roste, špatně pije a spí, duševně zaostává.
"Uvádí se, že takové postižení hrozí od průměrné konzumace v přepočtu asi 60 gramů (někteří autoři uvádějí 90 gramů) čistého alkoholu denně. Nikoliv tedy jednorázově, ale dlouhodobě, po celé těhotenství. V přepočtu je to tak denně dvě tři vodky, tři dvanáctky nebo sedmička vína. Z toho je jasné, že tu a tam sklenka vína nebo piva žádnou škodu nadělat nemůže," tvrdí pražský gynekolog Alexandr Barták.
Ale podle lékařů prý neexistuje bezpečná dávka, kterou v těhotenství může žena vypít. "Těžko stanovit nějakou bezpečnou míru. Určitě by to mělo být spíše méně, a hlavně by se alkohol neměl konzumovat každodenně. Tedy celkem jedna dvě skleničky vína nebo piva týdně ještě ano, denně ne," varuje Barták.
Poslední výzkumné práce ovšem udávají mnohem nižší dávky alkoholu jako rizikové pro plod, než je zmíněných 60 gramů. "Je doloženo, že děti matek, které pijí v těhotenství, mohou mít častěji postižení méně zřetelná: hůře se učí nebo mají některé odlišnosti v temperamentu a emocionalitě," říká psycholog Ladislav Csémy, který se zabývá výzkumem závislostí.
Alkohol se používal k léčbě předčasných děložních stahů
Nicméně alkohol je droga, která se dokonce dříve v porodnictví běžně používala. "V Británii je údajně sklenka whisky oficiálně doporučenou první pomocí při předčasných děložních stazích, protože uvolňuje dělohu. I u nás se prý kdysi používal na porodnických odděleních k léčbě předčasných děložních stahů. Příčinou jeho stažení z léčebného arzenálu nebyl škodlivý vliv na plod, ale těžko zvládnutelné přiopilé matky," podotýká gynekolog Barták, který je dokonce toho názoru, že alkohol může těhotenství i kojení v některých případech dokonce prospět.
"Všichni vědí, že má uklidňující účinek, odstraňuje úzkost, je protistresový."
To se v některých zátěžových situacích může hodit. Psychický stres totiž škodí těhotenství a zcela určitě škodí kojení. "Pokud bych se měl jako těhotná žena rozhodnout, zda k jeho zvládnutí použiji sklenku alkoholického nápoje, o jehož vlivu na plod víme poměrně mnoho, nebo nově vyvinuté tlumicí léky, o jejichž vlivu na plod víme málo, volil bych možnost první," uzavírá pražský gynekolog Alexandr Barták.
Zcela nesmyslně se podle něj démonizuje požití trochu ostřejšího nápoje při kojení. "Představa, že by kojené dítě mohlo být opilé z mléka své matky, je naivní a nesmyslná," tvrdí. Alkohol v mateřském mléce prý dosahuje stejné koncentrace jako v krvi.
Pokud dítě vypije mléko od matky, která má v krvi tři promile, bude sice i její mléko obsahovat tři promile, ale neznamená to, že se z něj dítě opije. Stejně jako se člověk těžko opije z nealkoholického piva, které v sobě také obsahuje malinké množství alkoholu, kolem pěti promile.
"Kojenec plně kojený svou opilou matkou by měl v krvi hladinu alkoholu tak nízkou, že by mohl z tohoto hlediska i řídit motorové vozidlo. Jestliže si tedy kojící matka dá pivo nebo sklenku vína, jí kojené dítě má hladinu alkoholu v krvi zcela nedetekovatelnou," tvrdí gynekolog.
