Jak konkrétně očím škodí nezdravý životní styl?
Jednoznačně a univerzálně pro každého to neplatí, ale obecně lze říct, že lidské oko je fylogeneticky uzpůsobeno pohledu do dálky na otevřených prostranstvích. Tak se miliony let naši předci pohybovali. My jej nyní nutíme neustále koukat do blízka v nějaké budově, kde není sluneční světlo. Přetěžujeme tím pádem soustavně jak funkci zaostřovací, tak tu sledovací. Nutíme oči vydržet stavy, které se negativně podepisují jak na kvalitě vidění, tak slzného filmu na oku a na celkové kondici našich čím dál unavenějších očí. Proto se objevují potíže jako je krátkozrakost, suché oko a podobně.
Svět očima lidí se zrakovými vadami. Podívejte se, jestli netrápí i vás |
Přibývá potíží se zrakem nám všem napříč generacemi, anebo je nějaká věková skupina ohrožena nejvíc?
Zrak se horší prakticky všem. U dětí se ještě oko vyvíjí a tkáně jsou ještě měkké. Čas s očima upřenými nablízko jejich oko „prodlužuje“, a proto přibývá dioptrických vad zvaných krátkozrakost. V dospělosti si lidé zase stále víc stěžují na takzvané „suché oko“. To je stav, kdy oči pálí, řežou štípou, ale třeba také slzí, hůř vidí v noci či jsou světloplaché proto, že neprodukují dost slz, které zvlhčují rohovku a spojivku, udržují oko čisté a chrání ho před infekcí, alergeny, škodlivinami z prostředí a jinými cizorodými látkami. Ve starším věku pak přibývá šedých zákalů a nemocí sítnice. Obojí souvisí s délkou dožití a životním prostředím.
Může za naše potíže se zrakem spíš málo pohybu, špatná strava a stres, nebo technologický pokrok?
Spíše technologický pokrok. Nelze s jistotou říci, že změna stravy má zásadní podíl na vzniku nemocí jako je věkem podmíněná makulární degenerace. Na degeneraci centrální části sítnice – makuly – se podepisuje souhra více faktorů, včetně nezdravého životního stylu, ale ještě výrazněji i různá UV, mikrovlnná záření a podobně.
Že si oči musíme chránit proti slunci už víme, ale málokdo ví, co se stane, pokud by si zrak nechránil…
Obecně platí, že oči budou daleko víc unavené. V extrémnějším případě si přivodíme lehké poškození povrchu oka, které se nazývá Ophthalmia photoelectrica – tu mívají hlavně svářeči, ale nelze ji vyloučit i u přemáhání se na slunci. Přímý pohled do slunce bez clony už však nevratně poškozuje žlutou skvrnu – centrum našeho vidění na sítnici. Přímé sluneční světlo svým teplem poškodí buňky čípků citlivých na světlo různých vlnových délek a zajišťujících tak barevné a ostré vidění. Vznikne na sítnici místo, kde oko nevidí (centrální skotom).
O lékařiMUDr. Jakub Kopal (40 let) 
|
Zmínil jste, že na náš zrak mají podobně škodlivý vliv i jiné druhy záření. Před jakými světly bychom se měli chránit a jak?
Nyní se nejvíce zkoumá vliv takzvaného modrého světla, které vyzařuje z obrazovek. Má pravděpodobně vliv jak na buňky sítnice, tak i na cirkadiánní rytmus. Nejspíš nepřímo narušuje tvorbu melatoninu v mozku. Ochrana je možná díky polarizačním brýlím (filtr pomáhá redukovat oslnění tím, že blokuje určité směry světelných vln), anebo brýlím přímo proti modrému světlu.
Můžeme si oči poškodit špatným osvětlením?
Ano. Při slabém osvětlení namáháme zrak a oči jsou potom unaveny. U dětí toto může vést ke vzniku zmíněné krátkozrakosti.
Co můžeme pro svoje oči udělat: mají smysl nějaké oční cviky, koukání do zeleně, vitamin A ve velkém, potravinové doplňky…?
Potravinové přípravky jsou doplňky, nikoliv léčivo právě proto, že podle studií nesplnily základní parametr – tedy léčivý efekt dané látky se neprokázal. Určitě neuškodí, ale nedá se s jistotou říci, že pomůžou. A co pomůže? Nekoukat tolik do monitorů a displejů. Při práci si dělat pauzy a na pár minut zavřít oči nebo koukat z okna. Pokud oči cokoliv dráždí, což se projevuje slzením, svěděním, pálením, řezáním, pocitem sucha, tak umělými slzami chybu neuděláte. Vitamin A je pro správnou funkci sítnice nutný, nicméně se jedná a o vitamin rozpustný v tucích a dá se jím i předávkovat. Takže megadávky určitě ne. Nepřekračoval bych obecně danou denní hodnotu, což je pro dospělé ve věku 25 až 51 let je 0,8 miligram pro ženy a jeden miligram pro muže.
Lidé se dožívají čím dál vyššího věku, jaké potíže sebou stárnutí přirozeně přináší kromě vetchozrakosti, čili stařecké dalekozrakosti?
Je to například šedý zákal, což je v podstatě metabolická změna čočky, takže čím déle žijeme, tím spíše se projeví. Stejně tak souvisí s věkem i zelený zákal. Pravděpodobnost, že se objeví se s přibývajícím věkem zvyšuje. Se stářím souvisí také věkem podmíněná makulární degenerace – čili sklerotizace buněk v centru sítnice ve žluté skvrně.
Ostrý zrak v každém věku. Co dělat, když je vám 20, 40 nebo 60 let |
Jak věkem podmíněná makulární degenerace vzniká. Můžeme její nástup urychlit a průběh ovlivnit?
Příčin, proč buňky uprostřed sítnice v takzvané žluté skvrně přestávají fungovat, je víc, ale obecně lze říci, že věkem podmíněná makulární degenerace vzniká při špatné výživě buněk ve žluté skvrně. Tato oválná pigmentovaná oblast poblíž středu sítnice o průměru přibližně 5,5 milimetru totiž není prokrvena cévami přímo, ale živiny čerpá z těsného okolí. Pokud je tato část oka dlouhodobě špatně okysličena a vyživována, světločivné buňky v centrální části sítnice buď odumírají a tím vzniká atrofie, nebo tělo vytvoří v tomto prostoru nové cévy a tím zmíněné buňky zničí. V obou případech dojde prakticky k nevratnému poškození zraku. I u tohoto typu onemocnění existuje jediná možná prevence: zdravý životní styl a co nejméně vystavovat oči ionizujícímu záření.
Říkáte, že s rostoucím věkem dožití přibývá i lidí trpících zeleným zákalem. Jak vážná je to nemoc?
Zelený zákal neboli glaukom je soubor mnoha onemocnění z různých příčin, kdy dochází k odumírání zrakového nervu. V konečné fázi člověk oslepne. Glaukom se dělí na primární a sekundární. Primární, vrozené, mohou mít i dědičný charakter, většinou pak mluvíme o glaukomových rodinách, ale je to celkem vzácné. Rozlišujeme zelený zákal s otevřeným úhlem a s úhlem uzavřeným. Každý z obou typů má odlišnou příčinu. U otevřeného úhlu je důvodem buď přemíra tvorby tekutiny v oku a tím zvýšení nitroočního tlaku, nebo špatné prokrvení oka, které však obvykle provází nitrooční tlak normální. U uzavřeného úhlu se naopak tekutina z oka špatně vstřebává. Proto nitrooční tlak stoupá a může až dojít k takzvanému glaukomovému záchvatu.
Můžeme zelený zákal včas zaregistrovat a léčit?
Poznat lze těžko. Pokud se neprojeví zmíněným glaukomovým záchvatem, který pacient vnímá především jako náhle vzniklou bolest oka a poloviny hlavy se zhoršením vidění a pocitem na zvracení, tak člověk sám nemá moc šancí poznat, že tímto onemocněním trpí. Proto je důležitá prevence.
Můžeme se k zelenému zákalu dopracovat vlastním přičiněním?
Onemocnění si člověk může zavinit sám například úrazem, a to tehdy, pokud se tlak v oku zvýší, roste s ním i nebezpečí rozvoje sekundárního zeleného zákalu. Stejně tak po léta špatně léčení cukrovkáři si mohou v pozdní fázi sami „vypěstovat“ sekundární neovaskulární glaukom, který oko doslova zdemoluje vysokým nitroočním tlakem.
Jakých nemocí bude podle vás v budoucnu ještě přibývat?
Všech typů degenerací včetně právě věkem podmíněné makulární degenerace. V souvislosti s prodlužujícím se věkem dožití člověka a moderním prostředím, které nás vystavuje záření, případů tohoto onemocnění stále přibývá.
