Známe odpověď – organizmy, které dýchají kyslík, dokážou vyrobit mnohem víc energie. A ta je pro fungování jejich těla naprosto zásadní. Bez energie bychom nemohli existovat. Nemluvě o tom, že čím je organizmus větší a složitější, tím jsou jeho nároky na energii vyšší.
Veškeré živé organizmy proto využívají stejný princip: z glukózy přijaté v potravě vyrobí buňka molekulu, která se označuje jako ATP (adenosintrifosfát), kterou pak následně rozštěpí na menší části zvané ADP (adenosindifosfát). A právě při tomto procesu se uvolní energie, kterou poté buňka použije k tomu, aby mohla fungovat.
Tímhle způsobem si počínají všechny organizmy bez ohledu na to, jestli dýchají kyslík, nebo ne. Pokud se ovšem do výroby ATP tento plyn zapojí, dokáže buňka vyprodukovat až desetkrát víc energie! A to už je, panečku, jiný level.
Proto se dnes většina organizmů bez kyslíku jednoduše neobejde. Nehledě na to, že kyslík hraje klíčovou roli také při vytváření některých životně důležitých enzymů. Sečteno a podtrženo, bez kyslíku člověk nepřežije, a když, tak maximálně pár minut. Nejcitlivějším orgánem je v tomto ohledu mozek – například resuscitaci je nutné zahájit do pěti minut po zástavě srdce, každou minutu bez kyslíku, který po těle rozvádí krev pumpovaná srdcem, odumírá pětina mozkových funkcí.
Většina lidí neumí správě dýchat
Dýchání se tedy nenazývá „Dechem života“ pro nic za nic. Správné dýchání nezásobuje pouze tělo kyslíkem, ale může ovlivnit i naše myšlení a koncentraci, odbourat únavu, rozjasnit zamlženou mysl a posílit svaly.
Podle jogínů je správné dýchání tou nejlepší a nejrychlejší cestou ke zdraví. Málokdo však ví, jakým způsobem dýchat, aby bylo tělu umožněno fungovat tak, jak má. Většina lidí obvykle dýchá úplně špatně – horním hrudním dýcháním, kdy se při nádechu zvedají klíční kosti a ramena, žebra se posunují na bok, břicho je vtažené, hrudník rozšířený.
Při takovém způsobu dýchání příliš nepracuje bránice, a to je velká škoda. Jde totiž o hlavní nádechový sval, který až ze 60 procent zajišťuje objem nádechu. My však místo toho, abychom ji zapojili, dýcháme pouze horní partií plic. Není pak divu, že nám chybí vzduch a jsme nuceni dýchat v rychlejším tempu (hlavně ti, kteří mají nějaká ta kila navíc).
Při takovém způsobu dýchání přicházejí do těla malé dávky kyslíku a plíce pak pracují o to intenzivněji, ale pouze ve své horní části. Čím jsme starší, tím větší část plic se přestává aktivně podílet na procesu dýchání a tělo pak doslova hladoví po kyslíku. To vede ke vzniku různých dýchacích potíží, ale také srdečních, žaludečních a střevních onemocnění, problémů s ledvinami, játry nebo slinivkou.
Zapojte bránici a poznáte rozdíl
Brániční dýchání se dá přitom velmi snadno natrénovat. Zpočátku ho stačí provádět 20 minut denně (třeba 10 minut ráno po probuzení a 10 minut večer před usnutím). Pokud vytrváte, časem vám dechový stereotyp automaticky přejde do krve.
A jak na to? Lehněte si na tvrdší podložku a snažte se lopatky i pánev srovnat se zemí. Jednu ruku si položte na oblast pupku a druhou na hrudník. Uvolněte se a pomalu se začněte nadechovat do břicha. Měli byste cítit, jak se lehce zvedá (jako byste v něm měli malý balonek). Zároveň se začne postupně zvedat také hrudník. Při výdechu klesá opět jako první břicho a potom hrudník.
Aktivní zapojení bránice s sebou nese i řadu dalších pozitiv. Bránice je současně svalem posturálním – to znamená, že přispívá ke vzpřímenému držení těla a poskytuje oporu páteři (lidé, kteří mají vadné držení těla, bránici při dýchání téměř nezapojují).
Čím prospívá brániční dýchání* Tlak vzduchu masíruje břišní svaly a orgány umístěné v břišní dutině, což má ozdravující účinky. * Pomáhá snižovat krevní tlak, a tím i riziko srdečních chorob. * Zlepšuje a podporuje trávení. * Stimuluje uvolňování serotoninu, který je známý jako hormon štěstí. * Zklidňuje mysl a pomáhá bojovat proti stresu a nervozitě. * Zlepšuje kvalitu spánku. |
Dále hraje důležitou roli v trávicí soustavě, protože brání návratu potravy ze žaludku do jícnu, pomáhá udržovat orgány břišní dutiny na svém místě a podporuje jejich funkci (má např. pozitivní vliv na přirozený pohyb střev). V neposlední řadě stimuluje proudění lymfy, která zbavuje organizmus toxinů.
Pravidelným bráničním dýcháním lze také účinně předcházet inkontinenci, protože se při něm aktivuje pánevní dno, které bývá hlavně u žen často ochablé.
Nejde zdaleka jen o kyslík
Jak už bylo řečeno, kyslík je nezbytný pro okysličování krve a orgánů, ale celá řada dalších chemických reakcí probíhajících uvnitř těla závisí na koncentraci oxidu uhličitého, který se hromadí v momentě, kdy zadržujeme dech. A naopak – ve chvílích, kdy se nadechujeme z plných plic, množství tohoto plynu klesá, a tím dochází k zúžení cév vedoucích do srdce a do mozku (proto ta občasná únava a bolehlav po dlouhých procházkách).
Už staří Tibeťané tvrdili, že k tomu, aby člověk dlouho žil, je nutné dýchat hluboce a v delších intervalech. Časté a mělké dýchání život zkracuje. K podobnému závěru dospěli i vědci. Správné dýchání podle nich může prodloužit život o 30 až 40 let! Pravdou je, že asijští mniši praktikují každý den několikahodinová dechová cvičení, což pro běžného Evropana není časově zvládnutelné.
Nicméně existují techniky, které vám mohou prodloužit život, pokud se jim budete věnovat 10 až 15 minut denně. Jednou z nich je tzv. úplný dech.
Tento cvik můžete provádět vestoje, vsedě nebo vleže. Uvolněte se a zavřete oči. Klidně dýchejte nosem. Snažte se nadechnout do spodní části plic (břicho by mělo být vyklenuté).
