Tématem, které v této době řeší nebo by měl řešit asi každý, je ochrana před sluncem. Proč je vlastně pro naši kůži tak nebezpečné? A je pravda, že její poškození slunečním zářením se sčítá celý život?
Slunce je zdrojem ultrafialového záření, které při nadměrném dopadání na kůži poškozuje kožní buňky, včetně jejich DNA. Toto poškození se může v průběhu života postupně sčítat. Po opakovaném spálení kůže, zejména v dětství a dospívání, se zvyšuje riziko vzniku melanomu. Dlouhodobá kumulativní expozice slunci, tedy opakované vystavování kůže UV záření v průběhu života, zase přispívá především ke vzniku nemelanomových kožních nádorů, jako je bazocelulární karcinom neboli bazaliom a spinocelulární karcinom neboli spinaliom.
Jaký je rozdíl mezi UVA a UVB zářením? Musíme při ochraně kůže řešit obojí?
Asi každý z nás někdy zažil akutní spálení sluncem, za což je zodpovědné hlavně UVB záření a jedná se o varovný signál. UVB záření může poškozovat genetickou informaci buněk, tedy DNA. Lidské tělo má řadu mechanismů, jak takové poškození opravovat nebo poškozené buňky odstranit, ale pokud je expozice slunečnímu záření opakovaná nebo příliš intenzivní, tyto mechanismy už nemusí stačit. Pak mohou vznikat mutace, které se podílejí na vzniku kožních nádorů.
Slunce k životu potřebujeme. Při opalování ovšem dodržujte pravidla |
A UVA záření?
UVA záření proniká hlouběji do kůže. Nezpůsobuje tak výrazné akutní spálení, ale významně se podílí na předčasném stárnutí kůže. Na rozdíl od UVB záření navíc UVA do značné míry prochází běžným okenním sklem, takže na kůži působí například i v autě nebo za oknem.
Je pravda, že silnější opalovací krém brání přísunu vitaminu D ze slunce? S vitaminem D je to trošku složitější. Díky UV záření se nám v kůži z prekurzoru vitaminu D (prekurzor, v tomto případně předvitamin, je neaktivní výchozí látka, která se v těle mění na aktivní – pozn. red.) vytváří vitamin D. My však těch prekurzorů máme na každý den jenom omezené množství, takže to není tak, že čím déle na sluníčku budeme, tím více vitaminu D se nám vytvoří. Je ale pravda, že pokud budeme v extrémním množství nanášet SPF krémy, tedy se stoprocentní úspěšností, nebo na slunce vůbec nepůjdeme, můžeme mít hodnoty vitaminu D snížené.
Dermatoložka Beatrice Bížová z Ambulance estetiky a dermatologie Kliniky AGEL PLUS v Praze – Vinohradech
Jaké jsou nejčastější chyby, které lidé dělají při používání krému?
V dnešní době je ideální používat krémy s ochranným faktorem 50 nebo 50+. Někdy lze ještě použít SPF 30, ale třeba SPF 15 už odborné společnosti vůbec nedoporučují. Někdo krémy s SPF používá celoročně, což není špatně, obecně však Světová zdravotnická organizace doporučuje aplikovat tyto přípravky, pokud je UV index vyšší než 3, což se dá poměrně dobře pohlídat. V českých podmínkách to bývá od konce března nebo začátku dubna až do září, někdy do října. Samozřejmě se to mění i v průběhu dne. Ráno jsou hodnoty nižší, kolem 10. až 11. hodiny stoupají, vrcholu dosahují obvykle kolem 13. hodiny a pak zase k večeru pomalu klesají. Když je UV index nejvyšší, je lepší na slunce vůbec nevycházet, a když už, tak základ je ochrana volným oblečením, třeba s dlouhým rukávem, z příjemných materiálů, klobouk nebo kšiltovka a sluneční brýle. A na odkryté části těla použít přípravek s vysokým SPF.
Jak často se má člověk mazat?
Nestačí namazat se jednou ráno, krém nám na celý den nestačí. Výrobci garantují deklarovanou ochranu pouze na dvě hodiny. Při tom nesmí dojít k žádné expozici vody nebo otěru oblečením či třeba ručníkem. V takovém případě je potřeba krém aplikovat znovu, abychom měli jistotu, že funguje. A právě v tom se dělá nejčastější chyba – že člověk přes den znovu krém nepoužije.
Prý je také pravidlo, že krém chrání před slunečním zářením přesně tolik minut, jaké je číslo SPF. To pravda není?
Dříve se to někdy takto zjednodušeně tvrdilo, ale není to přesné. SPF neznamená počet minut ochrany. Vyjadřuje míru ochrany proti UVB záření při správném nanesení přípravku.
Lékárny a drogerie nabízejí množství ochranných přípravků v různých formách. Můžete mít krém, mléko, olej, mlhu a podobně. U některých má člověk po aplikaci dojem, jako by na kůži nic neměl. Nejsou pak méně účinné?
Na formě nezáleží. Důležité je, aby nám byl přípravek příjemný. V opačném případě ho nebudeme chtít tak často používat nebo ho naneseme jen malé množství anebo se jím nenamažeme vůbec. U mlh je trochu potíž v tom, že je po aplikaci na kůži moc nevnímáme, takže nikdy nevíme, jestli jsou v dostatečném množství na všech místech.
Co je vlastně dostatečné množství?
Na celé lidské tělo by se mělo spotřebovat asi 35 mililitrů přípravku, takže jedno balení při celotělové aplikaci vydrží jednotky dnů. Po dovolené by nám vlastně krémy neměly zbývat, spíš bychom na ni asi potřebovali brát více balení, než bereme.
Lze se spolehnout na kvalitu i těch nejlevnějších přípravků?
Pokud je přípravek legálně prodávaný v České republice nebo Evropské unii, musí splňovat platné požadavky na bezpečnost i deklarovanou účinnost. To znamená, že ochranný faktor uvedený na obale by měl odpovídat tomu, co přípravek při správném použití skutečně poskytuje.
Zdravé opalování neexistuje. Jak se slunit, aby kůže netrpěla? |
Je pravda, že pokud mám doma opalovací krém, který je otevřený od loňské sezony, ochranný faktor se výrazně snížil?
Na každém kosmetickém přípravku je obrázek kulaté krabičky s otevřeným víčkem a je u toho číslo. Toto číslo nám říká, jak dlouho po otevření krém můžeme použít. Takže pokud jedu na dovolenou v srpnu a krém mi zbude, na zimní nebo i jarní dovolené ho pak mohu znovu použít, protože je stále dostatečně kvalitní.
A pokud chci jako ochranu zvolit oblečení, jaké barvy a jaké materiály jsou nejvhodnější?
Čím je tkanina hutnější a pevnější, tím více ochrání. Průsvitné materiály chrání méně. Pokud jde o barvy, nejvhodnější jsou tmavé. To je trochu problém, protože když si vezmeme černé nebo tmavě modré oblečení, pocitově nám v něm může být větší horko.
Funguje také oblečení, které má v sobě ochranný faktor
Ano a je to vhodné řešení například pro děti, které se nechtějí tolik mazat, protože toto oblečení jim zakryje velkou část trupu. Jsou to třeba trička s dlouhým rukávem, kalhoty nebo i celá body, nejčastěji s ochranným faktorem (UPF) 50. Ten samozřejmě nošením a praním může ztrácet svoji kvalitu, takže každý výrobce by měl uvést, kolik praní nebo kolik nošení oblečení vydrží.
