K pravidelnému cvičení jsem se dlouho nemohla přemluvit. Vždycky jsem si dokázala najít výmluvu, proč zůstat doma. To se však změnilo ve chvíli, kdy jsem oslovila osobní trenérku.
Nikdy jsem nepatřila mezi lidi, kteří by potřebovali pohyb, aby v sobě probudili hormony štěstí. Vystačila jsem si s dobrým obědem. Když jsem se však koncem roku podívala do zrcadla, uvědomila jsem si, že takhle to dál nejde. Vzhledem k tomu, že jednomu synovi je sedm a druhému tři, na poporodní kila už se to vážně svádět nedá. Sama jsem zkrátka pocítila potřebu „něco se sebou dělat“.
Nejprve jsem začala navštěvovat skupinové hodiny. Domů jsem se však vracela s bolavými zády, nataženými svaly a pocitem, že se cvičitelka nezaměřuje na to podstatné. „Skupinovek“ jsem vyzkoušela celou řadu, ale k žádné z nich jsem si nenašla cestu.
Na jedné jsem se pak seznámila s Janou Scott, která mě během lekce Pump-it (cvičení s činkou) zaujala svým přístupem. Když jsem jí po hodině líčila své pocity, nabídla mi osobní trénink. O něm jsem nikdy neuvažovala. Myslela jsem, že „osobák“ je pro lidi, kteří nevědí, co s penězi, nebo chtějí budovat velkou svalovou základnu. Brzy jsem však zjistila, že je to přesně to, co jsem hledala.
V době pandemie nebyla jiná možnost než vyrazit cvičit do přírody. Byla jsem v časovém tlaku, protože jsem potřebovala zformovat postavu do svatebních šatů, a Jana mi proto navrhla venkovní tréninky.
Prostory posilovny sice mají něco do sebe – trenérka má vše po ruce a také se vyhnete pohledům lidí, kteří si kolem provizorního cvičiště vyšli na procházku – ale čerstvý vzduch je benefit k nezaplacení a mně už se nyní do fitka ani vracet nechce.
Jana si na trénink vše potřebné přiveze (TRX, BOSU, posilovací lana i činku) a já nemusím ani shánět hlídání pro děti. Beru je s sebou – kluci si během mého cvičení hrají na hřišti.
Trénink začínáme lehkým kardiem: proběhnutím, výpady a dřepy. Pak přicházejí na řadu partie, které chci posilovat. Jak mě trenérka poučila, nemá smysl odcvičit za hodinu břicho, ruce i nohy. Lepší je si trénink rozložit a zaměřovat se na jednu část. Nejde mi o budování svalů, ale o formování, proto mi Jana přizpůsobila trénink přímo na míru a dohlíží, abych správně dýchala a cviky prováděla dobře.
Za největší výhodu osobního tréninku považuji to, že nemám šanci něco ošidit. Jakmile nedávám do cvičení maximum, Jana mě usměrní a motivuje k další snaze. Nejde sice o nejlevnější záležitost, ale výsledky pocítíte velmi brzy. Když budete střídat osobní trénink s během, skupinovými lekcemi nebo cvičením doma, nevyjde to nakonec tak draho. Za sebe můžu říct, že jsem se díky tomu naučila mít sport ráda a nebrat ho jako nutné zlo. I když je pravda, že po svatbě tempo lehce zmírním.
