Zdravé srdce dospělého člověka v klidu udeří průměrně šedesátkrát až devadesátkrát za minutu, což je tempo, které zajišťuje ideální prokrvování všech orgánů. Pokud se tato frekvence výrazně vychýlí z normy bez zjevné příčiny, jako je například sport nebo jiný náročnější pohyb, silné emoce či stres, mluvíme o srdeční arytmii.
Tyto poruchy rytmu mohou být jen dočasné a v zásadě neškodné, ale mohou se z nich vyvinout i chronické stavy, které vyžadují odborný lékařský dohled a užívání léků nebo chirurgický zákrok.
Když srdce zlobí. Moderní zákrok dokáže během hodiny zastavit arytmii |
Moc rychle či pomalu
Prvním velmi rozšířeným typem srdeční arytmie je tachykardie, tedy stav, kdy srdce bije příliš rychle, zpravidla nad 100 úderů za minutu v klidovém stavu.
Člověk ji vnímá jako nepříjemné bušení na hrudi, které může doprovázet pocit dušnosti, točení hlavy nebo náhlá úzkost, jako by mu srdce chtělo vyskočit z krku. Tachykardie bývá často pouhou reakcí na nadměrné množství kofeinu, vysokou horečku nebo dehydrataci, ale nezřídka značí i vážnější problémy se štítnou žlázou či rozvíjející se chudokrevnost, kdy se tělo snaží dohnat nedostatek kyslíku v krvi vyšším tempem.
Přímým opakem je pak bradykardie, při které tepová frekvence klesá pod hranici 60 úderů za minutu, což u mnoha lidí vyvolává pocity malátnosti. U vrcholových sportovců jde o běžný a pozitivní jev díky jejich extrémně trénovanému srdečnímu svalu, u běžné populace však může tento pomalý tep způsobovat chronickou únavu, neustálé závratě, nebo dokonce náhlé mdloby.
Pomalý tep velmi často souvisí s přirozeným procesem stárnutí srdce, kdy jeho elektrický systém nefunguje už tak spolehlivě, nebo s vedlejšími účinky léků užívaných na vysoký krevní tlak.
Další typy arytmie
Další skupinou poruch srdečního tepu jsou třeba takzvané extrasystoly, což jsou v podstatě údery srdce navíc, které člověk vnímá jako krátké „přeskočení“, vynechání nebo nepříjemné zachvění v hrudi. Většina lidí tyto pocity zažije několikrát za život, například při velkém vyčerpání, a ve většině případů jsou tyto jednotlivé výkyvy zcela neškodné a nevyžadují zásah.
Pokud se však tyto nepravidelnosti objevují v dlouhých sériích za sebou nebo jsou doprovázeny ostrou bolestí na hrudi, je nutné odborně vyloučit poškození srdečních chlopní či samotné srdeční svaloviny. Základem pro určení přesné poruchy je vyšetření EKG, případně dlouhodobé monitorování pomocí malé krabičky (tzv. holteru), která zaznamenává činnost srdce v průběhu celého dne i noci při běžných činnostech.
Srdeční selhání není infarkt. Jak poznat varovné signály včas |
Prevence mnoha těchto potíží přitom spočívá ve zdravém životním stylu, stravě bohaté na hořčík a draslík, výrazném omezení energetických nápojů a hlavně pravidelném pohybu.
Pokud se ale jakýkoliv nepravidelný tep pojí se studeným potem, silnou nevolností nebo tlakem za hrudní kostí, je nutné vyhledat lékařskou pomoc okamžitě a bez váhání.
Možné příčiny arytmieStres a silné emoce: Náhle vyplavený adrenalin zrychluje tep a může způsobit i nepravidelné údery srdce. Nadměrná konzumace stimulantů: Kofein v kávě, energetické nápoje nebo nikotin v cigaretách přímo dráždí srdeční sval. Nedostatek minerálů: Nízká hladina hořčíku nebo draslíku v těle narušuje správné elektrické impulzy v srdci. Dehydratace: Nedostatek tekutin zahušťuje krev a nutí srdce pracovat pod mnohem větším tlakem. Problémy se štítnou žlázou: Nadměrná aktivita této žlázy často pohání srdce k nebezpečně vysokému tempu. Nedostatek spánku a únava: Vyčerpaný organismus ztrácí schopnost efektivně regulovat srdeční rytmus. Nadýmání a zažívací potíže: Nahromaděné plyny v břiše mohou tlačit na bránici a dráždit bloudivý nerv, což vede k silnějšímu bušení srdce. |
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
