I když měl na patách smůlu, už 44 let drží český rekord

aktualizováno 
Na kontě má spoustu špičkových sprinterských výsledků, mezi nimi však ční štafeta z roku 1972. Její čas dodnes nikdo nepřekonal. Jiřímu Kynosovi se však často lepila na paty smůla.

Jiří Kynos druhý z prava. Štafeta 4 x 100 metrů, Atény 1969 | foto: archiv autora

Jiřího nejlepší disciplínou byla štafeta na 4 x 100 metrů. Společně s dalšími třemi běžci v ní byl tak dobrý, že jejich rekordní čas 38,82 vteřiny z olympijských her v Mnichově je dodnes nejlepší, jaký kdy československý či poté český tým zaběhl. Ve světové konkurenci ale tehdy tento český rekord stačil „jen“ na čtvrté místo. Jiří Kynos běžel společně s Jaroslavem Matouškem, Jurajem Demečem a Luďkem Bohmanem. Stupně vítězů si ve stejné disciplíně Jiří Kynos užil na mistrovství Evropy v Aténách v roce 1969, kde jejich čtveřice skončila třetí, a o dva roky později na evropském šampionátu v Helsinkách, kde získali zlato.

Jiří Kynos se narodil se 24. března 1943 v Třebechovicích pod Orebem a jako kluk měl kousíček od domu fotbalové hřiště a také rybník, možná i to předznamenalo jeho zájem o sport. Jako malý trávil zimu na bruslích, zbytek roku na hřišti a od šesti do osmnácti let hrál hokej i fotbal závodně.

K atletice, která se později stala jeho hlavní disciplínou, se dostal na střední průmyslové škole v Rychnově nad Kněžnou. V roce 1960 uběhl na hodině tělocviku sto metrů za 11,9 vteřiny a o rok později se nechal přemluvit k tomu, aby kromě hokeje a fotbalu začal také závodně běhat. Jeho časy se stále zlepšovaly, už v roce 1961 uběhl 60 metrů za rekordních 6,9 vteřiny a 100 metrů za 10,6 vteřiny, na mistrovství republiky se umístil třetí a stal se členem reprezentačního dorosteneckého týmu.

Navzdory všem úspěchům znamenal přelom padesátých a šedesátých let pro Jiřího velmi těžkou dobu. V roce 1959 mu komunisté v rámci takzvané akce S, namířené proti živnostníkům, zavřeli tatínka. U soudu dostal dva a půl roku a musel nastoupit do příbramských dolů. „Když se v roce 1962 vrátil, řekl: ́Přežiju-li osm deset let, jsem z toho venku, poněvadž lidem, kteří doly v Příbrami prošli, se do deseti let tvoří nádory. ́ Druhého srpna 1968 v půl osmé ráno zemřel a v půl desáté přišla od Nejvyššího soudu úplná rehabilitace,“ vzpomíná Jiří Kynos. V době otcova věznění rodině neměla peníze, Kynosovi žili doslova z měsíce na měsíc.

Kvůli svévoli rozhodčího nejeli na olympiádu

S nespravedlností se Jiří v šedesátých letech setkal i ve sportovním světě. Spolu s dalšími třemi členy svého štafetového týmu měli slíbeno, že když zaběhnou čtyřikrát sto metrů pod čtyřicet sekund, pojedou na olympiádu. V tu dobu byl světový rekord něco přes 39 vteřin.

Poslední šanci měli v září 1964, kdy se konalo mezistátní utkání v atletice na Strahově. Československý tým ve složení Pepík Votrubec, Josef Trousil, Vilda Mandlík a Jiří Kynos závodil s Maďary. Závěrečnou štafetu Maďaři vyhráli řádově o metr, výsledné časy na tabuli hlásily: Maďarsko – 39,8, Československo – 39,9. „Říkal jsem: ́Vešli jsme se do limitu, pojedeme na olympiádu do Tokia. ́ Jenže Maďaři začali protestovat, že prý vyhráli víc než o metr a že mají mít 39,7, což pro ně byl nominační limit. Vidím to jako dnes: pan doktor Kantůrek, vrchní rozhodčí, vzal houbu, Maďarům nechal 39,8, nám svévolně smazal 39,9 a napsal 40. Tak jsme, jak se říká, ostrouhali mrkvičku a zůstali jsme doma,“ vzpomíná Jiří Kynos.

Ani to však Jiřího od sportu neodradilo a pokračoval v závodním běhání pod hlavičkou Dukly Praha, kam v roce 1962 nastoupil v rámci vojenské služby a kde pak už jako špičkový sportovec a voják-atlet zůstal až do roku 1974.

Vrcholné období pro Jiřího Kynose začalo s rokem 1969, kdy družstvo Dukly získalo bronzovou medaili na mistrovství Evropy. Během desetidenního turné ve Švédsku Jiří vyhrál jedenáct závodů, byl vyhlášen nejlepším atletem mistrovství a v evropských tabulkách se pohyboval mezi třetí a čtvrtou příčkou. Třetí místo na mnichovské olympiádě v roce 1972 jeho týmu uniklo jen o tři setiny vteřiny.

Po skončení kariéry profesionálního sportovce odešel na oddělení správy vrcholového a výkonnostního sportu, které fungovalo na ministerstvu národní obrany. Zůstal tam od roku 1974 až do října 1988, kdy se stal členem vládního výboru pro sport. V letech 1989 až 1992 Jiří Kynos pracoval pro federální vládu na odboru společensko-politických vztahů, do jeho kompetence spadal zejména armádní sport. V roce 1992 z armády odešel, 1. ledna 1993 začal spravovat finance Českého olympijského výboru, kde působí do dnes.

Pan Jiří Kynos vyprávěl své vzpomínky dokumentaristům z neziskové organizace Post Bellum. Ta už sesbírala tisíce osudů a zpřístupňuje je na portále Paměť národa. Jste přesvědčeni, že autentické vzpomínky lidí (sportovců), jichž se bezprostředně dotkly dějiny 20. století, musejí být zachovány? Vidíte smysl ve vyprávění příběhů, které v učebnicích dějepisu nejsou? Přijďte na Běh pro Paměť národa o víkendu 10 - 12. června 2016 do obory Hvězda v Praze a podpořte tak jejich natáčení.


Nejčtenější

Rebelství vévodkyně Meghan. Co vše dělá proti královským pravidlům

Vévodkyně Meghan (Peacehaven, 3. října 2018)

Přivdala se do královské rodiny, která ji vřele přijala. Mladý pár obdivují miliony lidí a fandí mu i proto, že Meghan...

Měsíce jsem řešila ekzém, diagnóza však zněla Hodgkinův lymfom

Šárka Šteinochrová založila neziskovou organizaci Maminy s rakovinou.

To, co začalo jako svědivý ekzém, se pro mladou maminku Šárku Šteinochrovou změnilo v noční můru zvanou Hodgkinův...

Leklá ryba, otlapkávač nebo svazek mrkví. Co prozradí podání ruky?

Podání ruky

Vlastně na tom nic není. Vždyť dneska se ruka podává pořád – při pozdravu, seznamování, gratulacích, kondolencích nebo...

Jak správně používat parfém? Stačí tři střiky, ale na správné místo

Ilustrační snímek

„Parfém je neviditelný, ale nezbytný a nenahraditelný módní doplněk. Avizuje, že žena přichází, a připomíná, když už...

Menstruace bez vložek a tamponů. Češka nabízí nepropustné kalhotky

Menstruační kalhotky Snuggs

Protože použité menstruační vložky a tampony představují ročně tuny odpadu, rozhodla se Linda Šejdová, že místo běžných...

Další z rubriky

Menstruace jako byznys. Pomůcky pro ženy zažívají nebývalý boom

Ilustrační fotografie

Ačkoli patří do života většiny žen, stále je menstruace tabu. Což je zvláštní paradox ve chvíli, kdy právě menstruační...

Záda bolí i mladé a sportovce, může za to špatné sezení či jídelníček

Ilustrační snímek

Těžká aktovka, hrbení se nad lavicí, v pubertě naditá kabela přes rameno, vysoké podpatky, ale i noha přes nohu či...

OBRAZEM: Trojnásobný táta se stal abstinentem a shodil sedmdesát kilo

Darren Scanlon

Čtyřicetiletý Darren Scanlon říká, že jen díky abstinenci dokázal zhubnout nadbytečná kila a vrátil se zpět na váhu,...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Databáze nemocí

Najdete na iDNES.cz