Nedá mi, abych tu nezhodnotil část diskuse týkající se toxoplasmózy.

Logicky by se dalo předpokládat, že člověk z pudu sebezáchovy a rozšižování svého životního prostoru bude mít vyhraněný názor a bude se snažit potlačovat veškeré parazity, kteří žijí na jeho úkor.

Zatímco na roupy nebo tasemnici v diskusi nebyla reakce žádná a u škrkavek se točila okolo neznalosti diskutujících, na toxoplasmu byla reakce velmi výrazná, a to (dle mých původních předpokladů i dle závěrů odkazovaných studií) byla reakce až podrážděně proparazitální, tj. v přímém protikladu s logikou přežití a záchovy a prosperity lidského druhu.

Tj. i tento můj drobný průzkum je v souladu předchozími zjištěními že vliv toxoplasmy na lidské jednání je poměrně vysoký (viz i odkazovaný článek o tom jak toxoplasma mění člověka na idnes).

No vidíte, a je dokázáno, že žádný člověk s toxoplazmozou nedostane alzheimera,

Samé prehánení.

Neverím prílis tomu, ze by nejaká zena myla denne okna, ale vytrit denne v kuchyni podlahu, kdyz tam leze malé díte, není zádná velká fyzická námaha.... a pak si díte muze strkat do pusy, co mu na tu podlahu upadne.

V TV jsem videl ve výmene manzelek, kde oba rodice hulili v kuchyni, a díte trpelo chronickým kaslem, presnou diagnózu nevím.... ale je od rodicu vrchol cynismu vuci díteti.

Vse se má delat s mírou. K cemu slouzí, ze má rodina neprizpusobivých vygruntovaný byt, kdyz odpadky házejí za dvere nebo z okna..... a zloutenka a dalsí nemoci z nedostatecné hygieny jsou predevsím tam, kde takových lidízije víc pohromade a mnozství odpoadku a spíny v okolí se tím násobí

Před lety se v Brazílii dělal výzkum nemocnosti dětí. Nejhůře dopadly děti z lepších poměrů, nejlépe naopak ty ze slumů. Závěr byl jednoznačný: děti ze slumů mají tak vytrénovaný imunitní systém, že je téměř nic neporazí. Tedy pokud přežijí první tři roky života. Dětská úmrtnost v této věkové kategorii je ve slumech mnohonásobně vyšší než průměr. Takže - všeho s mírou. S čistotou i špínou se to nesmí přehánět.

A o tom to je - proto se zdá, že se prodlužuje délka dožití, ale jsou to právě ročníky které se narodily do krize 30. let, přežily Hitler,a studenou válku/bolševika a nyní nám táhnou věkový průměr nahoru.

To ale skončí - stejně jako děti ze slumů jsou probrány vysokou kojeneckou úmrtností, děti z lepších rodin pak díky péči rodičů a drahém zdravotní péči přežívají i když ve slumech by neměly šanci.

Stejně tak se dá vyzkoumat korelace mezi pečením chleba v domácnosti a vysokou kojenedkou úmrtností

...tak přemýšlím, jestli je horší mít toxoplasmu... nebo panickou hrůzu, že ji chytím?

Zvýšené riziko nakažení se Toxoplasma gondii neplatí pouze pro kontakt s kočkou jako přímým zdrojem infekce, ale i pro kontakt s materiály kontaminovanými infikovanými výkaly. Velký význam mají v tomto ohledu podrobné studie Frenkela a Ruize z Kostariky (Frenkel & Ruiz 1980; Frenkel & Ruiz 1981). Podle autorů se lidé mající kočku často nakazí uvnitř domu, především v domech s betonovou podlahou, kde kočky defekují. Vysoká prevalence je i u lidí žijících v domech s dřevěnou podlahou, v nichž bývají často prostory sloužící volně žijícím kočkám jako úkryt a jsou tak zdrojem kontaminované půdy. Oocysty jsou schopny v prostředí dlouhodobě přežívat. V zemi zůstávaly infekční i po osmnácti měsících (Frenkel a spol. 1975b). Délka přežívání oocyst závisí zejména na teplotě a vlhkosti. V suchém prostředí a při vystavení přímému slunečnímu světlu dochází k jejich rychlé destrukci (Yilmaz & Hopkins 1972). Na ostrově La Guadeloupe byla v oblastech s větším množstvím srážek vyšší prevalence toxoplasmosy než v sušších oblastech (Barbier a spol. 1983), studie ze Salvádoru však tuto asociaci nezjistila (Remington a spol. 1970). V Peru byla zjištěna negativní korelace mezi prevalencí toxoplasmosy a nadmořskou výškou (Cantella a spol. 1974).

A proto je jasné, že od kočky se nakazíte pouze pokud jíte její trus a to ještě se musíte trefit do 12h intervalu, kdy kočka vylučuje infekční oocysty. V jiném období je již nevylučuje a s nejvyšší pravděpodobností ani více ve svém životě vylučovat nebude. Modifikace chování hostitele parazity je dávno známý fakt. Ale s toxoplasmiu jsme na vážkách, člověk není definitivním hostitelem, takže modifikace chování hostitele ze strany parazita by byla zbytečná.

Druhým zdrojem infekce jsou oocysty vylučované v kočičím trusu. Výsledky prací zjišťujících asociaci mezi kontaktem s kočkou a toxoplasmosou se různí. Zatímco studie z Ruska (Ševkunova a spol. 1976), Kostariky (Frenkel & Ruiz 1980) a La Guadaloupe (Barbier a spol. 1983) tento vztah zjistily, ve studiích z Japonska (Konishi & Takahashi 1987), USA (DiGiacomo a spol. 1990), Německa (Braveny a spol. 1973) a Itálie (Buffolano a spol. 1996) vztah mezi kontaktem s kočkou a toxoplasmosou zjištěn nebyl. Mezi původními obyvateli na Nové Guiney byly v oblastech, v nichž jsou domácí kočky chovány zcela vyjímečně nebo vůbec, detekovány protilátky proti Toxoplasma gondii v méně jak 2% případů narozdíl od 14% do 34% pozitivně reagujících případů v oblastech kde byl chov koček běžnější (Wallace a spol. 1974). Pokud je kočka chována izolovaně v bytě a krmena konzervovaným masem je riziko její nákazy, a tím pádem i možnost nákazy člověka, velmi malé (Frenkel & Dubey 1972). Protože oocysty vyloučené v kočičím trusu jsou infekční až po vysporulování tzn. po 2-4 dnech, je doporučováno denně čistit nádobu, do níž kočky defekují (Robinson 1973). Kočka vylučuje oocysty po několika dnech od nakažení po dobu asi sedmi dnů (Hagiwara a spol. 1981). Přestože byly zjištěny případy reaktivace vylučování oocyst, většina koček vylučuje pouze jednou za život (Robinson 1973).

Sumárně k bludům kteří tu někteří přispěvatele šíří o toxoplasmose:

https://web.natur.cuni.cz/flegr/etoeko/all3.htm

"Člověk se může postnatálně nakazit toxoplasmosou pozřením masa obsahujícím tkáňové cysty nebo materiálem kontaminovaným oocystami vylučovaných v kočičím trusu. Jedním z rozhodujících faktorů uplatňujících se v epidemiologii toxoplasmosy jsou tedy potravní zvyky. Konzumace syrového nebo špatně tepelně upraveného masa zvyšuje pravděpodobnost nakažení se toxoplasmosou (Braveny a spol. 1973; Stagno & Thiermann 1973; Buffolano a spol. 1996). Byly popsány i případy infekce toxoplasmosy přímo po požití syrového masa (Sacks a spol. 1983). Vysoká prevalence toxoplasmosy je v některých zemích např. ve Francii vysvětlována oblibou jídel z ne zcela tepelně upraveného masa (Desmonts & Couvreur 1974) a naopak nízká prevalence nepřítomností těchto praktik např. v čínských komunitách v Hong Kongu (Ko a spol. 1980) i v Jakartě (Gandahusada 1978). Výše rizika při konzumaci syrového masa samozřejmě závisí také na druhu zvířete z něhož maso pochází. Nejrizikovější je v tomto ohledu králičí maso z malochovů u něhož byla v České republice zjištěna promořenost 53% (Hejlíček & Literák 1994) a maso skopové u něhož byla promořenost toxoplasmosou 54,6% (Hejlíček & Literák 1993a). Podstatně nižší prevalence toxoplasmosy byla zjištěna u jatečných prasat 5,9% (ovšem 35,1% v domácích chovech) (Hejlíček, Literák 1993b) a podobně nízká prevalence u skotu 4,1% (Hejlíček & Literák 1992). Studie z Panamy (Frenkel a spol.1995),La Guadaloupe (Barbier a spol. 1983) a Švédska (Huldt a spol. 1979) vztah mezi konzumací syrového masa a toxoplasmosou nezjistily."

...které...

to by si měla přečíst moje matka!. Podle ní je totiž úklid jednou týdně málo, ona uklízí denně, u ní se dá jíst z podlahy, jak je pořád naleštěná a já i sestra těžké alergičky 

Se synem máme pravidlo, ze kdyz mu doma spadne rohlík na zem, tak když ho do tří sekund zvedne, tak stačí ofoukat a v pohodě. Sice nemá v šesti letech moc pojem, kolik to je, ale ví, že to musí být skoro hned. Pes nám na gauč pochopitelně leze, vytíráme tak jednou za jeden-dva týdny, prach dle potřeby... Tak nějak potřebujeme čas na důležitější věci, než je permanentní úklid. No, a kluk marodil naposledy tak před dvěma roky (nepočítám rýmyčku). Tak to asi děláme dobře.. Až na ty LEGO kostičky, ty jsou taky všude a když na ni taťka (to jako já) šlápne bosou nohou, tak to je u nás céres..

pokud mate doma psa , kterej leze po gauci a vytirate jednou za tyden , tak jste podle me cunata. A to nejsem zadnej cimprlich , ale videl jsem par podobnych domacnosti s mazlickem , na kteryho se nikdo nesmel ani krive podivat a bylo mi na bliti ...

Ten kdo casto pojida antibiotika a vubec ruzne leky, ma logicky ponicenou imunitu, no a kdo ma ponicenou imunitu, ten je casto nemocny. Dalsim problem je stres. Nejezte tedy leky vy ani vase deti, hodte se do klidu, budte stale pozitivne naladeni, obklopte se zviratky a budete zdravi vy a take vase deti.

Správně. Když bude mít dítě zápal plic, hlavně žádná antibiotika. Obklopte ho zvířátky a nechte to na matce přírodě, ona si to vyřeší. Muck.