Prospěte se k lepší DNA, vyzývají vědci. Ale nic se nesmí přehánět

  0:20aktualizováno  0:20
Proč vlastně potřebujeme spánek? Lékaři se ptají odnepaměti. Většinou se předpokládá, že funguje jako restart počítače. Tuto teorii podpořil i výzkum týmu z izraelské univerzity Barilan, který tvrdí, že během nočního odpočinku naše tělo opravuje vlastní DNA, píše se v článku magazínu Téma.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Izraelští vědci testovali hejno dánií pruhovaných – malé rybky obecně známé jako zebřičky mají molekulární biologové rádi, jejich mláďata mají totiž průsvitná těla, což usnadňuje pozorování. V tomto případě sledovali pod mikroskopem jejich neurony (nervové buňky v mozku) a srovnávali stav chromozomů (ty označili barevnými chemikáliemi) a DNA během rybího spánku i bdění.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Vláknina: tajná zbraň proti nemocem

Jak konzumace vlákniny souvisí s nemocemi? A kolik bychom jí tedy měli denně zkonzumovat? Více čtěte v novém vydání týdeníku Téma.

A zjistili, že během dne poškození DNA přibývalo a chromozomy nebyly příliš aktivní. Během noci ale nastal pravý opak: chromozomy měnily tvar daleko častěji, což posilovalo opravy uvnitř DNA, a poškozených buněk tak ubývalo. Jako by neurony čekaly, až organismus usne a přestane dávat pozor, a pak začaly pracovat na jeho uzdravení.

Vědci z toho vyvozují, že pokud spíme špatně a naše neurony tuto příležitost dlouhodobě nedostávají, vede to k neurodegeneraci, která tvoří základ Parkinsonovy nemoci či Alzheimerovy choroby, ale i k dalším problémům v organismu.

Pravidelnost spánku

Spojitost spánku se změnami v DNA potvrdil i jiný výzkum neurologů z Hongkongu. Zjistil, že nedostatek spánku, ale hlavně jeho nepravidelnost, způsobuje poškození lidské DNA.

Vědci testovali pět desítek lékařů, z nichž polovina chodila pětinu dní v měsíci na noční směny. A právě u této skupiny testy zjistili, že v jejich buňkách docházelo k úbytku genu, který má na starosti noční opravy DNA – ve spánku totiž z neuronů odbourává toxické proteiny (ve fázi bdění to neumí).

Pokud na to má ale málo času, toxiny dál zůstávají v mozkových buňkách. Tím zpomalují a narušují jejich činnost, což se projevuje ztrátou soustředění, schopnosti přemýšlet a řešit problémy, mozek prostě pomaleji zpracovává informace. Naopak stoupá stres (podráždění, nervozita) a intenzita negativních emocí. Pokud se tento stav opakuje pravidelně, dochází k nevratnému poškození neuronů.

Nedostatkem či špatnou kvalitou spánku přitom v západní civilizaci, která je orientována na pracovní výkon, trpí 30–45 % lidí. A více muži než ženy (42 % versus 37 %).

Minimálně stejně důležitá jako délka spánku je ale jeho pravidelnost, tedy čas, kdy člověk chodí spát a kdy vstává. Podle neurovědců z italského Janova nepravidelnost ve spánku vede k ospalosti během dne a k nižší fyzické aktivitě, a to bez ohledu na délku spánku.

Lidé, kteří nepravidelně spí, trpí i vyšší mírou stresu, depresí a je u nich daleko častější cukrovka, vysoký krevní tlak a obezita, což vede k vyššímu riziku kardiovaskulárních problémů, tedy i infarktu a mozkové mrtvice.

Zvířecí rekordmani

Doba spánku se u jednotlivých živočišných druhů liší. Zatímco dospělý člověk by měl spát cca 6 až 8 hodin denně, pásovec štětinatý denně prospí v průměru 20,4 hodiny, netopýr nebo krajta zhruba 20 hodin, koala 19 hodin, lev 18 hodin, tygr 15 hodin, lenochod 14 hodin, kočka 12 hodin a pes více než 10 hodin. 

Naopak mroži jsou vzhůru až 84 hodin v kuse, volně žijící sloni afričtí spí jen dvě hodiny denně (v zoo je to ale až třikrát tolik), a to zpravidla vestoje opřeni o strom (ochrana před predátory) – pokud si lehnou na bok, jde jen o krátké zdřímnutí. 

Někteří vodní savci (aby se mohli vynořit a nadechnout se) a ptáci (aby mohli dál letět) mají při spánku jednu hemisféru mozku v bdělém stavu. Další zvířata využívají i tzv. zimní spánek (hibernaci), kdy v období nedostatku potravy dojde k útlumu jejich fyziologických procesů. 

Pravidelnost spánku pomáhá totiž udržet správnou synchronizaci vnitřních biologických hodin, které řídí pochody v organismu. Tělo má na noc naprogramované změny produkce hormonů, jiný je i srdeční rytmus, krevní tlak a mnoho dalších věcí. Své biologické hodinky, závislé na světle a tmě, mají i všechny buňky v těle. Pokud se jejich rytmus „rozhodí“, vyvolá to v organismu na sebe navazující potíže.

I příliš spánku škodí

Problémem ale může být překvapivě nejen nedostatek spánku (v průměru u dospělého člověka méně než 6 hodin denně), ale i jeho nadbytek. Podle studie čínských vědců, publikované v časopisu European Heart Journal, jsou lidé, kteří denně spí víc než osm hodin, více ohroženi onemocněním srdce i cév.

Dokázalo to osmileté sledování bezmála 120 tisíc lidí ve věku od 35 do 70 let, kteří žili ve 21 zemích světa s různou ekonomickou úrovní. U lidí, kteří spali v průměru méně než 6 hodin denně, bylo riziko kardiovaskulárních problémů vyšší o 9 %.

U těch, kteří spali naopak devět až deset hodin, pravděpodobnost problémů se srdcem a cévami vzrostla o 17 %. A u lidí, kteří spali více než deset hodin denně, pak dokonce o 41 %.

Autor:

Jaro a zdraví

Využijte krásného počasí a vydejte se pro zdravé pochoutky do přírody. Oblíbený medvědí česnek najde své místo v pomazánkách či domácím pestu. Jako zdravé sladidlo si můžete připravit pampeliškový med.


Nejčtenější

S vědomím smrti žiju teď každý den, říká Veronika Hurdová

Veronika Hurdová

Spisovatelka a autorka blogu Krkavčí matka Veronika Hurdová před třemi lety ovdověla. Doma tehdy měla dvě malé děti...

Je tomu již osmdesát let, co pětiletá dívka porodila zdravé dítě

Lina Medinaová přivedla před osmdesáti lety na svět zdravého chlapce

Přesně před osmdesáti lety malá peruánská dívenka jménem Lina porodila v Limě dítě. Bylo jí pouhých pět let, sedm...

Fascinují mě muži, kteří milují svou práci, říká mluvčí vlády Jana Adamcová

Jana Adamcová

Moderátorka, kterou si pamatujeme jako sporťačku z TV Nova, a současně manželka režiséra Jiřího Adamce, se nedávno...

Vzala ten nejmenší nůž a bodla třikrát. Teď sedí za pokus o vraždu

Nikola si odsedí pět let ve vězení.

Monika, která zabila svého manžela, není ve věznici Řepy jediná, která na partnera vztáhla ruku. „Třikrát jsem ho...

Přehlídka bradavek i kalhotek. Kráskám v Cannes se trapasy nevyhýbají

Trapasy na červeném koberci

Odhalené bradavky i spodní prádlo, pády nebo vyzuté lodičky. To jsou faux pas, kterých se mnohdy nevědomky dopustily...

Další z rubriky

Bez chemie a levně. Povolejte k boji proti běžným neduhům bylinky

bylinky

Zázvor a česnek nasadí při viróze kdekdo, příroda ale nabízí mnohem víc. Zkuste smrkové výhonky nebo třeba kopřivu....

Úzkost jako civilizační nemoc. Pět kroků, jak si můžeme pomoct sami

Ilustrační snímek

Strach je jednou z nejdůležitějších a nejužitečnějších emocí, která nám pomáhá přežít. I úzkost je strach, ale na...

Rudou skvrnou za destigmatizaci menstruace. Francouzka šokovala Instagram

menstruace

Influencerka Shera Kerienski přidala na svůj instagramový profil fotografii v bílém oblečení, na kterém vyniká červená...

Najdete na iDNES.cz