Vzteklina čili běsnivost opředená pověrami
Na vzteklinu, které se také říká rabies (z latinského rabhas – páchat násilí, pozn. red.), běsnění či lyssa (z řeckého lud – násilí), stále umírá kolem 55 tisíc lidí ročně, zejména v Africe a Asii.
Původcem je virus (Rabies lyssavirus), který napadá centrální nervový systém všech teplokrevných živočichů včetně lidí. Inkubační doba je 10 dnů až několik měsíců. U zvířat je nejčastější tzv. „zuřivá forma“.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma |
V 1. fázi se objeví apatie, deprese a ochrnutí hltanu, což znemožňuje polykání a sliny tečou z úst ven. Při 2. fázi nastupuje asi třídenní agresivita, napadání jiných zvířat i člověka, zvíře se vrhá na stěny, okusuje či požírá například kameny, silné svědění nutí škrábat se do masa. Zvířata šilhají a mají ochrnuté hlasivky.
Po třech dnech následuje poslední stadium, ochrnutí končetin, močového měchýře i konečníku a následuje úhyn. Podobné příznaky mají i lidé, na které se nemoc přenáší zejména ze slin, nejčastěji po napadení nemocným zvířetem. Záznamy o vzteklině jsou staré i pět tisíc let. Produktem lidského strachu ze vztekliny jsou nejspíš i vlkodlaci a upíři. Nemocní často končili upáleni na hranici, většina procesů spadá právě do období epidemií vztekliny. Když už se tehdy léčilo, doporučovala se konzumace jater vzteklého psa, račích očí, kohoutích mozků nebo hřebínků.
Jakmile nemoc propukne, končí vždy smrtelně. Po pokousání se dá člověku ještě pomoci včasným očkováním, protilátky přítomné během inkubační doby zabrání postupu viru do mozku.