Vaše myšlenky neustále běhají kolem toho, co dnes ještě musíte zařídit. Váš žaludek je sevřený, vy se snažíte v hlavě vymyslet pracovní e-mail a do toho dopravit děti do školy. Tak nějak může vypadat stres. Je to nepříjemný pocit, který do těla vyplavuje adrenalin, aby vás nabudil a dodal vám energii. Pokud však výše zmíněný stav dlouhodobě přetrvává, může vést k úzkosti, depresím, zažívacím potížím, srdečním onemocněním, či dokonce k rakovině.
Pokud nedojde na tyto extrémy, jeho mírnějšími dopady jsou podrážděnost, nerozhodnost a nízké sebevědomí, které mohou způsobit, že se člověk stane uzavřenějším nebo plačtivějším. Je přitom zajímavé, že se někteří lidé stresují více a jiní méně. Pokud vám tedy někdo řekne „nechápu, proč to tak hrotíš“, tak vás opravdu nemusí chápat a vysvětlit mu, co přesně vás trápí, může být složité.
Podle výzkumu z roku 2019 provedeném na Univerzitě v Edinburghu mají totiž někteří lidé přirozeně citlivější systém reakce a nedokážou regulovat stresový hormon kortizol stejným způsobem jako ostatní. Jedním z faktorů, který zde podle dalších studií může hrát roli, je fakt, že matky mohou během těhotenství přenášet stres na své děti, což může mít vliv na způsob, kterým ho jejich potomci vnímají v pozdějším životě.
Zároveň stres pochází z životních zkušeností. To, co ve vás vyvolávalo napětí v dětství, může ho ve vás probouzet i v dospělosti. V neposlední řadě člověka ovlivňuje zkrátka i to, jak moc je citlivý.
Existují různé druhy stresu, ale zároveň je důležité zmínit, že se odvíjí především od toho, jak některé věci vnímáte. Dobrá zpráva je, že se tento úhel pohledu dá změnit. Sepsali jsme pro vás body, které vám s tím mohou pomoci.
„Zvládat stres znamená zvládat život. Je dobré si ve svém stresu udělat pořádek, tomu říkáme stress-management,“ uvádí Michal Šalplachta, který stojí v čele Kliniky zvládání stresu.