Ebola zabije až 90 procent pacientů
Jednou z největších hrůz afrických zemí je ebola. Nemoc způsobuje virus objevený v roce 1976, který napadá člověka a některé primáty. Některé kmeny viru mají úmrtnost i 90 procent a pokaždé, když epidemiologové slyší jejich názvy jako ebola-Zair, ebola-Súdán a ebola-Bundibugyo, vědí, že je zle.
Inkubační doba nemoci je pět až 10 dnů, objevuje se zvracení, průjem, boláky v ústech a krvácení – proto se ebole také říká krvácivá horečka. První krev se objeví skrz trávicí ústrojí, posléze člověk krvácí ze všech tělesných otvorů. Ale i z vnitřcích orgánů, ebola těžce poškozuje zejména játra.
Lékaři provádějící pitvu zemřelých popisovali stav jejich jater slovy „jako namixovaná“ či „krvavá kaše“. Smrt nebo postupné uzdravování nastává obvykle v rozmezí šesti až deseti dnů. Jméno ebola bylo převzato od řeky, která protéká oblastí, v níž propukla první epidemie.
Neglerióza – parazit, co lidem požírá mozek
Za původem další nejsmrtelnější nemoci na planetě se můžeme vrátit do někdejšího Československa. V Ústí nad Labem v letech 1962 až 1965 byl zjištěn dosud největší výskyt této choroby na světě. Šlo o negleriózu, které se také říká „primární amébová meningoencefalitida“. Jde e o vzácný hnisavý zánět mozkových blan a mozku.
Původcem je malý organismus, améba Naegleria fowleri, jejíž anglický název zní „brain-eating amoeba“, tedy mozek požírající améba. Zabíjí tak, že doslova požírá mozkovou tkáň nakažených. Lidstvo ji objevilo v 60. letech 20. století a její největší epidemie zasáhla tehdy nicnetušící Československo.
Během pár let zemřelo v Ústí 16 mladých lidí na hnisavý zánět mozku. Dlouho čeští mikrobiologové a epidemiologové nedokázali přijít na to, že úmrtí způsobovala améba, neustále totiž hledali bakteriologický původ nemoci. Malý organismus nakonec objevili za velmi zvláštních okolností.
Améba přežívala pouze v ústeckých Lázních dr. Vrbenského. Když byly totiž jednou za čas závody vodního póla, hladina se musela zvednout, aby se dalo hrát i v mělké části určené dětem. Když se pak hladina opět snížila, améby, žijící v prasklinách keramického obkladu, se začaly vyplavovat. V USA od roku 1962 dostalo tuto nemoc 132 lidí, přežili jen tři.
Vzteklina čili běsnivost opředená pověrami
Na vzteklinu, které se také říká rabies (z latinského rabhas – páchat násilí, pozn. red.), běsnění či lyssa (z řeckého lud – násilí), stále umírá kolem 55 tisíc lidí ročně, zejména v Africe a Asii.
Původcem je virus (Rabies lyssavirus), který napadá centrální nervový systém všech teplokrevných živočichů včetně lidí. Inkubační doba je 10 dnů až několik měsíců. U zvířat je nejčastější tzv. „zuřivá forma“.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
V 1. fázi se objeví apatie, deprese a ochrnutí hltanu, což znemožňuje polykání a sliny tečou z úst ven. Při 2. fázi nastupuje asi třídenní agresivita, napadání jiných zvířat i člověka, zvíře se vrhá na stěny, okusuje či požírá například kameny, silné svědění nutí škrábat se do masa. Zvířata šilhají a mají ochrnuté hlasivky.
Po třech dnech následuje poslední stadium, ochrnutí končetin, močového měchýře i konečníku a následuje úhyn. Podobné příznaky mají i lidé, na které se nemoc přenáší zejména ze slin, nejčastěji po napadení nemocným zvířetem. Záznamy o vzteklině jsou staré i pět tisíc let. Produktem lidského strachu ze vztekliny jsou nejspíš i vlkodlaci a upíři. Nemocní často končili upáleni na hranici, většina procesů spadá právě do období epidemií vztekliny. Když už se tehdy léčilo, doporučovala se konzumace jater vzteklého psa, račích očí, kohoutích mozků nebo hřebínků.
Jakmile nemoc propukne, končí vždy smrtelně. Po pokousání se dá člověku ještě pomoci včasným očkováním, protilátky přítomné během inkubační doby zabrání postupu viru do mozku.
Nemoc zkamenělých lidí
Pokud člověk onemocní vzácnou genetickou poruchou zvanou FOP, což je zkratka pro Fibrodysplasia ossificans progressiva, je jisté, že zemře. Je to jediné onemocnění, kdy se jeden orgán mění na jiný.
Nemoc se na počátku často projeví deformací palce u nohy. Následně dochází k pravidelným otokům měkkých tkání. Při postupné progresi se ale děje něco, co nemá v lidském těle obdoby. Svaly, šlachy, vazy a další měkké tkáně se postupně mění v kosti.
Důvodem je mutace opravných mechanismů. Postupně tuhnou klouby, na kost se mění například žvýkací svaly, což znemožňuje příjem potravy, „zkamenělá“ páteř a hrudní koš naruší oběh krve a dýchání. I přes kůži jsou viditelné větší či menší přebytečné kosterní výrůstky, jejich odstranění ale vede k jejich ještě intenzivnějšímu růstu. Lidé se dožívají kolem čtyřiceti let věku.
Prionové choroby a tkáň děravá jak houba
Mezi nejsmrtelnější nemoci na planetě patří i onemocnění známé jako prionové choroby. V mozku savců včetně člověka existují tzv. prionové bílkoviny, které se pravděpodobně podílí na výkonnosti dlouhodobé paměti, odpočinku a spánku. Bílkovina se ale určitým mechanismem může přeměnit ve vadnou a vznikne tzv. prion.
Ten je velmi odolný proti štěpným enzymům odklízejícím vadné bílkoviny – tělo se ho prostě neumí zbavit. Priony pak tvoří chuchvalce, které buňku nakonec zahltí a zahubí. V šedé hmotě vznikají mikrotrhliny, celková tkáň je pak děravá jako houba na nádobí. Důsledkem je velmi rychlá progrese demence a smrt.
Vědci zjistili, že nemoc se může u lidí šířit i potravou, což je dokázáno pouze u kmene Fore z Nové Guineje. Je to důsledek kanibalismu – pojídání mozků svých předků. Přenos mezi druhy, třeba ze skotu na člověka, se zjišťuje.
