"Letos mělo černý kašel už šest set lidí a do konce roku se očekávají další případy. Nejčastější výskyt je vždy na podzim, kdy se děti po prázdninách vracejí do školek a škol," říká lékařka Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu. Nemoc se totiž šíří lavinovitě právě v kolektivech.
Černý kašel se těžko rozpoznává
Černý kašel je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest. Jde o kapénkovou nákazu – rozšiřuje se tedy kýcháním, kašláním a smrkáním. Zpočátku není jednoduché onemocnění rozpoznat, protože často připomíná běžné nachlazení nebo virózu.
Příznaky černého kašle- Suchý, dráždivý a sípavý kašel, který nereaguje na běžnou léčbu - Dávení až zvracení - Zástava dechu - Zvýšená teplota - Hubnutí, celková schvácenost - Vykašlávání hlenu |
Lékař mu zachránil život
Pětatřicetiletý Petr byl jedním z devíti pacientů, kteří v roce 1981 onemocněli černým kašlem. Počet nemocných býval v osmdesátých letech minimální, tehdy šestiletý chlapec byl proto lékaři právem považován za vzácnou výjimku.
"V noci mě probudil dávivý kašel. Nemohl jsem dýchat ani popadnout dech," vypráví Petr. Záchvaty kašle byly natolik silné, že nezbývalo než ihned zavolat záchranku.
Lékař, který přijel, správně indikoval černý kašel, což není vždycky úplně jednoduché. Petrovi tak bez nadsázky zachránil život. Pacienta okamžitě převezl do motolské nemocnice, kde Petr v karanténě strávil tři týdny. Léčba spočívala v klidovém režimu a užívání antibiotik.
Černý kašel představuje pro pacienty značnou zátěž. S jeho následky se tak mohou i po vyléčení potýkat po mnoho dalších měsíců nebo let.
"Po propuštění jsem sice už nebyl v kritickém stavu, ale pořád se mi špatně dýchalo. Trvalo dva roky, než jsem se z nemoci dostal. Hodně mi pomohl pobyt v ozdravovně v Krkonoších, kde jsem chodil často do přírody, absolvoval individuální i skupinové inhalace včetně zpívání a posiloval břišní svaly," říká Petr.
Novorozencům a kojencům hrozí udušení
Onemocnění je nebezpečné zejména pro novorozence a kojence, kteří ještě nemají vyvinutý kašlací reflex a hrozí jim udušení. Neočkované nebo neúplně očkované děti do jednoho roku se mohou nakazit od starších sourozenců, rodičů a prarodičů.
Očkování ani prodělání nemoci totiž proti černému kašli nezaručuje celoživotní ochranu. Nemoc se v Česku nejčastěji vyskytuje u devíti až patnáctiletých dětí. Onemocnět však mohou i dospělí, kteří by se měli proti černému kašli chránit vakcinací.
"V posledních čtyřech letech u nás na černý kašel dokonce tři děti zemřely. Všechny byly ve věku do čtyř měsíců a dosud nebyly očkované. Poslední úmrtí spojené s černým kašlem přitom bylo naposledy zaznamenáno v roce 1970," dodává Fabiánová.
Podle lékařky se nemoc v zemi ve zvýšeném počtu vyskytuje z více důvodů. Jedním z nich je i otevření hranic po roce 1989, kdy se k nám pravděpodobně dostaly kmeny bakterií, které na našem území dříve nebyly.
jak se očkuje proti černému kašli?V Česku se proti černému kašli plošně očkuje od roku 1958. Povinně jsou očkováni kojenci do 9. týdne věku, batolata a předškoláci. Očkování probíhá v šesti dávkách. Předposlední dávku dostanou děti před nástupem do školy mezi 5. a 6. rokem života a poslední šestou dávku v deseti nebo jedenácti letech. Po dalších deseti letech je vhodné nechat se znovu přeočkovat. Jenže očkování pro dospělé zdravotní pojišťovny nehradí a očkovací látka proti černému kašli je k dostání pouze ve vakcíně kombinované s ochranou proti tetanu a záškrtu. Stojí kolem devíti set korun. |
