Znáte to, když ráno člověk otevře oči a za oknem se válejí šedivé chuchvalce mlhy, ze všeho nejraději by zase vlezl zpátky pod peřinu a zůstal tam klidně až do oběda. A platí to i naopak. Jestliže venku svítí sluníčko, třebaže mrzne a fouká severák, máme chuť vyskočit z postele a začít něco dělat. To vše z prostého důvodu: sluneční záření totiž funguje jako „přírodní antidepresivum“. Ve viditelné části spektra prochází naším okem a sítnicí, pokračuje zrakovým nervem a v mozkových neuronech způsobuje stejné změny jako syntetická antidepresiva.
Pravidelný pobyt na slunci pomáhá stabilizovat hladinu krevního cukru, přispívá ke snižování cholesterolu, zmírňuje stres a tiší bolest.
