Dospělý člověk mrkne za den průměrně sedmnáct tisíckrát, za rok naše oční víčka udělají přibližně šest a půl milionu pohybů. Lidské oko je schopno rozpoznat šestnáct milionů barevných odstínů. Své definitivní velikosti dosáhne mezi deseti a třinácti lety.
Obecně se rozpoznávají čtyři základní barvy očí (modrá, zelená, šedá a hnědá), ale jejich odstíny i kombinace jsou velmi pestré. Barva očí se u novorozených dětí mění a svou definitivní podobu obvykle získává až kolem jednoho roku života. Oči fascinují lidi už od pradávna a vznikla kolem nich spousta mýtů a polopravd:
Mýtus: Čtením v šeru si zkazíte oči
Také vás rodiče strašili tím, že si čtením při baterce pod peřinou zkazíte oči? Nemusíte se bát. Vyvrácením tohoto mýtu se zabývala celá řada vědců a všichni dospěli k jednoznačnému závěru, že čtení při nedostatečném světle váš zrak nepoškodí. Například v roce 2007 si dvojice vědců, Rachel Vreemanová a Aaacon Carrol, dala práci se shromážděním všech studií provedených doposud na toto téma.
Porovnávali jejich výsledky a dospěli k závěru, že čtení při nedostatečném světle sice oči vyčerpává a budete poté unavení, ale tento negativní efekt je pouze dočasný a k žádnému trvalému poškození očí v této situaci nedochází. Dojít může také k pocitu suchých očí, protože člověku dělá větší potíže při nedostatečném světle zaostřit a méně často mrká. Závěry svého zkoumání autoři zveřejnili v British Medical Journal.
Mýtus: Mrkev vám zlepší zrak
Pokud se domníváte, že vás konzumace mrkve zbaví nutnosti nosit brýle, jste na velkém omylu. Mrkev má pro vaše tělo spoustu zdravotních přínosů a její konzumace vám zcela jistě prospěje, ale váš zrak se tím nijak nezlepší. Je sice pravda, že mrkev obsahuje velké množství vitamínu A, který pomáhá snižovat riziko rozvoje očních onemocnění, ale podle výzkumu provedeného v roce 2007 na University of Wisconsin k ochraně našeho zraku stačí poměrně malé množství vitamínu, který nemusí být nutně dodán v mrkvi.
Vzhledem k tomu, že vitamín A je obsažen v celé řadě dalších potravin, vyvážený a pestrý jídelníček jeho spotřebu dokonale pokryje a podle vědců není potřeba konzumovat kilogramy mrkve v domnění, že tím zachráníte svůj zrak. Odborníci doporučují, že denní příjem vitamínu A by měl činit 1 300 mikrogramů, což znamená, že průměrně velká mrkev pokryje doporučovaný denní příjem na více než 400%.
Mýtus: Dlouhé sezení u počítače ničí zrak
Podle britské studie zveřejněné v deníku The Guardian stráví Britové za celý život průměrně 130 000 hodin před televizní obrazovkou nebo monitorem počítače. Průměrný dospělý sedí před počítačem pětatřicet hodin týdně. Šedesát tři procent uživatelů počítačů si stěžuje na úporné bolesti hlavy a třiapadesát procent trpí pocitem unavených očí. Nejspíš jste také slyšeli, že dlouhé sezení u počítače vám zničí zrak. Toto tvrzení je pravda jen částečně.
Člověk pozorující monitor počítače přibližně třikrát méně mrká (za normálních podmínek mrkneme šestnáctkrát až dvacetkrát za minutu, kdežto při sledování počítače šestkrát až osmkrát). To vede suchým, podrážděným očím a problémům se zaostřením.
Přidávají se bolesti hlavy, šíjového svalstva, únava a mžitky před očima. Odborníci tento soubor problémů označují jako Computer vision syndrom (CVS). Na druhou stranu se nemusíte bát, že by vám zírání do počítače způsobilo krátkozrakost, zvýšilo počet dioptrií nebo něco podobného. Žádná studie nepotvrdila, že by sledování monitoru počítače mělo takové účinky.
Mýtus: Dětský zrak se může poškodit sledováním televize zblízka
Negativní zdravotní dopady sledování televize jsou neoddiskutovatelné, ale už dávno se ví, že pokud bude vaše dítě sedět půl metru od obrazovky, oči si tím nezničí. Stejně tak si může při čtení držet knihu těsně před obličejem.
Děti totiž dokáží zaostřit mnohem lépe než dospělí. Zatímco u dospělých vede sledování obrazovky (nebo knihy) z příliš velké blízkosti k pocitu napětí v očích a únavě, děti jej většinou zvládají bez větších problémů. Naopak sledování televize z velké blízkosti je pro děti typické a tento zvyk postupem času mizí sám od sebe.
Mýtus: Je normální, že děti šilhají
Utěšujete se tím, že šilhání je u dětí normální a časem z něho váš potomek vyroste sám od sebe? I když si spousta rodičů myslí, že šilhání (strabismus) u miminek je přirozené a dítě z něho za pár let vyroste, není tomu tak. Studie ukázaly, že žádné dítě nešilhá od narození, ale strabismus se u nich objevuje většinou během prvních dvou měsíců spolu s tím, jak se vyvíjí jejich zrak.
U novorozenců může být občasné šilhání způsobeno nedostatečným vyvinutím očních svalů, ale už šilhajícího kojence staršího čtyř měsíců by měl vidět lékař. "Mezi lidmi přežívá názor, že děti do jednoho nebo i do tří let mohou malinko šilhat a že to ničemu nevadí. My se jim snažíme vysvětlit, že normální to není nikdy," říká prezident České kontaktologické společnosti Pavel Rezek, kterého cituje agentura ČTK.
Čím dříve je vada očí objevena, tím větší je naděje na její úspěšné odstranění. Podle odborníků je nejúčinnější odstranění u dětí do čtyřech let, po sedmém roce života už úspěšnost výrazně klesá.
