ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Adobe Stock

Jak se vyhnout salmonelóze? Myjte si ruce a nejezte syrová vejce

  • 0
Poslední dobou to slýcháme často. V tom či onom městě se objevilo maso kontaminované salmonelou. Měli bychom z toho být nervózní a bát se, že onemocníme? Riziko tu samozřejmě je, ale při dodržování bezpečnostních opatření není panika na místě, uklidňuje časopis Zdraví.

Salmonelová infekce je onemocnění bakterií Salmonella, která napadá trávicí trakt. Typicky se šíří kontaminovanou stolicí a lidé ji obvykle dostanou prostřednictvím znečištěné vody nebo infikovaného jídla. 

Sedm letních zdravotních nebezpečí, která často podceňujeme

Salmonela je nebezpečná v tom, že mnozí infikovaní lidé nemají žádné příznaky onemocnění; jiní trpí průjmem, horečkou a křečemi v břiše, a to obvykle po dobu osmi až 72 hodin. Příznaky nemoci je možné zaměnit za příznaky střevní chřipky.

V některých případech je průjem tak silný, že hrozí dehydratace organismu a je nezbytná rychlá lékařská pomoc. K ohrožení života může dojít i v případě, že se bakterie rozšíří i mimo trávicí trakt (tzv. bakterémie): napadnout může například mozek a míchu (meningitida), srdce a chlopně (endokarditida), kosti nebo kostní dřeň (osteomyelitida) či cévní stěny. Někdy se objevuje i reaktivní artritida.

Dobrá zpráva nicméně je, že u většiny zdravých lidí příznaky odezní během několika dní i bez konkrétní léčby: většina příznaků za dva až sedm dní, průjem může trvat až deset dní. 

Trávicímu traktu ovšem může trvat i několik měsíců, než se stoprocentně vrátí do normálního stavu.

Pokud je potřeba podávat léky, jde obvykle o některý ze dvou následujících typů medikamentů: léky proti průjmu nebo antibiotika. Ta se nasazují především tehdy, pokud se bakterie salmonely rozšíří mimo trávicí trakt, či pokud je imunitní systém pacienta výrazně narušený.

Zbytečné podávání antibiotik ovšem může být kontraproduktivní. Pokud je infekce jen ve střevech, mohou antibiotika naopak prodloužit dobu potřebnou k vyléčení.

Na co si dát pozor?

Hlavní zdroje salmonely jsou tři:

  • drůbeží i jiné syrové maso (např. znečištěné fekáliemi během řeznického zpracování), mořské plody (chované v kontaminované vodě)
  • syrová vejce (od nakažených slepic)
  • ovoce a zelenina (především importované exotické druhy mohou být zality či omyty kontaminovanou vodou; kontaminace hrozí i v naší kuchyni - z infikovaného masa)

Z tohoto seznamu vychází i doporučení, která by měl člověk dodržovat, aby se vyvaroval infekce.

Sedm základních doporučení

1. Myjte si ruce. Zcela důsledně po použití toalety, výměně plenky, vyhození zvířecích exkrementů, dotycích s ptáky nebo plazy, zpracování syrového masa nebo drůbeže.

Co byste měli vědět

* Salmonelu můžete chytit z různého jídla. Na kontaminovaném jídle ze vzhledu ani vůně nepoznáte, že je nějak nebezpečné; proto je dobré pravidla správného zacházení s potravinami stále. 

* Salmonela se může také rozšířit ze zvířat na člověka nebo z člověka na člověka. Vždy si myjte ruce po kontaktu se zvířaty (zejména ptáky a plazy) a také po použití toalety. Pokud jste sami měli salmonelu, nechystejte nikomu jídlo, dokud se úplně nezbavíte průjmu. 

* Salmonela je běžnější v letních měsících. Teplejší počasí a potraviny, které nejsou skladovány v lednici, jsou ideálním prostředím pro množení salmonely. Potraviny, které se rychle kazí, hotová jídla a zbytky vždy dejte do chladničky či mrazáku do dvou hodin (pokud je venku nad 30 stupňů, pak nejpozději do hodiny). 

* Onemocnění salmonelou může postihnout každého. Může být vážné a u některých lidí může způsobit opravdu skutečné obtíže: týká se to například dětí do pěti let, seniorů a osob s oslabenou imunitou, například kvůli cukrovce, onemocnění jater či ledvin nebo kvůli rakovině či její léčbě. 

* Salmonela způsobuje více onemocnění, než si myslíte. Na každou osobu, u které je nemoc potvrzena laboratorním testem, je dalších asi třicet lidí, kteří salmonelou onemocní, a nikde to nehlásí. Většina lidí totiž nejde k doktorovi ani si nenechá udělat odběry, když je jim „jen“ špatně. V Česku jde odhadem o pětinásobek nehlášených případů. 

2. Dbejte na oddělení potravin. Syrové maso, drůbež a mořské plody skladujte v ledničce odděleně od ostatních potravin. Pořiďte si do kuchyně dvě prkénka: jedno na syrové maso, druhé na čerstvou zeleninu a ovoce. Nikdy nedávejte jídlo na talíř, na němž předtím bylo syrové maso.

3. Pozor na koření. Podle zjištění odborníků některé případy salmonely vznikly po konzumaci kontaminovaného koření; i koření by tak mělo být v ideálním případě tepelně upraveno, než se pokrm dostane na stůl.

4. Nejezte syrová vejce. Používají se třeba v domácí majonéze, zmrzlině nebo vaječném koňaku. Všechna, která zkonzumujete, by měla být alespoň pasterovaná. Pokud už si dáte jídlo, v němž jsou syrová vejce (majonéza, omáčky připravované v páře, tiramisu apod.), konzumujte je co nejdříve po přípravě.

5. Správně zacházejte s vejci. Vejce by se měla skladovat v chladu (ideálně 5-18 °C). Neměla by se mýt. Uvařená vejce rychle zchlaďte a dejte je do ledničky; při pokojové teplotě se mohou bakterie salmonely množit.

6. Dbejte na dodržení těchto pravidel u oslabených lidí. Zvláště pečliví buďte u malých dětí, seniorů a lidí se sníženou imunitou.

7. Dbejte na tepelnou úpravu i vhodné skladování potravin. Hlídejte si, aby jídlo bylo pořádně uvařené a zbytky byly rychle zchlazené či zmražené. Potraviny, které se částečně rozmrazí, už znovu nezmrazujte. Tatarský biftek nebo na povrchu opečený a uvnitř syrový grilovaný steak jsou pochoutky, jež byste si během léta měli raději odříct. Pokud ohříváte jídlo, vždy ho alespoň pět minut povařte.

Na ochranu veřejnosti myslí i úřady

Státní veterinární správa je velmi aktivní a dělá vše pro to, aby se na veřejnost dostalo kontaminovaných potravin co nejméně. „V chovech drůbeže se v posledních letech daří snižovat výskyt salmonel, a to jak v chovech kuřat na maso, tak v chovech nosnic na produkci vajec. Drůbeží maso je na přítomnost salmonel povinně vyšetřováno také na drůbežích porážkách a porcovnách. Odebírány jsou rovněž vzorky ze zahraničních zásilek v místech jejich určení,“ popisuje mluvčí Státní veterinární správy ČR Petr Vorlíček.

„Vzhledem k obrovskému objemu porážené drůbeže i dováženého drůbežího masa však pochopitelně nelze vyšetřit každý kus či balení. Salmonela se tedy může u drůbeže i přes všechna opatření zjistit. Chyba může být i v kontaminaci během zpracovávání/porcování a další manipulaci a hlavně při nedodržování předepsaných teplot do 4 °C, kdy se ojedinělé bakterie, které by nezpůsobily žádné onemocnění, mohou masivně množit,“ dodává.

A co když onemocním?

Pokud byste měli smůlu a přece jen salmonelózou onemocněli, myslete na to, že je potřeba dát svému trávicímu traktu prostor pro rekonvalescenci: tedy dodržovat dietu (rýže, suché pečivo, banány, dušená mrkev atd.). Naopak tučná a kořeněná jídla jsou tabu.

Článek vyšel v červnovém čísle měsíčníku Zdraví.