Dechové potíže si většina lidí spojuje výhradně s nemocnými plícemi. Tak to ale nemusí být vždy. Dušnost je totiž jedním z hlavních příznaků srdečního selhání, kterým v České republice trpí víc než 400 tisíc pacientů.
„Srdeční selhání je závažné onemocnění, při kterém srdce nezvládá pumpovat do těla dostatečné množství krve, a ta se hromadí na nesprávných místech. Nejnápadnějším projevem této nemoci je dušnost, při které se krev městná v plicním řečišti a znemožňuje plicím správné fungování,“ vysvětluje profesor Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU v Brně a předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti (ČKS).
Životní styl i věk
Odhalit, zda potíže s dechem má na svědomí onemocnění srdce nebo plic, není vždy zcela snadné. Určité rozdíly zde ale přece jen existují.
Čtyři rady, jak udržet zdravé srdce i cévy a prodloužit si život |
„U srdečního selhání se dušnost objevuje často v noci. Když pacient ulehne do postele, třeba po hodině se mu najednou zhorší dýchání. Musí se posadit, a poté se mu uleví,“ popisuje profesor Krejčí.
Kromě zadýchávání jsou typickým příznakem srdečního selhání otoky dolních končetin, přibírání na váze nebo únava. Do budoucna odborníci očekávají strmý nárůst počtu pacientů s tímto onemocněním. Důvodem je kromě nezdravého životního stylu Čechů především stárnutí populace.
„Věk je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR víme, že až 25 procent lidí starších 75 let může čelit srdečnímu selhání. Ohroženi jsou i lidé, kteří jsou obézní, mají cukrovku, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, prodělali infarkt myokardu nebo trpí onemocněním ledvin,“ přibližuje profesor Krejčí, který zároveň upozorňuje na to, že u seniorů – přestože patří do rizikové skupiny – není srdeční selhání vždy správně diagnostikováno. Pacienti nebo i lékaři mnohdy svádí zdravotní problémy na to, že jde o potíže spojené s věkem, a proto jim dále nevěnují pozornost.
Návrat k normálu
Onemocnění může mít akutní nebo chronickou podobu. „Někdy se projevuje náhle. Pacient z ničeho nic dostane těžký záchvat dušnosti, kvůli kterému musí být velmi rychle převezen do nemocnice. Obtíže se ale mohou zhoršovat i postupně, v průběhu několika let,“ uvádí kardiolog.
Proto je důležité srdeční selhání odhalit co nejdříve. „Pokud ho správně a včas diagnostikujeme, dokážeme pomocí léčby omezit množství hospitalizací, které hrozí při náhlém zhoršení nemoci. Především starší pacienti jsou často překvapeni, v jak dobré kondici ještě mohou být, když nemoc vhodně zaléčíme,“ podotýká profesor Krejčí.
Moderní způsoby terapie umožní pacientům dostat se do stavu, kdy zvládají normálně fungovat v každodenním životě. Prvních několik týdnů po hospitalizaci je však nezbytné, aby zůstali v péči specialisty.
„V ambulancích srdečního selhání pacientům pravidelně kontrolujeme a upravujeme léčbu, například modifikujeme léky na odvodnění nebo vysoký krevní tlak. Tímto způsobem jsme schopni jim výrazně ulevit, a snížit tak riziko opětovné hospitalizace,“ popisuje kardiolog.
Potíže se srdcem i ledvinami. Co odhalí bílkovina v moči |
V opačném případě, pokud lidé po srdečním selhání na kontroly nechodí, hrozí vážné zdravotní komplikace. Asi čtvrtina z nich se vrací do nemocnice už do třiceti dnů po hospitalizaci a přibližně padesát procent do šesti měsíců po propuštění.
Vylučovací test
Jestliže člověka trápí dušnost, měl by nejprve vyhledat praktického lékaře.
„Ten provede test natriuretických peptidů, což je velmi senzitivní ukazatel pro odhalení příčiny dušnosti. Pokud bude jejich hladina nízká, problémy s dýcháním mají pravděpodobně jinou příčinu, například plicní onemocnění. Vysoká hladina naopak svědčí pro možné srdeční selhání. V těchto případech by praktický lékař měl pacienta odeslat ke kardiologovi, který provede další vyšetření a případně zahájí léčbu,“ dodává profesor Krejčí.
Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe.
