ROZHOVOR: Je to svoboda, když šlápneš mimo chodník, říká Simon James

Že na běžeckém chodníčku narazíte na lecjakého týpka, je známá věc. Simona jsem potkala při běhání v Londýně a jeho způsob vnímání běhu jako dobrodružství mě zaujal. Je totiž zakladatelem první známé běžecko-zážitkové agentury.
Fotogalerie4

Running the Alps | foto: archiv Simona JameseRungo.cz

Jeho prázdninová agentura vozí běžce za zážitky po Británii i Evropě. Jeho tým se skládá z běžců, horolezců i horských vůdců, a ačkoliv všichni milují závodění a výzvy, běh a pocity při něm milují ještě víc. Ví, že běhání v zajímavém prostředí chutná ještě lépe a že je běhání tím nejlepším prostředkem poznávání krajiny okolo. Když běží pod krásnými horskými masivy, mají ten nejintenzivnější pocit pobytu na tomto světě. A tak se rozhodli svoje zkušenosti a dojmy sdílet s ostatními běžci.

Marathon des Sables

Přeměna byznysmana ze City v ultramaratonce

Simone, způsob, jakým jsi začal běhat, je opravdu hodně originální. Jak to tehdy s tebou bylo?

Byl jsem tlustej chlápek ze City, který díky práci přibral 36 liber (něco málo přes 16 kg, pozn. red.). V roce 2006 jsem se vsadil s jedním ze svých obchodních klientů, že uběhnu závod West Highland Way ve Skotsku na 54 mil (téměř 87 kilometrů, pozn. red.). Předtím jsem uběhl v kuse maximálně 5 mil.

A sázku jsi vyhrál. Co přesně jsi vyhrál?

Je to sranda, ale já jsem si vůbec nemyslel, že to dám, a tak jediný můj zisk ze sázky bylo, že jsem získal novou vášeň. Ten klient je teď jedním z mých nejlepších přátel, opravdu změnil můj život. Takže jsem vlastně vyhrál hodně.

Na dobrodružství a zážitcích při běhu si dáváš záležet. Prý jsi přeběhl celou Hadriánovu zeď?

Běžel jsem to tři dny. Všechno jsem si zařídil a vymyslel sám. Je to vlastně skvělé místo na běhání, protože začínáš z města, všude po trase je snadné najít ubytování. Běží se tudy i oficiální závod, ale nepokrývá celou délku zdi. Střední pasáž je tedy hodně těžká, ale zase je snadná pro navigaci. Prostě běžíš přes celou šířku Anglie.

Běžel jsi slavný Marathon de Sables. Jaké pocity sis z něj odnesl?

Pocit izolace a krásný pohled na noční oblohu. Navíc jsem to běžel se svou přítelkyní a to sdílení z toho udělalo opravdu speciální zážitek.

Proč zrovna traily? Přece jenom jsi chlapík ze City, ne?

Běhat traily pro mě znamená jednu z nejvíc osvobozujících činností vůbec. Ta totální svoboda, když šlápneš mimo chodník! Běhat polňačkami by měl vyzkoušet každý, i když zrovna žije v betonové džungli. Já jsem na trailech vyrostl. Bydlel jsem v jižním Walesu, v okolí žádná MHD, takže běh byl každodenní součástí mého života. Běhal jsem na návštěvu ke kamarádům a pak zase rychle domů, abych stihl včas večeři. Lezli jsme s klukama po útesech, prázdniny trávili v Národním parku Snowdonia. Nezdá se to, ale outdoor má v Británii mimořádnou tradici a obrovskou členskou základnu, i když traily neběhá každý. V Londýně jsou parky i chodníky přecpané lidmi, o polední pauze tady běhá snad každý, takže pokud vás tahle přemnožená banda a pořád stejný okruh nudí, musíte z města ven.

Které závody v Anglii doporučuješ běžci z kontinentu?

Když pominu přespolní závody lokálních běžeckých klubů, které jsou u nás extrémně aktivní, a tedy i svůj mateřský klub Woodford, musím přiznat, že stále miluji Londýnský maraton. Jeho atmosféra je elektrizující, i když je to jen silniční závod. Klidně se tam zastavím, abych pozdravil přátele, co fandí podél trati. Je to, jako byste probíhali party, co je zrovna v plném proudu. A výhledy při přeběhu Tower Bridge jsou prostě ikonické!

Co bys doporučil těm, kteří chtějí začít běhat ultramaratony?

Najděte si místo, které byste chtěli při běhu prozkoumat. Je totiž důležité, abyste si kromě těch dlouhých mílí užili taky trošku dobrodružství. Vzdálenosti a objemy navyšujte pomalu a s rozumem – tělu nějaký čas trvá, než se jim fyzicky přizpůsobí.

Run the Wild po anglicku

Tudy běhají zážitkoví běžci z Running the Wild

Projekt Run the Wild je první běžecká zážitková agentura, kterou znám. Jak přesně to funguje?

V malé skupině protáhneme svoje klienty po nejvíce spektakulárních trailech v Británii i Evropě. Mají zajištěnu trasu, průvodce, ubytování i jídlo, poradíme jim s tréninkem i dalšími technickými věcmi tak, aby bylo jisté, že trasu budou schopni nejen zvládnout, ale také si ji užít. Prvně jsme to dělali ve volném čase, protože nám přišlo, že bychom zkušenosti z běhání po horách měli sdílet s ostatními. A pořád, i když už za to chceme nějaké ty peníze, je pro nás nejdůležitější společenská stránka běhu a sdílení zážitků s ostatními.

Která z destinací, co nabízíš svým klientům, je pro tebe srdcovka? Alpy, nebo radši rodné pobřeží západního Walesu? A kde by sis jednou chtěl zaběhat?

Na pobřeží Walesu jsem vyrostl a místní pláže jsou neskutečně nádherné, rozhodně patří do světových TOP10. Ale na Alpách je něco neuvěřitelně magického. To proto, že tě prověří nejen fyzicky, ale taky mentálně. Je to přímo expanze pocitu svobody uvnitř tebe. Jednou bych si ale chtěl zaběhat na Novém Zélandu – tam dole to vypadá vážně úžasně.

Vím, že Run the Wild profesně zastřešuješ jako horský vůdce. Jak jsi k tomu přišel?

Po té sázce následovalo několik let horolezectví a běhání v horách, které mi přišlo účelné završit nějakou kvalifikací. Už vzhledem k agentuře Run the Wild, kterou by měl vést certifikovaný horský vůdce. Londýn sice nemá hory, ale zase má k pozorování mnoho nádherných mraků. Takže jsem jen přešel na vyšší level.

Z chlápka ze City, co má nadváhu a pozoruje mraky, se stal horský vlk?

Když mi bylo sedmnáct, vysnil jsem si šestitýdenní expedici na Aljašku. Tvrdě jsem makal, abych na cestu našetřil dost peněz, a odjel jsem s velkými nadějemi a očekáváními. Ty ale zničila těžkost být tak dlouho pryč od rodiny, v neznámém a dost nehostinném prostředí. Po šesti týdnech kempování v divočině jsem se vrátil hladový, doslova i po domově, ale něco uvnitř mě se změnilo. Teď, dvacet let poté, už dokážu ocenit kamarádského ducha, který provází podobné podniky, a umím si užít právě tu materiální nedostatečnost.

Co běhání ve velehorách, neplánuješ nějaké dobrodružství tam?

Moc bych chtěl naplánovat nějaké běžecké dobrodružství v Nepálu. Žijí tam neskuteční lidé s neobyčejně krásnou a bohatou kulturou. Jen vidět ten prostor je neuvěřitelné! Vybíhání velehor nechám Ueli Steckovi nebo Kilianu Jornetovi, miluju jejich styl, vášeň pro věc, soběstačnost i smysl pro dobrodružství. Mně v této chvíli stačí ploužit se nahoru se svým spolulezcem a užívat si výhled.

Simon James

Simon James

je běžec, horolezec a sběratel prožitků. S běháním začal v roce 2006 poté, co přibral 36 liber kvůli náročné práci v londýnské City. Prostě se s jedním ze svých obchodních klientů vsadil, že uběhne 54 mílový závod West Highland Way ve Skotsku, a to i přesto, že předtím uběhl maximálně 5 mil. A už nikdy běhat nepřestal. O rok později uběhl svůj první maraton za 2:57:00 a dokončil několik těžkých ultramaratonů (Ridgeway Challenge, UTMB, Marathon de Sables a další). Říká, že vzdálenost je jen otázkou perspektivy. Protože chce zážitky i zkušenosti z běhání sdílet, založil společnost Run the Wild a coby průvodce přibližuje krásy horských trailů i těm, kteří by si na ně sami nikdy netroufli.

Nejčtenější

Slavní, kteří skončili na ulici a už se na výsluní nevrátili

Křehká psychika, závislost na alkoholu nebo drogách. To jsou důvody, kvůli kterým některé celebrity skončily na ulici a znovu už se nevrátily na výsluní. Ač mívali úspěch, na vrchol se už někteří...

Bradavky navíc i srostlé prsty. Anomálie celebritám v úspěchu nezabránily

Víc prstů nebo narození s malým ocáskem? I to jsou anomálie, se kterými se některé osobnosti šoubyznysu potýkaly. Podívejte se do galerie, o jaké známé tváře se jedná. Svou jinakost tajili třeba...

V čem jsme cvičívali. Připomeňte si úbory ze spartakiád

Účelnost, zářivé barvy a jen málo zdobnosti, která by rušila výsledný dojem. Takové byly úbory ze spartakiád, které v Československu odstartovaly před sedmdesáti lety. Do jejich výroby byly zapojeny...

Žena vysadila po čtyřiceti letech kortikoidy, vypadá jako socha

Karyn Flettová krémy s kortikoidy na pleť používala od svých deseti let. Nyní je jí čtyřiapadesát a říká, že právě tyto krémy jí zničily pleť. „Vypadám a cítím se jako socha. Moje kůže je tvrdá a...

Celebrity, které se chovají nevhodně k asistentům a mají zvláštní potřeby

Práce čtyřiadvacet hodin denně, starost o domácí mazlíčky, spaní v jedné posteli nebo naprostá preciznost. To je jen malý výčet požadavků slavných na jejich osobní asistenty. Podívejte se do galerie,...

Nebraňte se emocím. Kdo jich má plno, je zdravější

Pokud se jedná o emoce, rozhodně neplatí, že méně je více. Běží-li o váš citový život, je lepší prožívat ho v celém jeho spektru včetně pozitivních pocitů, ale i těch negativních. Proč?

24. června 2025

Užijte si růžové dny. Tyto něžné květy vás budou hýčkat i oblékat

Ať už jde o barvu či oblíbené květy, jedno je jisté, růžový svět je krásný a má co nabídnout. A to nejen v kosmetice, i když jeho účinky jsou výjimečné. Do módy má také co mluvit.

24. června 2025

Kašel mě pronásledoval roky. Až CT ukázalo, že mám rakovinu plic

Štěkavý kašel mě trápil už od dětství, prakticky při každém nachlazení. Zlom přinesl podzim roku 2023, kdy začal být kašel tak úporný, že jsem nedokázala spát, a to ani vsedě. Vyšetření nakonec...

24. června 2025

Postarat se a nezešílet. Seriálový hit oslavuje nezdolnost žen středního věku

Ačkoli poslední dobou sbírají dámy ve středních letech jedno filmové ocenění za druhým, odraz skutečného života vidíme na obrazovce jen zřídka. Nyní ale dorazil na Netflix norský seriál Pernille...

24. června 2025

KVÍZ: Jaké jsou vaše tábornické znalosti?

Nepohodlí, komáři a mokro v botách, ale také velká legrace a zážitky na celý život. Možná, že dnes už dáváte přednost spíš pohodlí hotelů a all inclusive služeb, ale většina z nás má nějaké vzpomínky...

vydáno 24. června 2025

Angreštový koláč s pistáciemi

Angreštový koláč
Recept

Střední

90 min

Kombinace angreštu a pistácií vás mile překvapí.

Století obžerství. Proč máme tendenci přejídat se a jak s tím zatočit

Premium

Zajídáme stres, smutek, radost, nudu. Láká nás vůně jídla, bažíme po chuti. Neumíme si říct dost. Přejídáme se a tloustneme. Ale můžeme přestat! Jak na to, radí magazín Víkend DNES.

23. června 2025

V čem jsme cvičívali. Připomeňte si úbory ze spartakiád

Účelnost, zářivé barvy a jen málo zdobnosti, která by rušila výsledný dojem. Takové byly úbory ze spartakiád, které v Československu odstartovaly před sedmdesáti lety. Do jejich výroby byly zapojeny...

23. června 2025  14:26

Partneři se na sebe nemohli podívat na fotkách, tak společně zhubli

Partneři Raquel a Dustin Halovi z USA shodili dohromady téměř dvě stě kilogramů, protože se na sebe už nemohli dívat na svatebních fotkách a toužili po potomkovi, který i přes jejich intenzivní snahu...

23. června 2025  10:43

Příběh Markéty: Jako mladá jsem nechtěla mít děti, teď toho lituju

Narodila jsem se na konci sedmdesátých let, takže jsem listopadovou revoluci zažila ještě jako dítě, ale devadesátky už byly docela jízda. Vzpomínám si, jak moji rodiče vítali nové možnosti, které se...

23. června 2025  8:40

Jak se správně starat o zuby. Potřebují nejen pravidelnou péči, ale i výživu

Zdravé zuby nejsou jen otázkou vzhledu, ale především důležitým předpokladem celkového zdraví. Kromě každodenní péče můžete hodně ovlivnit i tím, co jíte a jaké doplňky stravy volíte. Poradíme vám,...

23. června 2025

Řasy, skutečná koruna krásy. Pečujte o ně zvenčí i zevnitř

Chcete mít svůdný pohled? Pěstujte si řasy. Můžete je mít zdravé, dlouhé a pevné v každém věku. Stačí se jim pověnovat zvenčí i zevnitř.

23. června 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.