Schizofrenici čelí posměškům a nepochopení, říká psychiatrička

  11:00aktualizováno  11:00
Schizofrenie je postrachem mezi duševními nemocemi podobně jako rakovina mezi chorobami těla. Její záludnost spočívá v tom, že většina pacientů si ji vůbec nepřipouští a to ztěžuje léčbu i jejich fungování v běžném životě. Některé aspekty schizofrenie přiblížila v rozhovoru pro MF DNES psychiatrička Marta Holanová.

Brněnská psychiatrička Marta Holanová | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jak byste nezasvěcenému přiblížila, co se děje v hlavě nemocného?
Pro schizofrenii nejčastěji svědčí bludy, kdy je člověk o něčem nevývratně přesvědčený. Bude se vám třeba dušovat, že má v bytě odposlouchávací zařízení nebo agenta CIA. Často se cítí ohrožený. Mohou se přidat halucinace, obvykle sluchové, takže dotyčný slyší různé hlasy, které ho obtěžují, nebo mu něco nařizují. Protože jedná pod jejich vlivem, může se projevovat agresivně. Je třeba přesvědčen, že ho nějací lidé sledují, chtějí mu ublížit, dělají různé posunky, aby se proti němu domluvili. Takový člověk může prožívat hotová muka a je nutné, aby se co nejdříve dostal do rukou lékaře.

Je pravda, že schizofrenici mají problém s náhledem na svoji nemoc?Mají a značný. Z toho důvodu se nechtějí léčit. Neschopnost schizofrenika uvědomit si, že má závažnou nemoc, je velmi pravděpodobně přímou součástí této poruchy mozku. Některé výzkumy uvádějí, že až osmdesát procent schizofreniků si po celý život duševní nemoc nepřipustí.

Tolik?
Bohužel. V mé praxi však při léčbě schizofreniků není cílem, aby si dotyčný člověk uvědomil, že má schizofrenii. Své pacienty nepřesvědčuji o jejich chorobě. Společně stanovíme cíle, které si v životě přeje dosáhnout, a řekneme si, jak na to. Například, aby dotyčný chodil normálně do práce, aby si našel partnera, pěstoval koníčky nebo nemusel být hospitalizován v psychiatrické nemocnici. Stačí, když pochopí, že mu léčba pomáhá, a v životě dobře funguje podle svých schopností. Tak ho nejlépe přiměji ke spolupráci. Pokud se člověk se schizofrenií vhodně a dlouhodobě léčí, jeho potíže ustupují. Podmínkou je však užívání medikamentů, třeba celoživotně.

A když léčbu třeba jen na čas zanedbá?
I kratší pauza v léčbě může vést ke zhoršení jeho duševního stavu podobně jako u inzulinu při léčbě cukrovky. Schizofrenie je vážné onemocnění mozku a stejně jako cukrovku takového pacienta nemůžeme léčit jen dobrým slovem. Moderní léky naštěstí dokážou, co dříve možné nebylo.

O lékařce

Psychiatrička Marta Holanová (nar. 1951) má psychiatrickou ambulanci v Brně a pracuje také jako soudní znalkyně. Spoluzakládala Sdružení smluvních lékařů, později Sdružení ambulantních specialistů. Založila svépomocné sdružení pacientů schizofreniků a jejich rodin pod názvem Dotyk. Často přednáší praktickým a odborným lékařům i dalším pracovníkům ve zdravotnictví. 

Například?
Mně se velmi osvědčují depotní injekce, ze kterých se lék uvolňuje postupně. Pacient do ambulance přichází třeba jen jednou za měsíc a injekčně dostane lék, který ho kompenzuje po dobu třiceti dnů. Dnes již máme injekce, které pícháme jednou za tři měsíce a v dohledné době by měly být k dispozici injekce působící šest měsíců. Díky tomu jsou úspěchy v léčbě schizofrenie neuvěřitelné. Takto léčení lidé dokážou žít zcela normálně, protože se nemusí starat o svou nemoc a myslet na tablety.

Chápu, že se nemůžete podrobněji vyjadřovat ke konkrétnímu případu, ale přesto, jak na vás na webu Seznam Zprávy Andrej Babiš junior působil?
Nevyšetřovala jsem ho, takže mohu mluvit jen z vlastní zkušenosti s touto nemocí. Vyjádřil strach z určitých lidí a nepůsobil zmateně. Choval se velmi slušně, mluvil logicky, nepůsobil jako člověk s rozpadem osobnosti, nebyl psychoticky dekompenzovaný a říkal, že bere léky. Samozřejmě nemohu vyloučit, že některé prožité události interpretoval bludně. Včetně únosu. Nicméně je zvláštní, že člověk s diagnózou schizofrenie, který byl údajně nedávno ústavně léčen, cestuje do daleké země s lidmi, ke kterým vyjadřuje nedůvěru. Mělo by se šetrně prověřit, co vlastně sděluje.

Kdy schizofrenie u člověka obvykle vypukne?
Tato nemoc se může objevit kdykoli, klidně už v dětství. Nejčastěji to bývá mezi patnáctým až pětadvacátým rokem, ale i později.

Znamená to, že do té doby je zcela zdráv a může vykonávat i nejnáročnější povolání?
Určitě. Nemoc však málokdy vzniká náhle. První příznaky, než nabere na obrátkách, obvykle bývají nenápadné. Člověk je roztěkaný, hůř se soustřeďuje, dělá chyby, začne být třeba konfliktní, prostě se mění jeho způsob chování a on nefunguje stejně dobře jako dřív. Spouštěčem může být i nějaký stres nebo drogy.

Jak by se k takové situaci měli postavit blízcí?
Role příbuzných je zásadní. Léčba se daří tehdy, kdy se opírá o vztah k někomu, komu pacient důvěřuje a má ho rád. Bez této podpory člověk nemůže naplno s nemocí bojovat. Někdo ho musí zpočátku hlídat, aby bral léky, nebo docházel na injekci. Nemocný potřebuje dohled, nějaký plán činností a celkovou rehabilitaci. A také klid.

Dokáže se o pacienta starat i laik?
Dokáže a nemusí to být jen příbuzný. Takový člověk by se měl seznámit s projevy schizofrenie a vzít na vědomí, že například apatie a zvýšená únava jsou projevem choroby, nikoli lenosti. Měl by nemocného chránit před stresem a přetížením, ale také ho zapojovat do činností, povzbuzovat ho a často chválit. Důležitý je také stabilní denní režim.

A může se onen vzájemný vztah zvrtnout? Třeba když nemocný přestane blízkému důvěřovat.
To se může přihodit. I mně se stalo, že mi pacient znenadání přestal věřit. Vzal si třeba do hlavy, že ho chci injekcí otrávit. Mrzelo mě to a nezbylo mi, než mu nabídnout péči jiného lékaře nebo hospitalizaci. Pacient se schizofrenií má samozřejmě právo zvolit si jiného lékaře, jinou léčbu. Komunikace se schizofreniky, kteří obtížně fungují v běžném životě, nebývá snadná. Velmi záleží na prvním setkání a získání důvěry pacienta. 

Je nutné vést s ním laskavý dialog jako s rovnocenným partnerem, protože často naráží na nepochopení a posměch okolí. Navíc se u něho mohou projevit vedlejší účinky léků a útlum. Pak nastupuje skepse a ztráta životní perspektivy. Cítí se stigmatizován. Postavení duševně nemocných, zejména schizofreniků, se ve společnosti přirovnává k osudu rasových a národnostních menšin.

Některé jedince k návštěvě lékaře vůbec nepřinutíte. Co potom?
To je potíž. Obecným problémem všech duševních nemocí je, že se neléčí. Pokud jde o schizofreniky čili nemocné trpící nejzávažnější psychózou, může to mít fatální následky. Každý desátý schizofrenik spáchá sebevraždu. V krajním případě může dojít k napadení lidí. Známý případ se udál v roce 2014 ve Žďáru nad Sázavou, kdy neléčená schizofrenička, na kterou jsem pak zpracovávala znalecký posudek, pod vlivem bludu usmrtila nožem šestnáctiletého studenta. 

To byl učebnicový příklad pacientky, která ani po dvou letech ústavní léčby nepřijala fakt, že je nemocná. V léčbě nespolupracovala, vysazovala léky a příznaky své duševní nemoci zastírala. Neměla nikoho, kdo by na ni pravidelně dohlížel. Nebyla sociálně zakotvená. Byla přesvědčena, že zachrání lidstvo i za cenu toho, že se dostane do vězení. Dnes se musí nedobrovolně léčit v detenčním zařízení.

Jistě existují rozdíly v závažnosti nemoci.
To ano. Každý pacient je jiný a známe i více typů této choroby. Tou nejčastější je paranoidní schizofrenie, kterou charakterizují zmíněné bludy a vztahovačnost. Nemocní obvykle mají pocit, že je někdo ohrožuje, nebo se stali obětí spiknutí.

V některých rodinách se vyskytují různé duševní choroby. Lze mluvit o nějaké genetické dispozici?
Skutečně to není nijak ojedinělé. Duševní nemoci u příbuzných mohou být různého druhu, od neuróz přes bipolární poruchu až po schizofrenii. I já mám v péči pacienty různých diagnóz, kteří jsou nějak spřízněni. Někdy se to dozvídám náhodou, protože to při vstupním vyšetření obvykle nechtějí říkat, dokonce se od svých nemocných příbuzných distancují. Dědí se spíš jen dispozice k duševní poruše, ale na tomto poli je ještě hodně neprobádaného.

Jaký čas potřebujete, než vyslovíte tuto diagnózu? Jak těžké je schizofrenii poznat?
To záleží na tom, v jaké fázi onemocnění se ke mně člověk dostane. Troufám si říct, že podezření na schizofrenii mívám už při prvním vyšetření, ale pokud to není jasné, stav pacienta přešetřuji dál. Člověk může prožívat stavy podobné psychóze, pak se to třeba zklidní. Schizofrenie se potvrdí, až když člověk evidentně a dlouhodobě mění své chování. Ani pro zkušeného doktora nemusí být rozpoznání nemoci hračka. Nedávno jsem měla v ordinaci hysterickou dívku, která trápila rodiče, utíkala z domu a předváděla se, ale teprve po půl roce se u ní objevily halucinace, symptom schizofrenie. Po léčbě se stav upravil.

Co když se lékař zmýlí v diagnóze?
Bohužel, i to se stává. Nedávno za mnou přišla rodina, jejíž blízký spáchal sebevraždu. Ukázalo se, že ten člověk chodil asi sedm let po různých ambulancích, kde ho vnímali jako pacienta s poruchou osobnosti, dříve nazývanou psychopatie. Tím pádem nedostával potřebné léky na schizofrenii, kterou mu v nemocnici diagnostikovali až později. Kvůli závažným osobnostním změnám pak už nebyl schopen v běžném životě fungovat a vzdal to.

Dá se tato nemoc objektivně prokázat, například magnetickou rezonancí?
V počátečním stadiu zatím ne. Poškození mozku můžeme prokázat teprve po několika letech působícího degenerativního procesu v mozkových buňkách. Ve speciálních vyšetřeních je vidět, jak se tenčí kůra mozková, čili že se mozek zmenšuje, atrofuje. Když se však schizofrenní onemocnění zachytí včas a je nastavena správná léčba, degenerativní proces se výrazně zpomalí nebo dokonce zastavuje.

Jaro a zdraví

Využijte krásného počasí a vydejte se pro zdravé pochoutky do přírody. Oblíbený medvědí česnek najde své místo v pomazánkách či domácím pestu. Jako zdravé sladidlo si můžete připravit pampeliškový med.


Nejčtenější

S vědomím smrti žiju teď každý den, říká Veronika Hurdová

Veronika Hurdová

Spisovatelka a autorka blogu Krkavčí matka Veronika Hurdová před třemi lety ovdověla. Doma tehdy měla dvě malé děti...

Je tomu již osmdesát let, co pětiletá dívka porodila zdravé dítě

Lina Medinaová přivedla před osmdesáti lety na svět zdravého chlapce

Přesně před osmdesáti lety malá peruánská dívenka jménem Lina porodila v Limě dítě. Bylo jí pouhých pět let, sedm...

Úzkost jako civilizační nemoc. Pět kroků, jak si můžeme pomoct sami

Ilustrační snímek

Strach je jednou z nejdůležitějších a nejužitečnějších emocí, která nám pomáhá přežít. I úzkost je strach, ale na...

Fascinují mě muži, kteří milují svou práci, říká mluvčí vlády Jana Adamcová

Jana Adamcová

Moderátorka, kterou si pamatujeme jako sporťačku z TV Nova, a současně manželka režiséra Jiřího Adamce, se nedávno...

Vzala ten nejmenší nůž a bodla třikrát. Teď sedí za pokus o vraždu

Nikola si odsedí pět let ve vězení.

Monika, která zabila svého manžela, není ve věznici Řepy jediná, která na partnera vztáhla ruku. „Třikrát jsem ho...

Další z rubriky

Před léčbou brali děti k fotografovi. Tušili, že tuberkulózu nepřežijí

ilustrační snímek

Odmítači očkování dnes hrají se svými dětmi ruskou ruletu. Buď má nemoc nabito, nebo ne. Jak to ale v Čechách a na...

Rudou skvrnou za destigmatizaci menstruace. Francouzka šokovala Instagram

menstruace

Influencerka Shera Kerienski přidala na svůj instagramový profil fotografii v bílém oblečení, na kterém vyniká červená...

Zastavte svou mysl. Pomůžete imunitě a zbavíte se stresu i úzkostí

Šlofík pomáhá výkonnosti, tvrdí věda.

Meditaci, která slaví 21. května svůj světový den, si možná spojujete jen se spirituálně založenými lidmi. Říkáte si,...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz