Pondělí 26. října 2020, svátek má Erik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 26. října 2020 Erik

Tanec světel mezi kapkami deště

V pátek 14. srpna 2015 se uskutečnil šestý ročník nočního běhu podél Labe uprostřed saské metropole Drážďany. Byl to krásný závod, plný emocí. Romantický tanec světel mezi kapkami deště...

| foto: Martina Kubíčkovápro iDNES.cz

Běh přináší spoustu neobvyklých zážitků. Mezi ty neopakovatelné určitě patří i letošní srpnový noční běžecký závod v Drážďanech. V pátek 14. srpna se toto město proměnilo v město běžců. Horký letní den vystřídal horký letní večer a čekání na slibované bouřky a déšť.

Byl to můj velký sen. Zaběhnout si závod Nachtlauf v Drážďanech, který se pravidelně koná v polovině měsíce srpna. V letošním roce se mi to konečně povedlo. Již v lednu jsem se do závodu spolu s kamarádkou Hankou, začínající běžkyní, přihlásila, abych se měla na co těšit a nemohla se v létě vymlouvat, že mi na závod nezbývá čas. Kýžené datum se blížilo, a tak jsme si s Hankou naplánovaly náš holčičí běžecký víkend i s přespání v Drážďanech. Chtěly jsme si závod užít se vším všudy, tedy i s odpočinkem v ulicích města po závodě. A udělaly jsme dobře.

Fotogalerie

V letošním parném létu nás čekal další horký den. Teploměr vystoupal na, v posledních týdnech obvyklých, 35°C. Vedro k zalknutí, každý pohyb během dne proměnil moje tělo v objekt zalitý potem. Před samotným večerním závodem jsem se stihla v hotelu celkem třikrát osprchovat. Hotel, kde jsme se ubytovaly, se nacházel v samém centru Drážďan, kousek od Zwingeru. Po procházce městem a vyzvednutí startovního balíčku v obchodním centru Centrum Galerie, jsme se začaly pomalu připravovat na závod. Vybrat vhodné oblečení v tomto horku bylo velmi jednoduché – hlavně, aby toho měl člověk na sobě co nejméně. Po sedmé hodině jsme se přesunuly ke startu.

Závod startoval přesně ve 20 hodin. Po očku jsem sledovala oblohu, protože na tento den byl hlášen dlouho očekávaný příchod studené fronty, který měly doprovázet intenzivní srážky s bouřkami. Pár kapek a ochlazení bych určitě uvítala, a se mnou asi většina závodníků, po bouřce během závodu jsem ale netoužila.

Obloha však zářila sluncem a rozhodně to nevypadalo, že by se nějaké změna v dohledné době chystala. Přežít poslední půl hodinu ve startovní koridoru bylo velmi náročné. Atmosféra, vzduch a počet lidí houstl, naštěstí jsme měli možnost využít nepřetržitého přísunu pitné vody na občerstvovací stanici. Toto „dusno“ na chvíli zpestřil pozdrav závodníkům v rodném českém jazyce. Bylo moc příjemné slyšet i svůj rodný jazyk, včetně povzbuzení před závodem. A pak to již přišlo, odpočítávání v němčině 10, 9, 8....3, 2, 1 - výstřel, a masa téměř tří tisíc běžců se pomalu dala do pohybu vstříc dalším běžeckým dobrodružstvím. Mně a kamarádce Hance se podařilo proběhnout startovní bránou až šest minut po výstřelu.

Vydaly jsme se každá svým tempem na čtrnáctikilometrovou trasu proti proudu Labe. Miluji tu chvíli, kdy se po čekání na startu konečně rozeběhnu. Najedu si na svoji „frekvenci“, poslouchám svůj dech, kličkuji mezi ostatními běžci, sleduji trasu kolem sebe, zdravím se s diváky, kteří nás přišli povzbudit. Cesta vedla nejprve po cyklostezce na levém břehu řeky Labe. Díky teplému letnímu počasí byla obležená lidmi, kteří u řeky jen tak odpočívali, grilovali či trávili čas se svými přáteli. A kilometry pomalu přibývaly. Na pravém břehu se již rýsovaly vinice a historické usedlosti. Stále bylo se na co dívat a okouzlovat se letní pohodovou atmosférou. Obloha se však začala zatahovat a občas se ozvalo hrozivé zahřmění. Jen ať není bouřka!

Pomalu jsem se blížila k polovině trasy, k mostu Blaues Wunder, který trasu závodu přesunul na pravý břeh Labe. Před mostem jsme na chvíli seběhli mezi vilky a na Hublerstrase, pak již naše kroky vedly přes most mezi vinice. Na pravém břehu se najednou začalo celkem rychle stmívat. Bylo to dáno jednak tím, že se obloha opravdu zatáhla a začalo drobně pršet, ale také proto, že se pomalu blížila 21. hodina. Začátek cesty kolem vinic začal asi mílovým úsekem vydlážděné cesty. Nic moc, stále jsem se musela soustředit, abych si nezvrkla kotník. Ale přišlo i slibované „kropení závodníků“, nejdříve pouze ze zahradní hadice, ta pravá sprška na nás ale teprve čekala.

Díky nastávající tmě se podél trati objevila hořící světýlka v plechovkách. Bylo to jako v pohádce. Vítr se zvedl a začalo pršet. Zázrak, opravdu přišel déšť. Přestala jsem vnímat, jestli jsem více zpocená nebo mokrá od deště a doslova jsem si spršku z nebe užívala. Po chvíli přišla i slibovaná sprška v podobě proběhnutí pod kropícími hasičskými auty a následně cesta svítícím tunelem. Krása. Emoce pracují na plné obrátky, v duši cítím neskutečnou radost a nohy běží jako bych za sebou neměla deset kilometrů. Uvědomuji si, že to jsou ty chvíle, které mě energií nabijí na dalších několik měsíců.

Poslední tři kilometry přidávám na rychlosti a běh si doslova užívám. Plán doběhnout do 1 hodiny a 20 minut je splněn. Při průběhu cílovou bránou mám na hodinkách čas 1:18:02. Posléze se dozvím, že jsem doběhla na 123. místě celkově a v mé kategorii (W40+) na 19. místě.

Jsem spokojená. Čekám na kamarádku Hanku, pro kterou byl tento závod premiérou, chci si s ní užít chvíle po doběhu do cíle. Přibíhá asi 20 minut za mnou. Obě jsme šťastné, protože jsme si závod opravdu užily. Každá po svém. S úsměvem na rtech odcházíme do víru velkoměsta, kde se v těchto dnech koná letní festival plný koncertů a dobrého jídla a pití. Občas prší, ale nám to nevadí. Kličkujeme mezi kapkami deště a jsme šťastné. Do 23.30 hodin tancujeme v rytmech samby, popíjíme pivo a užíváme si letní noc s medailí na krku. Krásný večer.

Pak následuje doslova „dlouhá noc“, v pokoji je stále nesnesitelné horko (i přes fungující klimatizaci) a navíc nás bolí nohy. Druhý den po snídani v hotelu sedáme do auta a míříme zpátky do Čech a do Prahy. Cestu jsme zakončily ještě slavnostním výstupem na horu Říp, protože „co je pro Mohameda Mekka, to pro Čecha Říp“. Cesta nahoru i dolů je doslova utrpením, střídavě nás bolí pravá či levá noha, ale i tuto zkoušku zvládáme s dobrou náladou. Vlastně nám nic jiného nezbývá.

Studená fronta stále nepřichází. Na teploměru je opět přes 30°C. Čekání na déšť pokračuje.

Autor:

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však...

Zastavte kolotoč v hlavě a dopřejte si klidný spánek

Nebuďte zamračeným a špatně naladěným bubákem pro sebe a své okolí!

Stává se vám, že se večer marně převalujete v posteli, hlavou se vám honí stovky myšlenek a vy...

Co dělat, když mám podezření na koronavirus?

ilustrační snímek

Lidí s onemocněním covid-19 neustále přibývá. Aktuálně s nemocí bojuje zhruba každý stý obyvatel...

Protilátky mít nemusíte, i když jste covid-19 prodělali. Co vám řekne test?

Protilátky reagující na koronavirus.

Premium Mezi lidmi se o tom hovoří už od jarní vlny koronavirové pandemie a teď se toto téma opět vrací....

Další články
  • Nejčtenější

Nepanikařte, ale buďte opatrní. Osm znaků, že jste mohli prodělat covid-19

Druhá vlna koronavirové krize udělala z Česka, které tu první zvládlo celkem dobře, odpadlíka. Snad každý se bojí. Jsem...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...

Žena nechtěla děsit na svatbě kamarádky. Rozhodla se pro změnu vzhledu

Osmadvacetiletá Torz z Londýna má za sebou nespočet úprav v oblasti obličeje. Nechala si udělat piercingy, kde jen to...

Penze se odkládá. Náš životní styl se změní, míní Zdeněk Pohlreich

Říká o sobě, že čím je starší, tím lépe se mu daří pouštět z hlavy věci, se kterými nemůže hnout. Tvář soutěže Tady...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dříve jí říkali velryba, dnes je k nepoznání. Prošla si ortorexií

Třiadvacetiletá Emma Rose Doherty z Velké Británie se v pubertě styděla ukázat v plavkách na koupališti. Přezdívalo se...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Bříško i roky po porodu? Diastázy se běžným posilováním nezbavíte

Ženy nejen po porodu, ale i řadu mužů často trápí diastáza neboli rozestup břišních svalů. Jak se projevuje? Například...

Vitamín D je pro naši obranu před covidem zásadní, ale sám nás nespasí

Vitamín D je pro obranyschopnost lidského organismu zásadní. Jeho správná hladina snižuje riziko onemocnění i úmrtí na...

Máme podvyživené děti? Trend „zdravého“ stravování je tragický, říká odborník

Premium Špenát je hnusný, rajčata taky. Do školní jídelny nechodíme, tam nám nechutná. Jíme jen špagety a pizzu. A tak dál....

Bolest v krku: kdy pomůže hřebíček či tvaroh a kdy vzít antibiotika

Bolí vás v krku tak moc, že každé polknutí jsou hotová muka? Nepanikařte. Nemusí jít nutně o anginu. Nechtějte hned po...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...